Většině čtenářů asi nemusíme film Gran Torino více představovat - je velmi pravděpodobné, že film "starý" téměř deset let, který (alespoň dle csfd) patří mezi 20 nejoblíbenějších filmů, viděl již téměř každý. Nás ale více než děj, zajímá chlouba hlavního hrdiny - nablýskaný sporťák Gran Torino.
Clint Eastwood je totiž v reálném životě skutečný automobilový nadšenec, dokonce se v nich i vyzná. Jedna ze zajímavostí, spojená s natáčením filmů říká, že cokoliv se během natáčení s autem stalo, dokázal Clint opravit. Automobil Gran Torino koupila produkce od obchodníka s veterány v Kalifornii. Během natáčení si ho však producent natolik oblíbil, že se s Clintem domluvili a auto odkoupili.
Vozy Ford Torino se vyráběly mezi lety 1968 - 1976 a tvořili klíčové modely automobilky Ford. Torino bylo zpočátku rozmanitou variantou středně velkého modelu Ford Fairlane, který Ford vyráběl mezi lety 1955 a 1970. Většina "Torin" byly obyčejné vozy, přičemž nejoblíbenější byly 4-dveřové sedany. Výjimečně se však vyráběly i vysoce výkonné verze, osazené například motory "Cobra-Jet", tedy závodními motory s objemem 7 litrů. Pro tyto vozy se vžilo označení "muscle-car".
1972 - 1976: Gran Torino
Ford Gran Torino byl přepracovaný model předchozí generace, kdy slovo "Gran" označuje luxusní modely. Karoserie vozu patří mezi označované jako Coke styling. Ano, je to podle láhve Coca Coly, kde při pohledu shora jsou blatníky širší jak středová část vozu. Oproti předchozí generaci dostal do vínku mohutný nasávací otvor, prodlouženou kapotu a kabinu posunutou více dozadu.
K dispozici byla celá řada provedení, včetně široké škály pohonných ústrojí i převodovek. Karoserie se vyráběly v provedení dvoudvéřovém (hardtop a fastback), 4-dveřovém (sedan) i 5-dveřovém (station wagon). Zvolit jste mohli z nabídky tří a čtyřrychlostní, automatické i manuální převodovky. Základní nabídku tvořil šestiválec o objemu 4,1 litru, většina vozů je však poháněná osmiválcem V8 o možných objemech 4,9 l, 5,8 l, 6,6 l a 7,0 litru.
Velkou změnu Gran Torino zaznamenal i ve zcela nové konstrukci podvozku. Tato změna byla velice důležitá, neboť podvozky předchozího Torina nevynikaly zrovna sportovním nadáním.
Celkově lze říci, že byly vozy Gran Torino pro Ford velkým úspěchem. Během roku 1972 se prodalo téměř 497 tisíc vozů, a jednalo se o nejprodávanější model. Gran Torino bylo bezpečnější, lépe ovladatelné a tišší, než kdykoliv dříve. Automobilový tisk i široká veřejnost reagovala na nový model pozitivně a udělila mu hned několik pozitivních recenzí. Dokonce i tehdejší "Spotřebitelský test" udělil modelu Gran Torino označení "Nejlepší koupě" pro rok 1972.
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?