Jako název pro nové vozidlo si prezident vybral swahilské slovo Nyayo, znamenající „kroky“, jenž bylo zároveň i prezidentovou přezdívkou. S omezeným rozpočtem a bez jakýchkoliv zkušeností s vývojem vozidel se tým pustil do práce na tajném projektu. Právě kvůli utajení probíhala práce na dílech pro vůz v několika lokálních továrnách, mimo jiné i v jedné armádní či opravně vlaků, v noci a mnohdy i bez dostatečného osvětlení. Vzhledem k nedostatku výrobních prostředků také byla většina práce ruční, včetně ohýbaní plechů pro karosérii.
Po čtyřech letech práce bylo připraveno pět prototypů, sedan, liftback, pick-up, kupé a verze pro rallye, všechny pod názvem Nyayo Pioneer, s čísly 1 až 5. Už na pohled bylo zřejmé, že jde o ruční práci nezkušených lidí. Mezery mezi panely byly křivé, stejně jako plastové části, světlomety a blinkry nepasující do připravených otvorů a další detaily nepřijatelné na prodejném produktu. Design samotný však byl překvapivě moderní, vozidlo se podobalo běžným levným vozům z konce 80. let.
I přes původní plány se však nakonec podařilo dostat do vozu jen 60% lokálně vyrobených částí a zbytek byl importován. Celková částka za čtyři roky vývoje dosáhla kolem 250 milionů keňských šilinků, v přepočtu na dnešní koruny přes 50 milionů.
Testování vozidel v provozu bylo relativně úspěšné, poněkud poddimenzovaný, lokálně navržený motor o objemu 1.2 litrů dostal těžké vozidlo až na 120 km/h.
První veřejná prezentace všech pěti vozidel proběhla v roce 1990 ve sportovním komplexu v Nairobi a ujal se ji samotný prezident Moi. Akce však nedopadla úplně dle jeho představ, neb z pěti vozů se podařilo nastartovat a rozpohybovat pouze dva. Ten, ve kterém se prezident vydal na 400 metrů dlouhou běžeckou trať, pak navíc nebyl schopen oněch 400 metrů dokončit a porouchal se krátce před cílem.
I přes to se však keňská vláda rozhodla s projektem pokračovat a založila Nyayo Motor Corporation. V následujících letech mělo být postaveno jedenáct továren schopných produkovat díly potřebné pro plně lokální produkci Nyayo Pioneer. Odhadované náklady na projekt byly 7.8 miliard šilinků, tedy miliarda a sedm set milionů současných korun.
Není proto divu, že se podařilo rozběhnout jen dvě továrny, slévárnu a obráběcí komplex s moderní technologií, opravdu schopný vyrábět kvalitní součásti. Vzhledem k finančním problémům se zbytek projektu protahoval a v roce 1999 vláda rozhodla, že se projekt privatizuje a musí být finančně soběstačný. I v dalších letech vláda posílala na projekt peníze, potřebný rozpočet však byl naplněn jen ze 40 %.
Ještě v roce 2010 NMC slibovalo, že v nejbližších letech se Nyayo Pioneer konečně dočká sériové výroby, což se samozřejmě nestalo a asi už ani nikdy nestane. Všech pět prototypů Nyayo Pioneer dnes stojí ve sklepě Keňských Drah.
Rozsáhlý projekt ale nakonec nebyl úplně bez úspěchu. Obráběcí komplex, známý jako General Machining Complex, je i dnes největší takovou firmou na celém africkém kontinentu a jeden z mála schopných vyrábět precizní autodíly, nebo části lokomotiv.