Evropská města se krok za krokem „zavírají“ před vozy, jejichž emise jsou nižší než Euro 5. Nejbližší budoucnost, tedy postupně od roku 2020, bude ještě více zaplněná dalšími omezeními.
Zatím se jedná obvykle jen o vjezd do center města, ale postupně se očekává úplný zákaz nejdříve dieselů, následně v řadě míst dokonce i všech osobních, ale i užitkových automobilů se spalovacími agregáty. Důvod? Znečištění ovzduší především ve velkých městech je podle Světové zdravotnické organizace zodpovědné ročně za úmrtí 3 milionů lidí.
Celkem je v Evropě přes 220 měst (včetně místních omezení), která řeší své ekologické problémy i cestou zavádění nízko emisních zón. „Je to zjevný trend, který bude nadále pokračovat, a s nímž je třeba počítat jak teď, tak především v blízké budoucnosti“, říká prezident ÚAMK JUDr. Oldřich Vaníček. „Motoristé budou muset volit už dnes před cestou na dovolenou, kam mohou vjet, a kterému městu se raději vyhnout. Na nás, autoklubu ÚAMK je, abychom motoristy s předstihem informovali o tomto vývoji, konkrétních krocích, v jednotlivých zemích.“
První nízko emisní zóny zavedlo v 90. letech Švédsko. Konkrétně šlo o města Stockholm a Göteborg (asi zcela první město v roce 1996). Největší rozmach tohoto řešení zažívá Německo. Zákon, který zavedení „umweltzone“ povolil, vešel v platnost 1. 3. 2007, a tak od roku 2008 začalo jejich zavádění. V současnosti se odhaduje, že se to týká zhruba 70 měst, přičemž jde i o 19 územních celků, z nichž zřejmě největším je Porúří s 850 kilometry čtverečními. Za nedodržení tohoto pravidla, tedy vjezd do center měst bez emisní známky, hrozí pokuta. Pro příklad dodejme, že nejnižší ze tří možných známek – červenou, mají obvykle vozidla roku výroby 1997 a splňující normu Euro 2. Následuje známka žlutá a nejvyšší je zelená.
Proč tak tvrdý postup? Důvodem je zdraví lidí, vždyť Evropská komise od roku 2010 eviduje 17 členských států, které překračují povolené limity znečištění ovzduší.
Řečené například platí pro Francii, kde od roku 2017 vznikly zóny v Paříži, Lyonu, Grenoblu, Lille, Toulouse a Štrasburku, stejně jako ve dvanácti departmentech. Pro vjezd je nezbytná celostátně platná nálepku Crit´Air šesti kategorií a barev, v závislosti na typu auta, jeho stáří a plnění emisní normy. Například v Paříži je nezbytná ZCR (Zones a Circulation Restrainte), pro vjezd za vnitřní městský okruh, ale jen v pracovní dny. O víkendech a svátcích je průjezd volný. V dalších francouzských městech se uplatňují ZPA (Zones de Protection de l´Air) viněty nezbytné jen, když je v ovzduší nadměrně škodlivin. Pokuty za absenci známky jsou od 35 do 375 eur. Prozatím jen dvě zóny LEZ (Low Emision Zones) platí v Bruselu a Antverpách v Belgii. Nezbytné jsou celoročně a získávají se on-line. Do Antverp nesmějí diesely Euro 3 a nižší, do Bruselu vozy s naftovými motory Euro 2 a nižší, a s benzinovými Euro 1 a nižší. Motoristé ze zahraničí se rovněž musí registrovat on-line. K tomu je zapotřebí technický průkaz a COC (dokument o shodě se schválením typu ES, který vydá prodejce vozu). Pokuty? V Antverpách 125 euro, v Bruselu až 350 euro. Průjezd městy po dálničních okruzích povolen.
Traffico Limitato (ZTL), tak se označují nízko emisní zóny v Itálii. Protože je na každém městě jak se rozhodne, dá se jen odhadnout, že v této zemi je přes 100 míst, kde platí nějaká omezení. Ve velkých městech jako Římě nebo Janově dohlíží nad dodržováním kamerový systém, v malých policie. Pokuta je od 80 euro. Ve většině měst si nemusí emisní „povolenku“ pořizovat host hotelu, za nějž to ubytovací zařízení při včasném avízu dopředu vyřídí.
Do Rotterdamu a Utrechtu v Nizozemsku by se neměly vydávat motoristé s vozy se vznětovými motory uvedenými do provozu před rokem 2001. Vše kontroluje kamerový systém platný i pro zahraniční motoristy.
Madrid a Barcelona patří mezi města ve Španělsku s omezeními. Při vyšším znečištění ovzduší se omezuje vjezd méně ekologickým vozidlům.
