Test ojetiny Alfa Romeo Giulia Veloce Q4 – kladivo na BMW 3 či Mercedes C?

Úvod a ceny

Alfa Romeo Giulia se představila už v roce 2015 a měla jediný úkol – vrátit italskou značku mezi nejlepší sportovní sedany světa. Alfa tehdy vsadila na klasickou koncepci s motorem vpředu a pohonem zadních kol, což je dnes v této kategorii spíše rarita, většina jich je totiž s pohonem všech kol Q4. Giulia vznikla s důrazem hlavně na jízdní vlastnosti a emoce, nikoliv pouze na praktičnost.

Testovaný vůz jsme si zapůjčili z Mototechny a jedná se o verzi Giulia Veloce Q4 z roku 2024 s nájezdem pouhých 37 tisíc kilometrů. Nová stála tato konfigurace přes 1,5 milionu korun, nyní ji ale můžete mít za výrazně zajímavějších 850 000 Kč. Z pohledu poměru ceny, výkonu a emocí jde tedy o velmi zajímavou nabídku.

Alfa Romeo Giulia, foto: Lukáš Suchý, AutoRoad.cz

Exteriér

Alfa Romeo Giulia je jedno z těch aut, které si s ničím jiným nespletete. Zatímco němečtí konkurenti sázejí spíše na evoluci a konzervativní design, Giulia se nebojí emocí. Přední část je jednoduše nádherná. Typická maska Scudetto, úzké zamračené LED světlomety a registrační značka umístěná na straně okamžitě prozrazují italský původ.

Z boku vynikne dlouhá kapota, krátké převisy a elegantní silueta, která působí mnohem sportovněji než většina konkurentů. Testovaná verze Veloce navíc dostává krásná sportovní kola, agresivnější nárazníky a vzadu nechybí dvojice koncovek výfuku po stranách. Je to zkrátka auto, které nestárne. Na dálnici vám budou ostatní řidiči uhýbat, ve městě se za ní lidé otáčejí a i po několika letech na trhu stále působí výjimečně.

Rozměry: 4650 / 1860 / 1438 / 2820 mm (délka / šířka / výška / rozvor)

Hmotnost: 1620 kg

Alfa Romeo Giulia, foto: Lukáš Suchý, AutoRoad.cz

Interiér

Po otevření dveří vás přivítá interiér, který má úplně jinou atmosféru než německá konkurence. Nejde zde tolik o technologickou přehlídku, ale spíše o pocit. A ten se Alfě daří navodit velmi dobře. Největší pozornost si zaslouží sportovní sedadla. Ta nabízí výrazné boční vedení, elektrické nastavení, vyhřívání, paměťovou funkci, dofuky bočnic a nechybí ani možnost prodloužení sedáku. V zatáčkách vás drží opravdu skvěle a zároveň nejsou nepohodlná ani na delších cestách. Dokonalá ale nejsou. Sedí se zde trochu výše, než bych u takto sportovně zaměřeného sedanu očekával, a pokud měříte kolem 185 cm, nad hlavou už mnoho prostoru nezbývá. Kvůli výrazným bočnicím se o ně také občas opřu loktem. Řešením je posunout se trochu dozadu, ale pak už není ideální dosah na volant. Neberu to však jako zásadní problém.

Použité materiály jsou skvělé. Krásná kůže, měkčené plasty, kvalitní prošití i elegantní dekor na středové konzoli působí hodnotně. Alfa rozhodně nepůsobí jako levnější alternativa k Němcům. Dokonce ani zadní dveře nejsou ošizené a jejich výplně působí velmi kvalitně.

Největší pochvalu si ale zaslouží volant. Má ideální velikost, perfektně padne do ruky a spolu s obrovskými kovovými pádly pod volantem vytváří pocit, že sedíte ve skutečně sportovním autě. Pádla navíc nepůsobí jako levný plastový doplněk – jsou bytelná, studí do ruky a při každém přeřazení připomínají, že Alfa myslela hlavně na řidiče. Slabším místem je pak infotainment, který působí „old schoolově“ a celkově tak ovládání není vyloženě zážitek. Co je ale super, je klasické „tlačítkové a kolečkové“ ovládání klimatizace a dalších prvků.

