Ruská dodávka GAZelle je ve své domovině tím nejčastějším vozem své kategorie. Ani GAZelle však není schopna obsloužit všechny končiny Ruska, což se rozhodli změnit konstruktéři z GazStroyMashina, kteří představili extrémní úpravu nové generace dodávky.
GAZelle se na ruské silnice dostala poprvé v roce 1994 a původní model se s několika facelifty drží v prodeji dodnes, jako Gazelle Business. Češi tento vůz znají asi především z YouTube videí, ve kterých GAZelle bývá jednou z nejčastějších obětí řidičského umu ruských občanů, občas je však k vidění i na českých ulicích. Od roku 2013 se však vyrábí i druhá generace, nazvaná GAZelle Next, která dostala zcela novou kabinu s modernějším designem, vylepšený podvozek a hromadu dalších úprav.
Právě GAZelle Next se zvýšenou karosérií typu van využili pro svoji stavbu v GazStroyMachina ze sibiřského města Ťumeň. Ta se věnuje stavbě terénních vozů do těch nejtěžších podmínek už od 90. let a vyvinula řadu vlastních komponent nutných pro přestavbu civilních automobilů.
Stroj, nazývaný v ruštině sněhoblátochod, je postaven na novém podvozku GazStroyMashina SKB-900, který ale konstrukčně vychází z GAZ-66. Z legendárního náklaďáku, vyráběného od 60. let až do roku 1999, pochází například modifikované nápravy s uzávěrkou. Pohon všech šesti kol obstarává standardní dieselový čtyřválec Cummins o objemu 2.8 litru, který se montuje do GAZelle Next, je však vybaven elektrickým předehřevem motoru.
Specialitou podobných strojů jsou pneumatiky, které díky rozměrům a nízkému tlaku neničí podklad, po kterém jedou a jsou tak šetrné k životnímu prostředí. Umožňují také efektivnější průjezd blátem a dokonce jsou schopné nadnášet vozidlo na vodě.
Stroj s karosérií GAZelle Next je schopen v težkém terénu převážet až 900 kg nákladu a usadí se v něm šest pasažérů. Kromě této karosérie se však na stejný základ dají postavit zcela jiné varianty, firma staví například i valníky s karosérií GAZon Next. Cena za hotové vozidlo s karosérií GAZelle je 1.2 milionu korun a v Rusku je možné jej legálně provozovat na silnicích.
Do další recenze dorazila spalovací verze aktuální generace „céčka“ v praktické karoserii kombi, navíc s nájezdem necelých 50 tisíc kilometrů. S podobným nájezdem se hravě dostává pod hranici milionu, přestože původní cenovka byla výrazně vyšší. Jak si ale vede moderní interiér s velkým displejem? A neubírá snížený podvozek na komfortu?
Mini Cooper S není nejlevnější ani nejrychlejší hothatch na trhu, přesto patří mezi ty nejžádanější. Důvod je jednoduchý – styl, charisma, tradice a jízdní projev. Nestojí málo, ale jako 2 roky stará ojetina s nízkým nájezdem už může začít dávat smysl.