Hlavním cílem automobilek se v posledních letech stalo nabízet co nejbezpečnější a současně co nejlépe vybavené modely. Většina technologií se samozřejmě snaží řidiči usnadnit práci za volantem a zajistit mu maximální možnou míru komfortu i bezpečí, některé součásti výbavy se však postupně stávají kontraproduktivními a bezpečnost mohou naopak snižovat.
Pro automobilky se v posledních letech stala bezpečnost tím nejdůležitějším kritériem. Je jedno úplně jedno, v jakém segmentu či u jaké značky vybíráte. Prodejce se vás v autosalonu vždy bude snažit přesvědčit argumenty o vzrůstající bezpečnosti a stále vyšších hodnoceních v bezpečnostních testech. K tomu automobilkám v posledních letech výrazně pomáhají i různé asistenční systémy a moderní technologie, z nichž některé se ale mohou stát i kontraproduktivními. A o jaké se jedná? Na to se rozhodl upozornit web CarFromJapan.com.
Dotykové displeje
Dotykové displeje se rychle rozšířili a v automobilech nám dělají společnost již řadu let. Jejich vývoj je značně progresivní a tak se každý rok setkáváme s jemnější grafikou, rychlejšími reakcemi, snadnějším ovládáním a intuitivnější hierarchií celého systému.
Možnosti moderních infotainment systémů jsou skutečně pestré, ovšem současně ukrývají jednu malou zradu. Jelikož jejich ovládání probíhá ve většině případů už jen ryze dotykově, je pro jejich ovládání potřeba odtrhnout zrak od silnice a věnovat se chvíli samotné obrazovce. Takové jednání je ale nebezpečné, neboť rozptyluje řidiče a zvyšuje riziko vzniku dopravních nehod.
Některé automobilky se snaží proti tomuto nešvaru bojovat bohatými možnostmi ovládání přes volant, prostřednictvím toucpadů a jiných dotykových ploch, prostřednictvím gest nebo pomocí hlasových povelů. Všechny tyto technologie však mají svá omezení a například v případě hlasových povelů mají řidiči v Česku mnohdy smůlu.
Automatické systéme
Statistiky jasně ukazují, že standardně instalované automatické asistenční či bezpečnostní systémy pomáhají předcházet riziku nehod. Mnoho řidičů však těmto systémům připisuje až zázračné schopnosti a považují je za jakéhosi druhého pilota, který v případě krize zatáhne za záchrannou brzdu a vyřeší tak každou krizovou situaci.
A v mnoha případech to tak skutečně může být, ovšem člověk by si ta tento psychologický pocit bezpečí v žádném případě neměl zvykat. Stále se totiž jedná pouze o elektroniku, která nemusí fungovat vždy spolehlivě.
Systémy jako adaptivní tempomat, automatické brzdění nebo nižší stupně autonomní jízdy mohou být užitečnými společníky, řidič by se na ně však v žádném případě neměl spoléhat. I proto řada automobilek vyzývá řidiče k tomu, aby při využívání nižších stupňů systémů autonomní jízdy držely ruce na volantu, mnozí se to však stále snaží různě obcházet.
Couvací senzory a parkovací asistenty
Couvání či parkování představuje pro řadu lidí obrovský problém, kdy nezvládají sledovat své okolí, špatně koordinují své pohyby a mnohdy ani nedokáží odhadnout rozměry svého vozu tak, aby se na dané místo dostali a nezpůsobili přitom sobě ani nikomu jinému škodu. Tento problém ale do velké míry vyřešily couvací senzory a parkovací kamery, které však také nejsou všemocné.
U couvacích kamer se sice riziko snižuje, ovšem vlivem špatného počasí či zašpiněného vozu může člověk snadno o obraz přijít a pak se musí spolehnout jen na pípání senzorů a v lepším případě i na zjednodušenou vizualizaci vzdálenosti od dalších překáže. Mnoho lidí se však na tyto senzory spoléhá až příliš, aniž by si uvědomovali, že je neustále potřeba důkladně sledovat okolí vozu. I senzory totiž mají svá slepá místa a rozhodně vás neuchrání například před najetím na ostrou hranu chodníků, která vám udělá do pneumatiky díru.
Podobných slabin bychom u moderní výbavy nových automobilů našli zřejmě více, ovšem pro všechny platí to samé. Je úplně jedno, kolik moderních bezpečnostních technologií a asistentů ve svém automobilu máte. Vždy je potřeba sledovat dění na silnici i kolem vás a neustále mít nad vozem plnou kontrolu. Jakkoliv jsou totiž tyto systémy chytré, plnou práci řidiče ještě dlouho nezastanou.
V závěrečné kapitole naší dlouhodobé recenze se zaměříme především na konkurenty a také na cenu, která je hlavním, ale rozhodně ne jediným trumfem, který DS 7 drží v ruce. Zaslouží si tato akční DS 7 vaší pozornost a nebo je lepší volbou vyhlášené německé trio – Mercedes-Benz, BMW a Audi?
Čínská automobilka Denza, společný podnik značky BYD a Mercedesu, oznámila evropské uvedení svého vrcholného modelu Z9 GT, který vstoupí na trh jako elektrické vozidlo (EV) v říjnu 2025, následované plug-in hybridní verzí (PHEV) v lednu 2026.
Společnost BYD, světový lídr v oblasti vozidel na nové energie, oficiálně vstupuje na český trh. Tuzemským zákazníkům nabídne čistě elektrické i plug-in hybridní vozy s technologiemi, které jsou součástí její rychlé expanze v Evropě.
V Druhé kapitole naší dlouhodobé recenze se podíváme na zoubek naftovému čtyřválci o objemu 1,5 litrů, který pracuje ve voze, jehož pohotovostní hmotnost činí 1585 kg. Je to důstojná motorizace pro načančané SUV, které o sobě tvrdí, že hraje vysokou hru? A co spotřeba?
Tento týden v naší redakční garáži zaparkoval nejsilnější Superb, který na první pohled vypadá celkem běžně, ale opak je pravdou. Na silnici dokáže být překvapivě svižným autem, které si však stále zachovává svou klidnou povahu, která je nad věcí. Jaká je nová generace ve srovnání s tou předchozí, která nabídla výkon 206 kW ?
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 25% cla na dovoz automobilů vyrobených mimo USA, přičemž tato opatření vstoupí v platnost 2. dubna. V reakci na tuto novinku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila lítost a EU její rozhodnutí důkladně prozkoumá. Trump rovněž odložil výběr cla na automobilové díly o měsíc. Tento krok způsobil pokles akcií automobilek na asijských burzách a očekává se, že výprodeje se rozšíří i na evropské a americké trhy. Uvedl to server CNBS.