Alfa Romeo Giulia, foto: Lukáš Suchý, AutoRoad.cz

Prostor a praktičnost

A tady se dostáváme k jedné z nejslabších stránek Giulie. Alfa Romeo nikdy nebyla autem, které by vzniklo s hlavním cílem nabídnout maximální praktičnost, a je to znát. Vpředu je situace ještě v pořádku. Řidič i spolujezdec mají dostatek místa, příjemný pocit z kabiny a nechybí ani dostatek odkládacích prostorů.

Jakmile se ale přesunete dozadu, začnou se projevovat limity elegantní karoserie sedanu. Nastupování není ideální kvůli menším zadním dveřím a ani samotný prostor není žádná hitparáda. Před koleny sice místo ještě najdete, ale problém přichází hlavně v oblasti hlavy. Při mé výšce 185 cm už se zde rozhodně necítím komfortně a troufnu si říct, že zadní sedačky jsou ideální spíše pro cestující do přibližně 180 cm. Na vině je částečně i panoramatická střecha, která ubírá několik centimetrů prostoru nad hlavou. Verze bez panoramatické střechy na tom pravděpodobně budou o něco lépe.

Zavazadlový prostor nabídne objem 480 litrů, což je hodnota srovnatelná s hlavními konkurenty. Kvůli tvaru sedanu ale nečekejte takovou praktičnost jako u kombíků nebo SUV. Na běžný nákup či zavazadla na dovolenou bez problémů stačí, ale větší předměty budete muset plánovat.

Alfa Romeo Giulia, foto: Lukáš Suchý, AutoRoad.cz

Jízda

A teď se dostáváme k tomu hlavnímu důvodu, proč byste nad Alfou Romeo Giulia vůbec měli přemýšlet. Jízdní vlastnosti jsou totiž její nejsilnější stránkou. Podvozek je jednoduše fantastický. Dokáže být komfortní, stabilní a zároveň neuvěřitelně hravý. Na rozbitých okreskách vás nebude trestat tvrdostí, ale užijete si ho i v zatáčkách, kde sice není nejtvrdší, ale to na takovou tu sportovnější jízdu „na 80 %“ vůbec nevadí. Giulia reaguje na povely volantem okamžitě. Řízení je krásně přesné, rychlé a na poměry dnešních aut působí až nečekaně živě. Je to jeden z těch vozů, kde opravdu cítíte spojení mezi řidičem a autem.

Ačkoliv testovaná verze disponuje pohonem všech kol Q4, nejde o klasickou čtyřkolku, která by se snažila za každou cenu tlačit auto předkem. Ve standardních situacích posílá většinu výkonu na zadní kola a přední nápravu zapojuje až ve chvíli, kdy je potřeba. Výsledek? Auto se chová velmi podobně jako zadokolka. Když do zatáčky přijedete příliš rychle a místo očekávané nedotáčivosti začnete čekat problém, Giulia vás překvapí. Zadní část lehce vykročí ven, auto zůstává čitelné a jemným kontra volantem celou situaci krásně srovnáte. Elektronika navíc nepanikaří při každém pohybu a nechává řidiči prostor.

Skvělým jízdním vlastnostem nepomáhá jen skvělé naladění pohonu Q4, ale také téměř ideální rozložení hmotnosti 50:50, samosvorný diferenciál na zadní nápravě, dvojitá lichoběžníková ramena vpředu a víceprvkové zavěšení vzadu. Tohle všechno dohromady vytváří auto, které se řídí s obrovskou chutí. Velkým překvapením je také komfort. Čekal jsem tvrdý sportovní sedan, ale Giulia zvládá běžné cestování překvapivě dobře. Nic zde nebouchá, podvozek a i na horších silnicích si zachovává kultivovanost. Jediná škoda je, že stabilizační systém nejde vypnout úplně. Pro řidiče, kteří si chtějí s autem opravdu hrát, by možnost úplného odpojení elektroniky byla třešničkou na dortu.

