Průměrně v Česku "zmizí" kolem šesti tisíc vozů ročně. I když z policejních statistik vyplývá, že se číslo rok od roku zmenšuje, stále to není zrovna málo. Přitom principy krádeží jsou podle policistů nejen jednoduché, ale i mimořádné účinné.
Dostat se do automobilu totiž není nic těžkého. „Vyhlédnuté vozidlo je odemčeno buď stržením či vytržením zámku, nebo v případě bezklíčového mechanizmu pomocí elektronického zařízení, které prodlouží signál karty náležící k vozidlu,“ popisuje Alexander Zajíc z Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, která se tímto druhem kriminality dlouhodobě zabývá.
Ve chvíli, kdy je zloděj fyzicky v autě, musí překonat ještě elektronické zabezpečení (například imobilizér), což se provádí buď přeprogramováním řídící jednotky, nebo rovnou výměnou za jinou, která je ke krádeží připravená. Pak následuje chvíle, která rozhoduje o tom, zda se vozidlo najde, či nikoliv. Největší procento ukradených vozidel totiž zloději odvezou jen o pár kilometrů dál, kde ho několik dní sledují.
To zlodějům prozradí, zda je vozidlo vybaveno vyhledávacím zařízením, či nikoliv. Takový způsob zabezpečení nabízí například česká firma Sherlog. Úspěšnost vyhledávání je přes 98 procent a většina vozidel je svému majiteli vrácena do dvou hodin od nahlášení. Po uplynutí několikadenní lhůty se tedy zloděj vrací na místo zanechání automobilu, a pokud tam vůz stále je, ví že může s vozidlem dále manipulovat.
Takové vozidlo bývá odvezeno koncovému odběrateli (většinou v zahraničí) a nebo rozebráno na náhradní díly. Menší část se pak na padělané doklady v Česku znovu zlegalizuje. Použijí se přitom doklady od automobilů z dovozu nebo z havarovaných vozů. Co se týče krádeží na díly, v Česku jednoznačně vede Škoda (modely Octavia a Fabia), následuje Ford a Renault. Do zahraničí se pak nejčastěji odváží na zakázku kradené vozidla značek Land Rover, BMW, Audi či Mercedes.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?