Lisabon v Portugalsku má nízko emisní zónu ZER (Zona de Emissoes Reduzidas) platnou od 7 do 21 hodin. Jde o dvě části. Do Zona 1 nemohou vozy splňující Euro 2 a nižší, do Zona 2 Euro 1 a níže. Budapešť v Maďarsku může podle stavu ovzduší omezit vjezd vozidlům až do normy Euro 4, což platí i pro cizince. Pokuta 100 až 120 eur.
Města Kodaň Frederiksberg, Aalborg, Aarhus a Odense v Dánsku rovněž zavedla nízko emisní zóny. V Řecku platí v Aténách, pro turisty naštěstí jen pro domácí registraci. Vozy z autopůjčoven mají výjimku na 40 dnů. A pominout nelze ani velké zastánce nízko emisních zón – Norsko a Švédsko. V první severské zemi platí omezení ve městech: Bærum, Bergen, Bodø, Forde, Grenland, Harstad, Haugesund, Kristiansand, Namsos, Nord-Jæren, Oslo a Trondheim. Jde o jakési ekologické mýto, jehož výše se i během dne může měnit. Švédsko má klasické emisní zóny ve městech: Göteborg a Stockholm, dále Helsingborg, Lund, Malmö, Mölndal, Umeå a Uppsala.
Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.
Škoda Auto představila futuristickou vizi legendárního modelu Favorit. Kultovní hatchback z konce osmdesátých let se v nové studii mění na elektrický crossover, který spojuje retro prvky s aktuálními designovými trendy. Projekt vznikl z iniciativy designérů Ljudmila Slavova a Davida Stingla.
Nissan se s novou Microu vydal cestou nejmenšího odporu – převzal Renault 5 E-Tech a přemaloval ho. Výsledek? Elektromobil bez vlastní identity, který selhává v designu i konkurenceschopnosti. Japonci vsadili na špatného koně a přidali vlastní chyby.
Ročně se v Česku prodá na 650 000 ojetých aut. Může se proto zdát, že koupit si ojeté auto není žádný problém. Velký výběr ovšem ještě není zárukou kvality. Nemalé množství prodávaných ojetin skrývá před kupujícím svou historii. K tomu, aby se nechali vlákat do pasti, napomáhá i řada častých chyb, které zájemci při výběru vozu dělají. Které to jsou a čemu se vyhnout?
Každý motorkář, ať už jezdí po městě, okreskách nebo v lehkém terénu, ví, jak snadno může dojít k nečekanému pádu. Někdy stačí kluzká vozovka, jinak postavený stojan nebo prosté zaváhání při manipulaci na místě. A právě v těchto situacích často dochází k poškození některé z nejcitlivějších částí – ovládacích páček.
Toyota udělala revoluční krok. Její nejprodávanější SUV RAV4 bude od modelového roku 2026 k mání výhradně jako hybrid nebo plug-in hybrid. Bez čistě benzínové varianty tak míří ke stovkám tisíc Američanů, kteří si změny ani nemusí všimnout – a přesto začnou jezdit čistěji.
Čínská technologická značka Xiaomi oficiálně představila svůj druhý elektromobil – sportovní SUV YU7. S dojezdem přes 830 kilometrů, výkonem až 681 koní a vzhledem evokujícím Ferrari Purosangue má YU7 ambici stát se vážnou konkurencí Tesly Model Y – alespoň na domácím trhu.
Toyota odhalila šestou generaci svého úspěšného SUV RAV4. Vizuálně navazuje na dosavadní model, ale uvnitř přináší výrazné technologické novinky. Hybrid i plug-in hybrid slibují vyšší výkon, inteligentní využití energie podle trasy v navigaci a posun k softwarově definovanému vozu.
Korejská automobilka Kia rozšiřuje svou elektrickou flotilu. Na veletrhu IAA Mobility v Mnichově představí nový model EV5, který se v Evropě začne prodávat začátkem roku 2026. Elektromobil nabídne dojezd až 720 kilometrů a dva typy pohonu.
Americká Tesla se po dramatickém ústupů registrací v Evropě propadla mimo první desítku nejúspěšnějších značek elektromobilů. Její místo zaujal čínský konkurent BYD, který na evropském trhu prudce roste. Vyplývá to z aktuálních dat poradenské společnosti Jato.
Zemský soud v Braunschweigu vynesl rozsudek v jednom z hlavních trestních procesů spojených s emisní aférou Volkswagenu. Čtyři bývalí manažeři byli uznáni vinnými z podvodu, dva z nich dostali nepodmíněné tresty. Verdikt však není pravomocný a soudní dohru skandálu z roku 2015 tak ještě zdaleka neukončuje. Uvedla to agentura DPA.