Alfa Romeo Giulia, foto: Lukáš Suchý, AutoRoad.cz

Motor

Pod kapotou testovaného vozu pracuje přeplňovaný benzinový čtyřválec o výkonu 206 kW (280 koní) a točivém momentu 400 Nm. Dynamika rozhodně nechybí – zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne za 5,2 sekundy a maximální rychlost činí 240 km/h. V přímce tedy Giulia rozhodně není pomalá. Jenže motor není úplně tím, co byste od italského sportovního sedanu čekali. Jeho projev je někde mezi moderním benzínem a dieselem. Má silný střed otáček, ale není příliš ochotný vytáčet se až k omezovači. Maximum výkonu přichází už kolem 5 250 ot./min., takže nahoře už nepřichází žádná dramatická gradace. Také zvuk by mohl být výraznější. U Alfy Romeo člověk přirozeně čeká emoce a krásný mechanický projev, ale tento motor vás v tomto směru úplně neohromí. Když ji ale postavíte proti konkurenčnímu čtyřválci BMW B48, tak ten je sice v akceleraci o cca půl vteřiny pomalejší, ale jeho projev i spotřebou jsou podstatně lepší.

Spotřeba je další oblast, kde Giulia úplně nezáří. Ve městě se při klidné jízdě dostanete přibližně na 8 litrů / 100 km, ale v reálném provozu počítejte spíše kolem 10 litrů, pokud občas využijete výkon a narazíte na kolonu. Na okreskách se dá s trochou snahy jezdit kolem 7 litrů, ale níže už se dostává jen velmi těžko. Dálnice znamená přibližně 9 litrů / 100 km. Na druhou stranu velkou pochvalu zaslouží automatická převodovka ZF s osmi stupni, kterou známe například z vozů BMW. Řadí rychle, logicky a zároveň patří mezi velmi spolehlivé automaty.

Alfa Romeo Giulia, foto: Lukáš Suchý, AutoRoad.cz

Závěr

Alfa Romeo Giulia není dokonalé auto. Vlastně má několik vlastností, které by u moderního prémiového sedanu mohly být lepší. Není příliš praktická, infotainment už dnes působí trochu zastarale a ani motor není z hlediska emocí takový, jaký bych od Alfy očekával. Jenže pak do auta sednete, nastartujete a vyrazíte na hezkou okresku. A najednou všechny ty nedostatky začnou ustupovat.

Podvozek je jedním slovem fantastický. Řízení patří mezi nejlepší v segmentu a celkové naladění vozu vám připomene dobu, kdy auta nevznikala jen podle tabulek a statistik. Giulia vás nenutí jet rychle, ale pokaždé vás bude lákat k tomu, abyste raději zvolili tu více „zatáčkovitou“ trasu. Kdyby byla čistou zadokolkou, měla možnost úplně vypnout stabilizaci a motor měl o něco lepší zvukový projev, byla by to téměř dokonalá řidičská limuzína. Přesto je právě její nedokonalost tím, co ji dělá výjimečnou. BMW řady 3 nebo Mercedes-Benz třídy C jsou v některých ohledech objektivně lepší auta, jenže Giulia má něco, co jim často chybí – charakter. Je to auto, které nekupujete pouze rozumem. Kupujete ho proto, že vás baví. A právě díky tomu má oproti konkurentům mnohem více emocí. Alfa Romeo Giulia Veloce Q4 si odváží 8,5/10 bodů.

Alfa Romeo Giulia, foto: Lukáš Suchý, AutoRoad.cz

Plusy

Design

Charisma

Kvalitní interiér

Sedadla

Řízení

Volant a pádla

Jízdní vlastnosti

Automatická převodovka ZF

Zajímavá cena jako ojetina 

Minusy

Vyšší spotřeba

Slabší praktičnost

Starší infotainment

Vyšší posed

Projev motoru