Víte, přemýšlím a říkám si, co je vlastně nebezpečnější. Nejednou jsem jako spolujezdec seděl vedle řidiče, který nevěděl, kde se v jeho voze taková mlhová světla vlastně zapínají. Shodou náhod jezdím totiž do práce již několik let přes místa, kde se pravidelně na jaře a na podzim tvoří mlhy, které by neuvařil ani vodník Kebule. Co je tedy horší, jezdit bez mlhovek nebo s nimi svítit pořád?
Nejdříve si řekněme, co o mlhových světlech říká odborná literatura. V zákoně číslo 361/2000Sb. je v §32 napsáno:
§32 (4) Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy.
V §2, což je vymezení pojmů zákona, se navíc dočteme:
ff) snížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunel.
Celá pravda se tedy skrývá v těchto třech odstavcích. Stejně tak, jako by měl každý řidič znát své auto (vědět jakými světly je vybaveno a kde se zapínají), měl by vědět i za jakých podmínek je smí (či musí) použít. Jak vyplývá ze zákona, zatímco použití zadních mlhovek je za snížené viditelnosti povinné, použití předních světel za snížené viditelnosti už je věcí dobrovolnosti. Ne každý vůz je proto předními mlhovkami vybaven. A zákon ve své podstatě nezajímá to, abychom dobře viděli, ale abychom byly dobře viditelní pro ostatní účastníky silničního provozu.
Situaci, kdy je na čase mlhová světla spustit, poznáme bezpečně. Mělo by se jednat o mlhu, sněžení či déšť natolik hustý, že nás donutí rapidně snížit cestovní rychlost. Aktuálním příkladem mohou být přívalové deště, které jsou spojeny s těmito vedry. Řidič za tak hustého deště nevidí před sebe, nerozpozná jízdní pruhy a je dezorientovaný. V takovém případě (pokud již za vámi nejede jiné vozidlo) jste povinni zadní mlhovou svítilnu použít. V případě za sebou jedoucí kolony vozidel by správně mělo zadní mlhovou svítilnu použít vždy poslední vozidlo. Je to stejné jako s použitím výstražných světel v případě stojící kolony vozidel.
Problém nastává ve chvíli, kdy taková situaci přejde, anebo vás dojede jiné vozidlo. V takovém případě bychom měli co nejrychleji zareagovat, a mlhové světla vypnout, jelikož řidiče jedoucí za vámi oslňujeme asi na tolik, jako vás v noci oslňují nevypnutá dálková světla protijedoucího vozidla. Navíc skrz zadní mlhovou svítilnu řidič špatně rozezná, kdy brzdíme. Ale jsme jenom lidé, může se stát, že zapomeneme. Od toho nás na použití mlhových světel upozorňuje intenzivní kontrolka na přístrojové desce. A pokud nepomůže ani a zahlédneme ve zpětném zrcátku automobil, který na nás bliká, měli bychom si vždy překontrolovat, že máme tyto věci v pořádku.
Podle šéfa dopravní policie v Táboře Jana Rychteckého se vždy najdou řidiči, kteří mlhovky nepoužívají, kdy mají, a naopak.
„Ano, v poslední době řešíme užívání hlavně předních mlhových světel v době, kdy není potřeba. V poslední době jde o nešvar řidičů, kteří tak chtějí upozornit na vzhled svého vozu,“ upozornil Rychtecký a dodal, že řidiči tak hrozí pokuta až dva tisíce korun a odebrání jednoho bodu. Speciální kontroly zaměřené pouze na mlhová světla ale policisté dělat nebudou.
