Nejbizarnější sovětský stroj? Auto z proudového bombardéru vzniklo v garáži

Velmi neobvykle vypadající stroj postavil v 70. letech konstruktér Gudrin Michail Filipovič. Jméno vozu, GMV-2, odkazuje na jeho syna Gudrina Michaila Vsevoloda, číslo 2 značí, že jde o jeho druhý pokus o tvorbu vlastního dopravního prostředku. GMV-1 byl od počátku zamýšlen jako snežný vůz, s lyžemi a pásovým pohonem, stejný záměr pak byl i s GMV-2. 

Jako základ pro stavbu si Gudrin vybral přední část trupu sovětského proudového bombardovacího letounu Iljušin Il-28, konkrétně trénovací verze Il-28U. Toto letadlo se začalo vyrábět v 50. letech a stalo se prvním sériově vyráběným proudovým bombardérem SSSR, později se vyráběly také v licenci v Československu jako Avia B-228 a cvičná varianta jako Avia CB-228. 

GMV-2 nejdříve vznikalo jako snežný vůz, čemuž už na pohled odpovídá i konstrukce. V 90. letech se však rozhodl, že by se jeho stroj dal použít i jako automobil, k čemuž stačilo jen minimum úprav. Z letounu si Gudrin ponechal jen přední část s kabinou, kterou vzadu uzavřel. Pod trupem do stran trčí zavěšení z vrtulníku, na které Gudrin původně připevnil lyže. V 90. letech však pomocí náprav ze Žigulíku vyměnil lyže za čtyři kola ze cvičného letounu. Pohon původně obstarával pás podobný tomu ze sněžných skůtrů, který trčí z podlahy trupu uprostřed v zadní části. Při přestavbě na automobil Gudrin pás pouze vyměnil za velké kolo z proudového dopravního letadla TU-134. Pomocí hydrauliky je navíc možné celý vůz snížit či zvýšit o 50 cm. Bizarní směs už pouze doplňuje něco jako maska se světly a blatníky, pocházející z náklaďáku GAZ-53.

Pohon uprostřed umístěného pátého kola obstarává přes dva řetězy motor ZMZ-451M, původem z UAZ 469. Benzínový čtyřválec o objemu 2,5 litru dodává přes převodovku z GAZ-21 Volga 71 koní výkonu, s čímž je prý GMV-2 schopný jet až 80 km/h. Benzín do motoru se dostává ze 100 litrové nádrže umístěné na boční stěně trupu. Ve voze je i druhá nádrž, na 27 litrů benzínu, která ale slouží pouze pro nezávislé topení vytápějící kabinu.

Do té se až čtyři pasažéři mohou dostat jediným způsobem, vystoupáním po schůdcích na straně trupu a protáhnutím se přes dveře na střeše. Uvnitř vše stále připomíná původní výbavu letadla, a schopný konsktruktér Gudrin byla navíc schopen zachovat funkčnost asi poloviny palubních systémů. Ty ale doplňují nové ukazatele potřebné pro automobil a samozřejmě také volant, pocházející z invalidky SMZ. Místo uvnitř kabiny je ale poněkud omezené a také výhled se přes bohaté prosklení nezdá být zrovna ideální. Za druhou řadou sedadel se nachází chladič pro vzadu umístěný motor, který ale také kvůli přítomnosti topení v kabině není zrovna spolehlivý, což vede k přehřívání motoru. 

V pohybu si stroj vyzkoušel známý ruský automobilový novinář a bloger Ivan Zenkevič. Ten byl zpočátku nadšen unikátností stroje a jeho technických řešení, po nastartování ale brzy změnil názor. S vozem se dokázal pohybovat vpodstatě jen rovně a to jen na krátké vzdálenosti, než mu motor několikrát chcípnul. Celý pokus o testovací jízdu skončí přehřátím motoru. Kromě toho zkritizoval i nepřesné řazení a velmi slabé brzdy. O mnoho lepší to nebylo ani po výměně kol za lyže a pás, kdy po pár metrech celý stroj opět zhasnul a Zenkevič už neměl sílu se dál pokoušet. Není divu, že jde dle jeho slov GMV-2 asi nejhorším vozem, jaký ve své kariéře testoval. Gudrin přitom měl pro svůj v garáži vyvinutý stroj velké ambice, plánoval pro něj dokonce sériovou výrobu. Na mnohá technická řešení, které pro GMV-2 vymyslel si dokonce nechal udělit patent. V 90. letech nebyl problém takto bizarní stavbu v Rusku legálně přihlásit pro provoz na silnicích, GMV-2 tak má vlastní sadu RZ.

Zajímavé je také místo, kde Zenkevič bizarní stroj testoval. Hangáry i plocha kolem nich je totiž poseta starými sovětskými automobily a to nejen těmi sériovými ale zejména těmi, které si Sověti vyráběli doma v garážích. Na konci pak Zenkevič nasedne do dalšího bizarního stroje, který po objevení v roce 2017 zaujal média po celé světě a dodnes o něm není mnoho známo. Jde totiž o velmi nezvykle vypadající terénní vozidlo s osmi koly a vstupem do kabiny jedinými dvířky na přídí, podobně jako u známé Isetty.