Pozor na zúžené pruhy, některá auta v nich nemají co dělat

Značka upozorňující na to, že ve zúženém pruhu mohou jet pouze vozidla se šířkou maximálně 2,20 metru, mnozí neberou příliš vážně. Důvod? Jedním může být i fakt, že řidiči prostě nevědí, jak široké je jejich auto. Sesterský automotoklub ÖAMTC z Rakouska udělal podrobný průzkum mezi řidiči a ukázalo se, že 86 % všech dotázaných nezná šíři svého vozu. Navíc je tu další problém, jak si ověřili odborníci ÚAMK – až 90 % všech motoristů neví, zda dopravní předpisy, a tedy i dopravní značky hovořící o maximální šíři vozidla, hovoří o daném rozměru bez nebo se zpětnými zrcátky. Jak se říká – B je správně.

Ani informace o parametrech vozovek nejsou v širokém povědomí motoristů. Takže:

Na tato fakta je třeba brát zřetel a raději volit variantu – kam nevím, zda se vejdu, raději nejedu.

A co samotné rozměry vozidel? Pokud máte za to, že je najdete ve velkém technickém průkazu automobilu, jste na omylu. Bohužel (překvapivě) je zde údaj bez zrcátek. Pomoci si můžete orientačním připočtením 20 cm. Další, alespoň první orientací může být fakt, do jaké kategorie váš vůz patří. Příklad – nejvyšších prodejů v ČR dosahuje Škoda Octavia, což je tak zvaná nižší střední třída, nebo-li také kategorie Golf. Tento model Volkswagenu je názorným příkladem, jak šíře vozidel za léta jejich existence narostla. První generace měla 1,6 m, současná o 20 cm více a se zrcátky 2,027 m. Škoda Octavia je na tom velmi podobně - 2,017 m se zpětnými zrcátky.

ÚAMK provedl naprosto unikátní průzkum v zásadě všech vozidel běžně používaných na našem trhu, a tak si svoje auto můžete v tomto přehledu najít, a následně se přesně orientovat, kam „se vejdete“ a kam ne. Podle ÖAMTC má 77 % nových vozidel na trhu šíři přes 2 metry (samozřejmě se zrcátky) a 29 % přes 2,1 metru. Ono, zda se „vejdete“, má ještě jeden háček. Striktně podle předpisů, sice můžeme například se Škodou Octavia jet ve zúženém pruhu, který je označen jako maximálně 2,2 metru, ovšem předpisy zároveň hovoří o doporučeném bezpečnostním odstupu na každé straně čtvrt metru od okolních překážek, svodidel a ostatních vozidel. V tomto případě je pak otázkou, jak by se například zachovala konkrétní pojišťovna, která by mohla v případě havárie argumentovat nedodržením bezpečnostního doporučení.

Je to tedy další důvod, proč do užšího pruhu nejezdit. A to stále hovoříme o české realitě. Ovšem například v Rakousku platí pravidlo, že do užšího levého pruhu při práci na dálnici mohou jen vozy maximálně široké 2,1 metru. Při možné havárii, ale dokonce i průjezdu, který kontrolují policisté přímo na místě nebo pomocí kamer, pak následuje pokuta od 20 euro do 80 euro.

V Praze jsme také nalezli i několik míst (Resslova, K Barrandovu, Strakonická), která jsou doslova pastí pro drtivou většinu vozidel. Do levého pruhu má totiž dle dopravního značení vjezd povoleno jen vozidlo o maximální šířce 2 metry. Tam hrozí pokuta a nebo drobná nehoda opět s pokutou za nerespektování zákazu.

Dalším argumentem, proč jet v klidu v pravém širším pruhu a vyhnout se tomu užšímu, je fakt, že podle odborníků ÚAMK jízdou v tom levé, obvykle přece jen rychlejším, „ušetříte“ v průměru jen asi 2 minuty času. Posledním důvodem pro jízdu vpravo může být fakt z německého průzkumu, který hovoří o tom, že 65 % všech řidičů, se při předjíždění kamionu v omezení vůbec necítí dobře. Mladší a obecně méně zkušení řidiči pak mohou snadno udělat chybu. Závěrečná rada odborníků ÚAMK tedy zní: zjistěte si na našem seznamu více než 150 modelů šíři svého vozu se zrcátky a držte se zásady, nejezdit tam, kde si nejsem jist, dvě minuty času nestojí za žádný risk.