Vláda v loňském programovém prohlášení uvedla, že chce do roku 2021 zprovoznit 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů nových a 100 kilometrů opravené D1. V letošním roce zahájily stavební firmy stavbu 54 kilometrů nových dálnic a 16 kilometrů silnic první třídy. Na rekonstruované D1 to bylo 21 kilometrů.
Vláda je kvůli pomalé výstavbě a opravám silnic dlouhodobě terčem kritiky, podle expertů je tempo výstavby pomalé i nyní. Například podle analytika společnosti Cyrrus Petra Pelce je problém především v přípravné fázi, která v Česku trvá zpravidla více než deset let. V letech 2018 až 2020 předpokládá Pelc výstavbu zhruba 50 kilometrů dálnic.
Kritikou nešetří ani opozice. "Když se ministr vymlouvá na své předchůdce první rok ve funkci, je to standardní. Druhý rok je to už drzost. Nevím, jak nazvat ´odvahu´ svádět svoji neschopnost na své předchůdce pátým rokem ve funkci," napsal o víkendu na twitteru šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Ťok oponoval, že Kalousek jako ministr financí stopnul peníze na přípravu staveb a teď si stěžuje, že nejsou. Ministerstvo dopravy se kritice brání také poukazem na délku zahájených silničních staveb.
V současné době je rozestavěno 192 kilometrů dálnic (včetně oprav na D1) a silnic prvních tříd. Na nové úseky dálnic připadá zhruba 70 procent. Nejdelšími úseky jsou Hradec Králové - Smiřice na D11 (15,46 km), Časy - Ostrov na D35 (14,7 km) a Přerov - Lipník na D1 (14,32 km).
"Nejvíce rozestavěnými dálničními stavbami jsou a v příštím roce budou brněnská D1, jihočeská D3, karlovarská D6, chomutovská D7, hradecká D11, ale také obchvat Frýdku-Místku na D46 a D56, pokračování dálnice D48 nebo obchvat Otrokovic na D55," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
K zahájení stavebních prací je podle něj na příští rok připraveno dalších 172 kilometrů dálnic a silnic první třídy.
