Končí tak 80letá historie automobilu inspirovaného československou Tatrou T97. Vůz se proměnil v symbol poválečné ekonomické obrody Německa a symbol rostoucí střední třídy. Postupně se proslavil po celém světě.
Začátky vozu se píší už v roce 1931, kdy začal Ferdinand Porsche a Zündapp vyvíjet „Auto pro každého“. V roce 1933 Adolf Hitler schválil nákresy Porscheho návrhu Volks-Wagenu (Lidového vozu). Úkolem bylo vyrobit jednoduchý a hlavně levný automobil, schopný přepravit dva dospělé a tři děti rychlostí 100 km/h. Cena vozu měla být 990 říšských marek, což byla tehdejší cena malého motocyklu. Výroba začala v roce 1939, ale brzy byly výrobní linky zabrány pro výrobu vojenských vozidel, a tak se civilní výroba vrátila až po válce.
Protože bylo vozidlo navrženo co nejjednodušeji, slavilo v armádě úspěchy. Vzduchem chlazený motor se osvědčil například v pouštních akcích německých jednotek Afrika Korps. O odpružení se starali torzní tyče, na místo pružin či listových per. Pro dělníky z továrny bylo v roce 1938 založeno město v Dolním Sasku s názvem Stadt des KdF-Wagens bei Fallersleben, které se po válce přejmenovalo na Wolfsburg.
Inspirováno Tatrou
Velká část Brouka byla inspirována pokrokovými vozy Tatra konstruktéra Hanse Ledwinky. Jednalo se zejména o modely Tatra V570 a Tatra 97. Porsche byl dokonce obviněn z plagiátorství, ale soudní proces byl zastaven s vpádem Německa do Československa. Případ se znovu otevřel až po válce (v roce 1961) a VW zaplatil Tatře 3 miliony západoněmeckých marek jako kompenzaci.
Poválečná produkce
Po skončení II. Světové války byla výroba obnovena, tentokrát již pod označením Volkswagen Typ 1. Nový šéf Ivan Hirst přemluvil britskou armádu k objednávce 20 tisíc aut a k roku 1946 již vyráběla továrna tisíc Brouků měsíčně. Brzy došlo k prudkému nárůstu výroby a miliontý Brouk sjel z výrobní linky už v roce 1955, a o tři roky později už to byl dokonce pětimiliontý Brouk.
Během šedesátých a sedmdesátých let se Brouku díky inovativní reklamě a pověsti spolehlivého auta opravdu dařilo. Výrobna dosáhla takové úrovně, že v roce 1972 sesadil patnáctimiliontý Brouk z trůnu předchozího držitele rekordu nejvyráběnějšího vozu, kterým byl Ford T.
Malé úpravy Brouka proběhly v roce 1967, kdy byla vylepšená spojka, posíleny brzdy a standardní výbava. Stejně tak došlo k navýšení výkonu motoru o 3 kW a přestavbě elektrické soustavy na 12 V.
Pád
Po velice úspěšných šedesátých letech musel Brouk soupeřit s těžkou konkurencí modernějších a levnějších vozů, a to nejen z japonska, ale i z vlastních řad. Modelem, kterému nemohl svou zastaralou koncepcí konkurovat byl první Golf, představený v roce 1974. Prodeje v Německu klesly natolik, že byla hlavní výroba v roce 1978 přesunuta do Mexika a Brazílie. Ve spojených státech se Brouk prodával do roku 1977, v Evropě do roku 1985.
Volkswagen výrobu modelu, jehož produkci v Německu zahájil v roce 1938 a posléze s ním dobyl také americký trh, když si vůz oblíbili hippies, ukončil v roce 1979. V roce 1998 ale přišel pod vedením tehdejšího šéfa Ferdinanda Piëcha - vnuka designéra Brouka Ferdinanda Porsche - s jeho modernější verzí nazvanou New Beetle. Ta bodovala hlavně u žen.
Aby jej učinila atraktivnějším pro muže, vyvinula firma v roce 2012 další model s téměř plochou střechou, méně oblými tvary, prostornějším kufrem a navigací. Prodej na klíčovém trhu ve Spojených státech se v prvním roce zpětinásobil na téměř 29.000 vozů, pak ale znovu klesl podobně jako v případě dalších menších aut jiných značek.
Poslední z celkem 5961 aut zvláštní série New Beetle sjede z montážní linky v Pueble po oslavách ve středu a ocitne se v muzeu. Jak poznamenala agentura AP, vůz se zapsal do dějin designu a je stejně rozpoznatelný jako láhev coca-coly.