Hlavním cílem automobilek se v posledních letech stalo nabízet co nejbezpečnější a současně co nejlépe vybavené modely. Většina technologií se samozřejmě snaží řidiči usnadnit práci za volantem a zajistit mu maximální možnou míru komfortu i bezpečí, některé součásti výbavy se však postupně stávají kontraproduktivními a bezpečnost mohou naopak snižovat.
Pro automobilky se v posledních letech stala bezpečnost tím nejdůležitějším kritériem. Je jedno úplně jedno, v jakém segmentu či u jaké značky vybíráte. Prodejce se vás v autosalonu vždy bude snažit přesvědčit argumenty o vzrůstající bezpečnosti a stále vyšších hodnoceních v bezpečnostních testech. K tomu automobilkám v posledních letech výrazně pomáhají i různé asistenční systémy a moderní technologie, z nichž některé se ale mohou stát i kontraproduktivními. A o jaké se jedná? Na to se rozhodl upozornit web CarFromJapan.com.
Dotykové displeje
Dotykové displeje se rychle rozšířili a v automobilech nám dělají společnost již řadu let. Jejich vývoj je značně progresivní a tak se každý rok setkáváme s jemnější grafikou, rychlejšími reakcemi, snadnějším ovládáním a intuitivnější hierarchií celého systému.
Možnosti moderních infotainment systémů jsou skutečně pestré, ovšem současně ukrývají jednu malou zradu. Jelikož jejich ovládání probíhá ve většině případů už jen ryze dotykově, je pro jejich ovládání potřeba odtrhnout zrak od silnice a věnovat se chvíli samotné obrazovce. Takové jednání je ale nebezpečné, neboť rozptyluje řidiče a zvyšuje riziko vzniku dopravních nehod.
Některé automobilky se snaží proti tomuto nešvaru bojovat bohatými možnostmi ovládání přes volant, prostřednictvím toucpadů a jiných dotykových ploch, prostřednictvím gest nebo pomocí hlasových povelů. Všechny tyto technologie však mají svá omezení a například v případě hlasových povelů mají řidiči v Česku mnohdy smůlu.
Automatické systéme
Statistiky jasně ukazují, že standardně instalované automatické asistenční či bezpečnostní systémy pomáhají předcházet riziku nehod. Mnoho řidičů však těmto systémům připisuje až zázračné schopnosti a považují je za jakéhosi druhého pilota, který v případě krize zatáhne za záchrannou brzdu a vyřeší tak každou krizovou situaci.
A v mnoha případech to tak skutečně může být, ovšem člověk by si ta tento psychologický pocit bezpečí v žádném případě neměl zvykat. Stále se totiž jedná pouze o elektroniku, která nemusí fungovat vždy spolehlivě.
Systémy jako adaptivní tempomat, automatické brzdění nebo nižší stupně autonomní jízdy mohou být užitečnými společníky, řidič by se na ně však v žádném případě neměl spoléhat. I proto řada automobilek vyzývá řidiče k tomu, aby při využívání nižších stupňů systémů autonomní jízdy držely ruce na volantu, mnozí se to však stále snaží různě obcházet.
Couvací senzory a parkovací asistenty
Couvání či parkování představuje pro řadu lidí obrovský problém, kdy nezvládají sledovat své okolí, špatně koordinují své pohyby a mnohdy ani nedokáží odhadnout rozměry svého vozu tak, aby se na dané místo dostali a nezpůsobili přitom sobě ani nikomu jinému škodu. Tento problém ale do velké míry vyřešily couvací senzory a parkovací kamery, které však také nejsou všemocné.
U couvacích kamer se sice riziko snižuje, ovšem vlivem špatného počasí či zašpiněného vozu může člověk snadno o obraz přijít a pak se musí spolehnout jen na pípání senzorů a v lepším případě i na zjednodušenou vizualizaci vzdálenosti od dalších překáže. Mnoho lidí se však na tyto senzory spoléhá až příliš, aniž by si uvědomovali, že je neustále potřeba důkladně sledovat okolí vozu. I senzory totiž mají svá slepá místa a rozhodně vás neuchrání například před najetím na ostrou hranu chodníků, která vám udělá do pneumatiky díru.
Podobných slabin bychom u moderní výbavy nových automobilů našli zřejmě více, ovšem pro všechny platí to samé. Je úplně jedno, kolik moderních bezpečnostních technologií a asistentů ve svém automobilu máte. Vždy je potřeba sledovat dění na silnici i kolem vás a neustále mít nad vozem plnou kontrolu. Jakkoliv jsou totiž tyto systémy chytré, plnou práci řidiče ještě dlouho nezastanou.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?