O technologii autonomních vozidel se mluví již dlouho a v posledních letech se na silnicích skutečně začínají objevovat vozy, které řidiči aktivně pomáhají dojet bezpečně do cíle. Vize budoucnosti, ve které vás automobil bez problému odveze do práce či na nákup bez vaši asistence jsou ještě dalekou budoucností, v některých odvětvích by ale autonomní řízení mohlo nastoupit do aktivní služby podstatně dříve.
Osobní automobily schopné autonomní jízdy jsou v současnosti závislé na mnoha proměnných, s jejichž překonáním budou mít technici v automobilkách ještě hodně práce. Jedněmi z nejčastěji zmiňovaných problémů, které musí autonomní vozy překonat, jsou například podnební podmínky nebo kvalita silnic a jejich značení.
Než se tedy objeví první plně autonomní automobily na klasických silnicích, zřejmě to ještě nějaký ten pátek potrvá. Již existující technologie ale mohou najít uplatnění mimo silnice, například u těžkých průmyslových strojů. A právě na to se pokusila stylově poukázat společnost Sandvik.
V demonstraci nových možností osadila společnost Sandvikl jeden ze speciálních důlních nakladačů, který měří 11 metrů a váží 11 tun, systémem autonomního řízení, který měl nakladač provést labyrintem ze skla. Ve svém přirozeném prostředí by se sice nakladač pohyboval spíše mezi skalnatými stěnami, sklo však posloužilo díky své křehkosti.
Jelikož je tento typ nakladače uzpůsoben pro práci v podzemí, byl jeho autonomní systém řízení sestaven z různých senzorů, včetně laserových, a gyroskopů. Systém GPS byl vynechán, neboť by byl v podzemí stejně zbytečný. Data z jednotlivých senzorů se pak přenášela do počítače, který vyhodnocoval nejbezpečnější a nejefektivnější cestu.
„Speciální nakladače Sandvik jsou používány již přes 20 let a v podzemí mají odpracováno přes 2 miliony operačních hodin," uvedl Jouni Koppanen, starší systémový inženýr pro automatizaci ve společnosti Sandvik Mining and Rock Technology. „Benefitem autonomních systémů je možnost přesunout lidi z nebezpečného prostředí pod zemí do bezpečných kontrolních místností nad zemí, čímž zvýšíme jejich bezpečnost a současně produktivitu pro naše zákazníky.
Společnost vydala hned dvě videa. Zatímco první ukazuje samotný pokus, na druhém je vidět i komplikovanost přípravy a pokročilé funkce autonomního systému. Díky podobným systémům bude možné dostat lidi z nebezpečných prostředí a místo nich využít automatizované stroje, jejichž kontrolu je možné převzít ze vzdáleného kontrolního stanoviště na povrchu. Jak ostatně padlo ve videu, čím méně lidí bude pracovat v podzemí, tím menší riziko při těžbách bude hrozit.
Do další recenze dorazila spalovací verze aktuální generace „céčka“ v praktické karoserii kombi, navíc s nájezdem necelých 50 tisíc kilometrů. S podobným nájezdem se hravě dostává pod hranici milionu, přestože původní cenovka byla výrazně vyšší. Jak si ale vede moderní interiér s velkým displejem? A neubírá snížený podvozek na komfortu?
Mini Cooper S není nejlevnější ani nejrychlejší hothatch na trhu, přesto patří mezi ty nejžádanější. Důvod je jednoduchý – styl, charisma, tradice a jízdní projev. Nestojí málo, ale jako 2 roky stará ojetina s nízkým nájezdem už může začít dávat smysl.
Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.
Sezona kabrioletů je tu, a proto jsme vzali do recenze tohoto ledního „medvěda“, který vypadá jako ideální auto na pohodové výlety s celou rodinou – nabízí totiž 4 místa k sezení, přičemž zadní sedadla nejsou jen pro děti či jedince s amputovanými končetinami. Je dostatečně komfortní, aby si posádka užila pohodu na palubě?