Hlavním cílem automobilek se v posledních letech stalo nabízet co nejbezpečnější a současně co nejlépe vybavené modely. Většina technologií se samozřejmě snaží řidiči usnadnit práci za volantem a zajistit mu maximální možnou míru komfortu i bezpečí, některé součásti výbavy se však postupně stávají kontraproduktivními a bezpečnost mohou naopak snižovat.
Pro automobilky se v posledních letech stala bezpečnost tím nejdůležitějším kritériem. Je jedno úplně jedno, v jakém segmentu či u jaké značky vybíráte. Prodejce se vás v autosalonu vždy bude snažit přesvědčit argumenty o vzrůstající bezpečnosti a stále vyšších hodnoceních v bezpečnostních testech. K tomu automobilkám v posledních letech výrazně pomáhají i různé asistenční systémy a moderní technologie, z nichž některé se ale mohou stát i kontraproduktivními. A o jaké se jedná? Na to se rozhodl upozornit web CarFromJapan.com.
Dotykové displeje
Dotykové displeje se rychle rozšířili a v automobilech nám dělají společnost již řadu let. Jejich vývoj je značně progresivní a tak se každý rok setkáváme s jemnější grafikou, rychlejšími reakcemi, snadnějším ovládáním a intuitivnější hierarchií celého systému.
Možnosti moderních infotainment systémů jsou skutečně pestré, ovšem současně ukrývají jednu malou zradu. Jelikož jejich ovládání probíhá ve většině případů už jen ryze dotykově, je pro jejich ovládání potřeba odtrhnout zrak od silnice a věnovat se chvíli samotné obrazovce. Takové jednání je ale nebezpečné, neboť rozptyluje řidiče a zvyšuje riziko vzniku dopravních nehod.
Některé automobilky se snaží proti tomuto nešvaru bojovat bohatými možnostmi ovládání přes volant, prostřednictvím toucpadů a jiných dotykových ploch, prostřednictvím gest nebo pomocí hlasových povelů. Všechny tyto technologie však mají svá omezení a například v případě hlasových povelů mají řidiči v Česku mnohdy smůlu.
Automatické systéme
Statistiky jasně ukazují, že standardně instalované automatické asistenční či bezpečnostní systémy pomáhají předcházet riziku nehod. Mnoho řidičů však těmto systémům připisuje až zázračné schopnosti a považují je za jakéhosi druhého pilota, který v případě krize zatáhne za záchrannou brzdu a vyřeší tak každou krizovou situaci.
A v mnoha případech to tak skutečně může být, ovšem člověk by si ta tento psychologický pocit bezpečí v žádném případě neměl zvykat. Stále se totiž jedná pouze o elektroniku, která nemusí fungovat vždy spolehlivě.
Systémy jako adaptivní tempomat, automatické brzdění nebo nižší stupně autonomní jízdy mohou být užitečnými společníky, řidič by se na ně však v žádném případě neměl spoléhat. I proto řada automobilek vyzývá řidiče k tomu, aby při využívání nižších stupňů systémů autonomní jízdy držely ruce na volantu, mnozí se to však stále snaží různě obcházet.
Couvací senzory a parkovací asistenty
Couvání či parkování představuje pro řadu lidí obrovský problém, kdy nezvládají sledovat své okolí, špatně koordinují své pohyby a mnohdy ani nedokáží odhadnout rozměry svého vozu tak, aby se na dané místo dostali a nezpůsobili přitom sobě ani nikomu jinému škodu. Tento problém ale do velké míry vyřešily couvací senzory a parkovací kamery, které však také nejsou všemocné.
U couvacích kamer se sice riziko snižuje, ovšem vlivem špatného počasí či zašpiněného vozu může člověk snadno o obraz přijít a pak se musí spolehnout jen na pípání senzorů a v lepším případě i na zjednodušenou vizualizaci vzdálenosti od dalších překáže. Mnoho lidí se však na tyto senzory spoléhá až příliš, aniž by si uvědomovali, že je neustále potřeba důkladně sledovat okolí vozu. I senzory totiž mají svá slepá místa a rozhodně vás neuchrání například před najetím na ostrou hranu chodníků, která vám udělá do pneumatiky díru.
Podobných slabin bychom u moderní výbavy nových automobilů našli zřejmě více, ovšem pro všechny platí to samé. Je úplně jedno, kolik moderních bezpečnostních technologií a asistentů ve svém automobilu máte. Vždy je potřeba sledovat dění na silnici i kolem vás a neustále mít nad vozem plnou kontrolu. Jakkoliv jsou totiž tyto systémy chytré, plnou práci řidiče ještě dlouho nezastanou.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.