Vozy Ferrari 250 se často řadí mezi to nejlepší, co kdy italská automobilka vyrobila. V seznamu nejcennějších automobilů světa dokonce nalezneme dva zástupce s tímto názvem - a brzy je možné doplní další: Ferrari 250 GT LWB California Spider Competizione. Jedná se totiž o vůz, jehož konstrukce i historie z něj činí naprostý a unikát.
Historie tohoto vozu se začala psát v roce 1959, nedlouho před závodem 24 hodin Le Mans, kde si zažil svou velkou premiéru. Tu ale málem nestihl, neboť jeho kola se poprvé dotkla asfaltu jen pouhých pět dnů před startem jednoho z nejnáročnějších a nejstarších vytrvalostních závodů světa.
Tehdejší vlastník vozu a současně závodník Bob Grossman vzpomínal, že rychlost výroby byla na voze velice vidět. Svrchní vrstva laku prý byla velice tenká, místy dokonce stěží překrývala základní lak. Pořádného dokončení se prý nedočkala ani sedadla, která byla překryta různými hadry. Oproti současnému stavu tedy vůz vypadal podstatně jinak, ovšem za těch několik desítek let vystřídal několik vlastníků, prošel dvěma rozsáhlými renovacemi a také získal zvláštní certifikát "Ferrari Classiche".
A v čem že je vůz tak výjimečný konstrukčně? Vše se váže ke slovíčku Competizione v jeho názvu, které označuje speciální modely s hliníkovou karoserií, kterých se vyrobilo pouhých osm kusů. Pod kapotou se pak ukrývá 3.0 litrový motor Tipo 128F o výkonu 263 koní, který se ochotně točil až do 7300 otáček za minutu. Motor byl navíc vybaven třemi karburátory DCL6 a palivo bylo přiváděno ze speciální soutěžní palivové nádrže.
Hned v prvním závodu zvládl vůz bez problémů 294 kol a celkově se umístil na pátém místě, přičemž ve své kategorii byl dokonce třetí. Na to, že řidič vozu byl na slavném okruhu "Circuit de la Sarthe" poprvé a vůz se sotva stihl vyrobit, jsou to vskutku působivé výsledky, nemyslíte? Vůz poté absolvoval ještě několik závodů, než zhruba po roce změnil majitele.
Co se s vozem dělo dál nemá příliš smysl rozebírat, roky však ubíhaly, majitelé se měnili, technika se udržovala, vůz se renovoval, několikrát se objevil na okruzích, párkrát na kobercích výstavišť a nyní je opět na prodej. A jeho cena? V RM Sotheby's ji odhadují v rozmezí 14 - 17 milionů dolarů (307 - 372 milionů korun), ovšem odhady mohou být i překonány, neboť vůz s podobně slavnou minulostí by mohl přilákat do New Yorku řadu zájemců.
Navíc by se vůz mohl dostat i do tabulky nejdražších kdy prodaných veteránů, kdy na 10. místě v současné době Ferrari 250 GT SWB California Spider v hodnotě 18 milionů dolarů. Tabulce pak vévodí Ferrari 250 GTO z roku 1962.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.