Že netušíte, kam tím mířím? Začneme pěkně popořádku. I když zažívají elektrokola v České republice pořádný boom, trendy ukazují jiné státy Evropské unie - Německo, Nizozemsko a Belgie. Právě v těchto státech můžeme nejlépe vidět výhody i nevýhody, která tato změna procentuálního zastoupení elektrokol přináší. Kde je problém?
Aniž by to mnozí tušili, pojem "elektrokolo" není tak úplně jednotný. Z legislativního hlediska totiž musíme tyto kola rozdělit na "elektricky asistovaná jízdní kola" a "rychlá elektricky asistovaná jízdní kola". Rozdíl udává Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 186/2013, které stanovuje přesné parametry pro schvalování dvoukolových vozidel. V tomto nařízení jasně stojí, že ze schvalovacího procesu (tzv. homologace) jsou vyňaty dopravní prostředky, jejichž rychlost s asistencí elektromotoru nepřevýší 25 km/h a u nichž je jmenovitý výkon elektromotoru maximálně 250 Wattů.
Znamená to tedy, že elektromotor musí být vyřazen z činnosti, jestliže cyklista přestane šlapat, a jinak je jeho výkon postupně snižován až do vyřazení motoru z činnosti, jakmile vozidlo dosáhne 25 km/h. Pokud elektrokolo splňuje tyto parametry, je na něj z hlediska českého Zákona o provozu na pozemních komunikacích pohlíženo jako na jízdní kolo bez elektrické asistence. Takové kolo tedy musí být vybaveno zákonným příslušenstvím (světla, odrazky a zvonek) a může být provozováno na pozemních komunikacích včetně cyklostezek a trasách výhradně určených pro jízdní kola.
Existují však prodejci, jejichž elektrokola parametry stanovené zákonem nesplňují (maximální rychlost a výkon), anebo jsou prodávány s tím, že nejsou určeny k provozu na pozemních komunikacích. Takové elektrokolo se však z legislativního hlediska stává malým skůtrem/mopedem, na který se vztahují omezení daná vyhláškou Ministerstva dopravy. Takový dopravní prostředek musí být opatřen registrační značkou, mít platné pojištění a být provozován pouze na pozemních komunikacích! Neděláme si však iluze, že by se majitelé těchto kol rozhodli pro legální variantu přihlášení a provozování.
A čím jsou tedy elektrokola tak nebezpečná? Největší problém způsobují ty rychlejší, jejichž provoz se rovná mopedu. Pro cyklisty jsou "příliš" rychlá, pro klasické automobily a motocykly zase "příliš" pomalá. Jejich rychlostní nekompatibilita vyvolala v Nizozemsku i Belgii požadavek na vytváření nových, vlastních, cyklo-mopedových stezek. Jízda na takovém kole je také nebezpečná pro jezdce i ostatní cyklisty (i automobily), kteří nemusí správně odhadnout rychlost jezdce na takovémto elektrokole.
Pro většinu řidičů se jedná o novinku, na jejichž rychlost nemají správné návyky. Rozpoznat v husté dopravě, na kterém typu bicyklu se k vám cyklista blíží také není jednoduché. Obrovská obliba a nárůst počtu těchto elektrokol v běžné dopravě bude jednoznačně způsobovat zmatečné a nebezpečné situace. Elektrokola jsou navíc díky své váze (motor + baterie) hůře ovladatelná, mají jiné těžiště a mohou mít i delší brzdnou dráhu, s čímž však musí cyklista počítat. Zvláště pro starší lidi, u kterých jsou elektrokola oblíbená, to však nemusí být jednoduché.
S elektrokoly je však potřeba počítat a proto, až budete příště projíždět křižovatkou, ke které se blíží cyklista, vzpomeňte si na to, že se může "přiřítit" i mnohem rychleji, než by vás napadlo.