Vzít karosérii starého auta a napěchovat ji moderní technikou, tak ať vznikne klasicky vypadající automobil s moderními jízdními vlastnostmi, se stalo poslední dobou docela populární. Jeden takový výtvor se nedávno ukázal v Rusku a vznikl typicky ruským způsobem.
GAZ-69 byl legendární sovětský terénní vůz, který vznikal v letech 1953 až 1972, v Rumunsku jako ARO M461 pak ještě o něco déle. Do své výbavy jej zařadily armády téměř všech socialistických zemí, včetně Československa, proto se s tímhle výtvorem docela často setkáte i na českých silnicích a ještě častěji na českých chatách. Benzínový čtyřválec o objemu 2,1 litru podával výkon 55 koní, GAZ-69 se s ním dostal na maximální rychlost 90 km/h, a se silnějším 2,4 litrovým motorem na celých 100 km/h.
Pro každodenní ježdění v moderních podmínkách tedy asi není GAZ-69 úplně nejvhodnější vozidlo a při pohledu do kabiny je jasné, že ani nenabízí zrovna komfortní svezení. Tento problém se však rozhodl vyřešit jeden Rus, kterému se zalíbil vzhled GAZ-69 natolik, že jej chtěl využívat na každodenní cestování, avšak bez zřejmých nedostatků 66 let starého vozu.
Rus si proto jako základ vybral zcela jiný vůz, konkrétně třetí generaci legendárního Nissanu Patrol, ve třídvéřové verzi. Japonský stroj z roku 1989 byl u neznámého úpravce zkrácen o 30 cm a celou přední část nahradily panely ze starého Gazíku. Také zbytek karosérie byl upraven tak, aby připomínal GAZ. Tomu odpovídá také typický zelený lak, i když ne totožný jako na GAZu, příslušenství na karosérii je spíše moderní. Interiér zůstal původní z Patrolu, dočkal se však mírných úprav a hlavně také zelené barvy, ve které byla vyvedena palubní deska Gazíku.
Také technika zůstala pochopitelně z Nissanu, vůz tak má komfortnější odpružení než starý Gazík a také posilovač řízení. Pod starou kapotou je dieselový šestiválec RD28 o výkonu 93 koní a 177 Nm, který vozu určitě dodá lepší dynamiku, než tomu bylo u starého GAZu.
Stavba vznikla asi docela nedávno, prodávající v inzerátu uvádí, že s vozem najel po dokončení jen kolem 700 kilometrů, jak po silnici tak v terénu. Prodávaný vůz navíc stále má záruku na některé díly použité při stavbě. V Rusku navíc vůz nemá problém s legálním přihlášením na silnice a lze jej provozovat jako běžný automobil. Zvláštní kreaci si tedy můžete pořídit na ruském serveru Avito.ru, za 357 tisíc Kč.
Do další recenze dorazila spalovací verze aktuální generace „céčka“ v praktické karoserii kombi, navíc s nájezdem necelých 50 tisíc kilometrů. S podobným nájezdem se hravě dostává pod hranici milionu, přestože původní cenovka byla výrazně vyšší. Jak si ale vede moderní interiér s velkým displejem? A neubírá snížený podvozek na komfortu?
Mini Cooper S není nejlevnější ani nejrychlejší hothatch na trhu, přesto patří mezi ty nejžádanější. Důvod je jednoduchý – styl, charisma, tradice a jízdní projev. Nestojí málo, ale jako 2 roky stará ojetina s nízkým nájezdem už může začít dávat smysl.
Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.
Sezona kabrioletů je tu, a proto jsme vzali do recenze tohoto ledního „medvěda“, který vypadá jako ideální auto na pohodové výlety s celou rodinou – nabízí totiž 4 místa k sezení, přičemž zadní sedadla nejsou jen pro děti či jedince s amputovanými končetinami. Je dostatečně komfortní, aby si posádka užila pohodu na palubě?