Mr. Bean je dnes již kultovní seriál o člověku, který to v životě nemá vůbec jednoduché a jehož běžné každodenní problémy končí katastrofou. Lehké to neměl ani automobil, který je s panem Beanem úzce spjatý. Miniaturní, ekonomický a legračně vypadající MINI.
Otcem vozu je Alec Issigonis, turek řeckého původu s britským občanstvím, který třikrát propadl z matematiky. V roce 1956 byl ale požádán Leonardem Lordem, tehdejším předsedou představenstva British Motor Corporation (BMC), o vyvinutí „správně malého auta“. Konkrétně to měl být malý čtyřsedadlový vůz, maximálně využívající veškerý prostor s potřebným komfortem. Zároveň měl být automobil odlišný od všech ostatních vozů své doby. Auto mělo mít nízkou spotřebu, a pokračovat ve slavné tradici předválečných modelů Austin Seven a Morris Minor. Navíc byly finanční prostředky BMC velice omezené, a automobil se měl dostat na silnice tak rychle, jak jen to bude možné.
Za vše mohla suezská krize, kterou v červenci 1956 způsobil egyptský prezident Gamal Abd el-Nasser. Ten znárodnil společnost spravující Suezský průplav, který zůstal po řadu měsíců uzavřený. Výsledkem byl extrémní nárůst ceny ropy, který v Británii vyvrcholil až myšlenkami rozdělovat dávky benzínu na příděl po zhruba 45 litrech na měsíc. To znamenalo zelenou pouze pro velmi úsporné vozy.
British Motor Corporation, jež vznikla v roce 1952 spojením značek Austin, Morris, Riley a Wolseley, byla jedinou možností, jak se z krize dostat. Issigonis musel kvůli úsporám použít již existující motor. Nakonec si vybral „Series A“ z Morris Minor o objemu 948 cm3 a výkonu 37 koní. Ten byl ale na tak malý vůz až příliš výkonný a maximální rychlost 150 km/h byla mnohem vyšší, než mohl podvozek a brzdy zvládnout. Jako ideální se nakonec ukázalo snížení objemu na 848 cm3 a výkon 34 koní s maximální rychlostí 120 km/h.
Šetření na vozidle bylo patrné téměř všude. Pro otevírání dveří sloužil kus provazu, a řidič i spolujezdec před sebou měli odkládací přihrádku, jelikož se příslušné ukazatele nacházeli uprostřed. V základní výbavě nebylo ani topení a díky všem těmto úsporám vážil automobil pouhých 600 kg. Přesto nabízel dostatečný prostor pro čtyři osoby, a pokud by na malé zavazadla nestačil 195 litrový kufr, mohly zůstat zadní dveře otevřené, které díky pantům zespodu fungovaly jako prodloužená podlaha zavazadlového prostoru.
Premiéru zažil MINI v roce 1959 pod názvem Morris Mini-Minor a Austin Seven. Jediným rozlišovacím prvkem byla mřížka chladiče, dostupné barvy a kryty kol. Na domácím trhu se prodával za 496 liber a okamžitě začal konkurovat tak kvalitním vozům, jako byl VW Brouk, Renault Dauphine nebo Fiat 600. I když byl levný a kvalitní, své zákazníky si hledal pomalu. Pro mladé lidi byl stále příliš drahý a pro movitější klientelu naopak příliš spartánský. Patřičnou image si MINI získal až ve chvíli, kdy jej objevila londýnská smetánka. MINI navíc velice rychle reagovalo na potřeby trhu a během jednoho roku výroby nabídla užitkovou, kombi i pick-up verzi vozu. O další rok později už nabízela i luxusně laděné verze Wolseley Hornet a Riley Elf.
John Cooper, slavný konstruktér závodních vozů se znal s Alecem Issigonisem již dlouho před prvním nákresem legendárního MINI. Hned od začátku věděl, že Alec vytváří právě takové auto, na které Cooper dlouho čeká, a které by mohlo po příslušných úpravách konkurovat v té době neporazitelnému Lotusu Elite. Jakmile se Cooper dostal k prvnímu MINI, okamžitě ho začal upravovat. Výsledkem bylo zvýšení výkonu na 55 koní a maximální rychlost přibližně 136 km/h. A jelikož reakce na takto upravený vůz byly přímo euforické, pokračoval Cooper dále. Výsledkem byl v roce 1963 Mini Cooper S, který disponoval motorem o výkonu 70 koní.
Od roku 1976 zahájilo MINI novou strategii se speciálními modely zvýrazňujícími všechny možné přednosti. V nabídce byly verze sportovní, módní, noblesní a elegantní, mladistvé a svěží. V roce 1986 sjel z výrobní linky pětimilióntý vůz. Výroba původní konstrukce MINI definitivně skončila v roce 2000 a byla nahrazena modely MINI One a MINI Cooper, které v roce 2001 otevřeli novou kapitolu v dějinách této slavné britské značky.
V závěrečné kapitole naší dlouhodobé recenze se zaměříme především na konkurenty a také na cenu, která je hlavním, ale rozhodně ne jediným trumfem, který DS 7 drží v ruce. Zaslouží si tato akční DS 7 vaší pozornost a nebo je lepší volbou vyhlášené německé trio – Mercedes-Benz, BMW a Audi?
Čínská automobilka Denza, společný podnik značky BYD a Mercedesu, oznámila evropské uvedení svého vrcholného modelu Z9 GT, který vstoupí na trh jako elektrické vozidlo (EV) v říjnu 2025, následované plug-in hybridní verzí (PHEV) v lednu 2026.
Společnost BYD, světový lídr v oblasti vozidel na nové energie, oficiálně vstupuje na český trh. Tuzemským zákazníkům nabídne čistě elektrické i plug-in hybridní vozy s technologiemi, které jsou součástí její rychlé expanze v Evropě.
V Druhé kapitole naší dlouhodobé recenze se podíváme na zoubek naftovému čtyřválci o objemu 1,5 litrů, který pracuje ve voze, jehož pohotovostní hmotnost činí 1585 kg. Je to důstojná motorizace pro načančané SUV, které o sobě tvrdí, že hraje vysokou hru? A co spotřeba?
Tento týden v naší redakční garáži zaparkoval nejsilnější Superb, který na první pohled vypadá celkem běžně, ale opak je pravdou. Na silnici dokáže být překvapivě svižným autem, které si však stále zachovává svou klidnou povahu, která je nad věcí. Jaká je nová generace ve srovnání s tou předchozí, která nabídla výkon 206 kW ?
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 25% cla na dovoz automobilů vyrobených mimo USA, přičemž tato opatření vstoupí v platnost 2. dubna. V reakci na tuto novinku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila lítost a EU její rozhodnutí důkladně prozkoumá. Trump rovněž odložil výběr cla na automobilové díly o měsíc. Tento krok způsobil pokles akcií automobilek na asijských burzách a očekává se, že výprodeje se rozšíří i na evropské a americké trhy. Uvedl to server CNBS.