Neomezená maximální povolená rychlost vládne pouze na několika dálnicích v Německu, zatím co ostatní evropské státy se svorně drží standardů okolo 130 km/h. Rakousko však laškuje s možností zvýšit maximální povolenou rychlost na dálnicích o 10 km/h na výsledných 140 km/h. Odhodlání k tomuto kroku přitom nachází právě u svých německých sousedů.
Německo je toho dokladem. Jde o fakt, že na zhruba 60 % dálniční sítě není omezena maximální rychlost, přesto to nemá žádný vliv na vyšší počet dopravních nehod. Jinak řečeno – nemá-li maximální povolená rychlost na dálnicích vliv na nehodovost, proč ji nezvýšit? Vždyť podle celé řady výzkumů nehodovost a emise rostou společně s nutností brzdit a akcelerovat, nikoliv při plynulé vysoké rychlosti.
Rakousko, přesněji ministr pro infrastrukturu Norbert Hofer, je pro, aby se vyzkoušela možnost navýšení maximální rychlosti a po roce se rozhodlo – je to dobré řešení nebo nikoliv. Abychom si ale nepředstavovali zcela otevřenou ruku páně, spíše jen „povolenou pěst“. Zvýšení by se týkalo jen dálnice A1 mezi Vídní a Salzburgem, a jen o 10 km/h. Tedy na 140 km/h.
Dodejme, že nejde zase až o takovou novotu. Samotné Rakousko o něčem takovém uvažovalo už v letech 2006 a 2007 a na některých úsecích zkoušelo „maximálku“ 160 km/h. Byť žádné negativní výsledky test nepřinesl, v tichosti se přešlo opět na tradiční dálniční rychlost.
Podobný „slovní experiment“ mají za sebou i Čechy, když v minulých letech několik poslanců přišlo s iniciativou na zvýšení na vybraných úsecích dálnic na maximálních 160 km/h. Argumentem proti bylo i konstatování, že pro maximální rychlost platí v ČR tak zvané „české zaokrouhlování“. Samozřejmě nahoru, takže dnes v praxi jezdí po dálnici prakticky každý 140-150 km/h. Co se stane, když se povolí 160 km/h? Budeme jezdit pod dvě stě? A tak zůstalo i u nás jen u plánů.
Rakušané jsou dál, do ročního experimentu. Po něm se uvidí.
V závěrečné kapitole naší dlouhodobé recenze se zaměříme především na konkurenty a také na cenu, která je hlavním, ale rozhodně ne jediným trumfem, který DS 7 drží v ruce. Zaslouží si tato akční DS 7 vaší pozornost a nebo je lepší volbou vyhlášené německé trio – Mercedes-Benz, BMW a Audi?
Čínská automobilka Denza, společný podnik značky BYD a Mercedesu, oznámila evropské uvedení svého vrcholného modelu Z9 GT, který vstoupí na trh jako elektrické vozidlo (EV) v říjnu 2025, následované plug-in hybridní verzí (PHEV) v lednu 2026.
Společnost BYD, světový lídr v oblasti vozidel na nové energie, oficiálně vstupuje na český trh. Tuzemským zákazníkům nabídne čistě elektrické i plug-in hybridní vozy s technologiemi, které jsou součástí její rychlé expanze v Evropě.
V Druhé kapitole naší dlouhodobé recenze se podíváme na zoubek naftovému čtyřválci o objemu 1,5 litrů, který pracuje ve voze, jehož pohotovostní hmotnost činí 1585 kg. Je to důstojná motorizace pro načančané SUV, které o sobě tvrdí, že hraje vysokou hru? A co spotřeba?
Tento týden v naší redakční garáži zaparkoval nejsilnější Superb, který na první pohled vypadá celkem běžně, ale opak je pravdou. Na silnici dokáže být překvapivě svižným autem, které si však stále zachovává svou klidnou povahu, která je nad věcí. Jaká je nová generace ve srovnání s tou předchozí, která nabídla výkon 206 kW ?
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 25% cla na dovoz automobilů vyrobených mimo USA, přičemž tato opatření vstoupí v platnost 2. dubna. V reakci na tuto novinku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila lítost a EU její rozhodnutí důkladně prozkoumá. Trump rovněž odložil výběr cla na automobilové díly o měsíc. Tento krok způsobil pokles akcií automobilek na asijských burzách a očekává se, že výprodeje se rozšíří i na evropské a americké trhy. Uvedl to server CNBS.