V minulosti byla u většiny modelů automobilky BMW poháněná pouze zadní náprava, některým modelům byl dopřáván i pohon všech kol. V současné době, kdy o koupi vozu rozhoduje spíše velikost displeje na palubní desce a komfort na palubě, přesedlává bavorský výrobce u menších vozů na pohon předních kol. U první generace BMW řady 1 bylo v průzkumech dokonce zjištěno, že většina majitelů ani neví, která z náprav je tou poháněnou. Z marketingových kampaní tedy mizí slogany 'Ultimate driving machine' či 'Sheer driving pleasure'.
Pohon předních kol nemusí být takovým problémem, ale jen za předpokladu že je podvozek správně naladěn. To se však automobilce u některých modelů nedaří. Posledním modelem, který prošel nezávislým losím testem, bylo BMW řady 1. Výsledek však nelze hodnotit pozitivně. Nízká nájezdová rychlost 73 km/h není tím největším problémem. Kompaktní hatchback ukazuje extrémně nepředvídavé jízdní vlastnosti, při prudkém vyhýbacím manévru se dokonce kola dostávají k dorazům, které vůz rozhodí v ten nejhorší okamžik. I zkušený řidič má plné ruce práce vůz v extrémní situaci uřídit.
I malé stylové SUV BMW X2 v losím testu svým chováním nepřesvědčilo. Na jednu stranu lze jeho jízdní vlastnosti vzhledem k nedotáčivosti nazvat bezpečnými, v losím testu však vůz téměř zastaví. I mnohem levnější česká konkurence - Škoda Karoq - se chová výrazně jistěji.
Doufejme tedy, že se BMW z kritiky ponaučí a zapracuje na naladění svých předokolek. Automobilka implementací pohonu předních kol do svých malých vozů ušetřila a může nabídnout prostornější vozy, pravděpodobně se však šetřilo i na konečném naladění těchto vozů. 'Ultimátní jízdní stroj' z těchto modelů nikdy nebude, přesto jsou od vozů z prémiové kategorie očekávány vyspělejší jízdní vlastnosti.
