Autem na Slovensko? Několik informací, které se vám budou hodit

Samozřejmě, že musíme zmínit jak historické tak mnohdy i rodinné vazby, které vyvolávají zájem cestovat na východ od řeky Moravy. Přirozeně je to i přírodní rozmanitost Slovenska. Od teplého jihu – například jezer Zlaté písky na severovýchodu Bratislavy o šíři 400 metrů, až po hornaté Vysoké Tatry (nejvyšší je Gerlachovský štít 2 654 m, dříve nesprávně Lomnický štít). Nejvyšší počet českých turistů míří za svých cílem automobilem. Jen asi přes 20 % jede autobusem nebo vlakem.

Slovenská dálniční síť má celkem 486 kilometrů, tedy o něco méně než polovinu proti ČR. Jedná se o dálnice D1 až D4, přičemž nejdelší je „jednička“ (366 km, plán přes 510 km) na trase Bratislava – Košice. Zdá se ale, že dříve bude hotova souvislá paralelní trasa z hlavního města do Košic, byť o 20 km delší, a to přes Maďarsko. Následuje druhá nejdelší trasa: Bratislava Nitra – Banská Bystrica. Ve výstavbě je asi stovka kilometrů. Významná je i výstavba obchvatu hlavního města. Jedná se o kombinací prodloužení dálnice D4 a výstavbu rychlostní silnice R7. V této souvislosti je nutné počítat s omezeními (až do září 2019) na dálnici D2 směrem na Maďarsko.

Poplatek za využívání dálnic má podobu dálniční známky, která je výhradně elektronická a pro rok 2019 se její cena nezvýšila. Pro osobní automobil do 3,5 tuny za 10denní vinětu zaplatí motorista 10 euro, za měsíční 14 euro a za roční 50 euro. Pro přívěs je nutné pořídit si samostatnou dálniční známku. Vše lze vyřídit na adrese eznamka.sk nebo v centrále ÚAMK v Praze Na strži 9, kde motoristy přivítají pracovníci kdykoliv 24 hodin denně. Třetí možností platby jsou speciální platební automaty například na bývalém hraničním přechodu na dálnici D1.

Odborníci ÚAMK upozorňují ještě na jednu možnost. Jestliže nechtěně překročíte slovenské hranice a nemáte zaplacenou dálniční známku, do 24. hodiny, tedy do půlnoci daného dne můžete částku uhradit například pomoci chytrého mobilu. Protože se kontrola platby provádí počítačově ve 24.00 hodin, nebudete pokutován. Samozřejmě pokud motoristu bez známky mezitím nezastaví policie, nebo vozidla národní dálniční společnosti, která podle SPZ za provozu kontrolují platnost známky. Původní výše pokut, která rostla s délkou nezaplacení, byla snížena. Postih tedy činí 500 euro.

Ceny pohonných hmot u našich sousedů jsou blízko českým, nicméně benzín je v průměru až o 2 Kč dražší a litr nafty vyjde asi jen o desetník dráž. Rozdíl ale hledejte v povinné výbavě vozidel, které jezdí na LPG nebo CNG. Povinností jejich majitelů je zřetelně označit automobil mezinárodním symbolem daného alternativního paliva.

Dopravní předpisy se bezmála shodují s českými, nicméně existují i výjimky. Například slovenským „specifikem“ je možnost parkování za určitých podmínek i na chodnících. Při parkování na chodníku musí zůstat volný průchod nejméně 1,5 metru. Pokud je parkování výslovně povoleno dopravní značkou, může zůstat i užší místo. Ovšem tento předpis ministerstvo dopravy SR nově navrhuje upřesnit tak, aby bylo zjevné, že parkovat se smí jen na chodnících přímo sousedících se silnicí. Na žádných jiných. A další příklad slovenských předpisů, o kterých se v Čechách diskutuje. Jde o zákaz předjíždění pro kamiony na dálnicích a rychlostních komunikacích na celém území SR. Dodejme ještě, že je zakázáno používání takzvaných antiradarů. Přičemž pokuta hrozí jak řidiči, tak i majiteli auta.

Odlišnosti najdeme i v úrovni pokut. Za alkohol za volantem zaplatíte od 200 euro výše, za překročení povolené maximální rychlosti nad 50 km/h je stanovena pokuta začínající na úrovni 350 euro a za nepoužití bezpečnostních pásů i telefonování za volantem je stanoveno od 50 euro. A právě tady se kromě jiného bude situace zásadně měnit. Slovensko zřejmě před závěrem roku pokuty zvýší. Třeba postih za telefonování za volantem vzroste na dvojnásobek. Tedy ze stávajících 50 euro na 100 euro a ve správním řízení až na 200 euro. Půjde o pokutu srovnatelnou jako v Německu, Španělsku a v dalších zemích. Celkem je na Slovensku připraveno 7 zásadních změn dopravních předpisů. Jako příklad lze uvést, že policie se rozhodla trestat zásadně i nešvar související s povinností tvořit záchrannou uličku. Jde o „zavěšení“ se za sanitku. Za takovéto jednání chystají na Slovensku pokutu 300 euro.