Lidé si kupují ojetiny z mnoha důvodů, tím nejčastějším jsou však finance. Málokdo si však uvědomuje, že zdánlivě výhodnější nabídka lacinějšího vozidla s bohatší výbavou se může rychle zvrtnout do podstatně vyšších výdajů. Kde je tedy ten skrytý háček?
Hned tím prvním, na co by měl člověk myslet, jsou náklady na údržbu. Automobily jsou sice v dnešních dnech výrazně spolehlivější, než tomu bylo dříve, stále však nejsou nerozbitné. Dokonce i vozů s nájezdem pár tisíc kilometrů může vlivem nesprávného užívání či údržby dojít k poškozením, která se projeví během následujících let.
Při koupi vozu z druhé ruky přitom můžete zapomenout na další služby, jako je třeba záruka či bezplatný servis. Přitom právě tohle je další možnost, jak ušetřit. Mnoho automobilek totiž ke svým modelům nabízí jak záruku na několik let, tak zvýhodněnou nabídku údržby. Ušetřit tak můžete několik tisíc za běžné servisní úkony, jako je třeba výměna náplní či přezouvání.
Další věcí, která může prodražit koupi ojetiny, je financování, jak připomíná web autotrader. Koupi vozu za hotové peníze si totiž dnes může dovolit jen málokdo a tak se úvěry, leasingy a další finanční služby staly při koupi vozu téměř samozřejmostí. I zde se však lze setkat s rozdílným metrem.
Rozdíl je především v úrokových sazbách, které mohou být u ojetých automobilů o něco vyšší. Řada společností si totiž rovnou spočítá postupné snižování hodnoty automobilu a jeho přeprodejní hodnotu pro případ, že by se jim vůz vrátil.
V případě nových automobilů to není problém, neboť o stavu vozu nejsou žádné pochybnosti a vývoj hodnoty vozu se dá celkem rozumně předpovídat. V případě ojetin už je to ale situace zcela jiná a pro prodejce, respektive poskytovatele finančních služeb, může být rizikovější.
Výsledkem pak může být situace, kdy si sice pořídíte levnější vůz z druhé ruky, ovšem měsíční splátky budou vyšší, než kdybyste investovali do vozu nového. Vždy se proto kromě porovnání samotných cen vyplatí i porovnání financování vozu.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.