Německo je toho dokladem. Jde o fakt, že na zhruba 60 % dálniční sítě není omezena maximální rychlost, přesto to nemá žádný vliv na vyšší počet dopravních nehod. Jinak řečeno – nemá-li maximální povolená rychlost na dálnicích vliv na nehodovost, proč ji nezvýšit? Vždyť podle celé řady výzkumů nehodovost a emise rostou společně s nutností brzdit a akcelerovat, nikoliv při plynulé vysoké rychlosti.
Ilustrační foto | foto: pixabay.com
Rakousko, přesněji ministr pro infrastrukturu Norbert Hofer, je pro, aby se vyzkoušela možnost navýšení maximální rychlosti a po roce se rozhodlo – je to dobré řešení nebo nikoliv. Abychom si ale nepředstavovali zcela otevřenou ruku páně, spíše jen „povolenou pěst“. Zvýšení by se týkalo jen dálnice A1 mezi Vídní a Salzburgem, a jen o 10 km/h. Tedy na 140 km/h.
Dodejme, že nejde zase až o takovou novotu. Samotné Rakousko o něčem takovém uvažovalo už v letech 2006 a 2007 a na některých úsecích zkoušelo „maximálku“ 160 km/h. Byť žádné negativní výsledky test nepřinesl, v tichosti se přešlo opět na tradiční dálniční rychlost.
Podobný „slovní experiment“ mají za sebou i Čechy, když v minulých letech několik poslanců přišlo s iniciativou na zvýšení na vybraných úsecích dálnic na maximálních 160 km/h. Argumentem proti bylo i konstatování, že pro maximální rychlost platí v ČR tak zvané „české zaokrouhlování“. Samozřejmě nahoru, takže dnes v praxi jezdí po dálnici prakticky každý 140-150 km/h. Co se stane, když se povolí 160 km/h? Budeme jezdit pod dvě stě? A tak zůstalo i u nás jen u plánů.
Rakušané jsou dál, do ročního experimentu. Po něm se uvidí.
