Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Křídlové dveře se obvykle nacházejí na supersportech, nebo na výtvorech tunerů bez vkusu. Na autonomním vozidle by je nečekal asi nikdo, přesto se ale Renault rozhodl je napasovat na svůj elektrický model Zoe.
Renault spolu s dalšími partnery vytvořil projekt nazvaný The Paris-Saclay Autonomous Lab, který se snaží o uvedení autonomních automobilů do reálného provozu. Testování zatím probíhá ve vyhrazených pruzích na silnicích v kampusu univerzity Paris-Saclay. Studenti se tam mohou setkat se třemi vozy Renault Zoe a autonomní minibus Transdev-Lohr i-Cristal.
Renault Zoe však prošel několika zásadními úpravami, aby posloužil novému účelu. Proto jsou vybaveny novými GPS senzory, Lidarem, kamerami, gyroskopy a speciálním softwarem. Díky tomu Zoe pozná chodce a cyklisty, světla na semaforu a bezpečně se dostane přeš křižovatky. Na své trasy proto pracují v plně autonomním režimu, i když je v kabině přítomen i člověk, připravený vždy zasáhout.
Na pohled největší změnou je ale vstup do vozidla. Běžný pětidvéřový hatchback totiž dostal unikátní křídlové dveře na pravé straně. Ty sestávají z celého boku vozidla, které tak ani nemá standardní B sloupek. Na levé straně pak dveře nejsou vůbec. V interiéru se nacházejí tři sedačky pro pasažéry, sedačka spolujezdce je otočena proti směru jízdy. Řidič, nazývaný zde jen jako bezpečnostní operátor, má kabinu zcela oddělenou od pasažérů, zřejmě z bezpečnostních důvodů.
V autonomním Zoe se může svézt každý, kdo si na kampusu během dne zarezervuje jízdu prostřednictvím mobilní aplikace Marcel. Vozidlo vás poté vyzvedne na určeném místě a doručí na výstupní místo co nejblíže vaší destinaci. Zoe tedy zastavuje jen na určitých "stanicích, které jsou navrženy tak, aby neomezovaly běžný provoz na silnici a zároveň pokrývaly ty nejdůležitější destinace na kampusu.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
