Autonomní vozidla se stávají realitou. Znáte jejich schopnosti?

Ačkoliv se pravověrní řidiči příchodu těchto technologií spíše bojí, systémy autonomního řízení jsou vskutku užitečnými pomocníky, díky kterým by mohlo dojít k markantnímu snížení nehodovosti a hlavně úmrtnosti na silnicích.

Tyto systémy se ale dělí do několika různých úrovní, vždy podle schopností daného systému ovládat vůz nezávisle na člověku. Tyto úrovně byly v roce 2014 sjednoceny Sdružením odborníků v oblasti leteckého, automobilového a dopravního průmyslu (SAE International).  Ve většině článků pak najdete jen informaci o tom, kterou třídou autonomního řízení jsou vozy vybaveny, nikoliv však vysvětlivku, co konkrétní úroveň znamená. My jsme si pro vás dnes podobnou vysvětlivku připravili.

0. Úroveň: Systémy ve vozidle dokáží s řidičem komunikovat pouze formou upozornění, nedokáží však ovlivnit rychlost ani směr vozidla.

1. Úroveň: Řidič a automatické systémy spolupracují. Skvělým příkladem je třeba adaptivní tempomat, kdy řidič udržuje směr, zatímco systém adaptivního tempomatu udržuje rychlost. Tato úroveň také zahrnuje systémy automatického parkování, kdy systémy ovládají pohyb vozu, zatímco řidič ovlivňuje rychlost. Společným znakem této úrovně je povinnost řidiče kdykoliv převzít kontrolu nad vozem.

2. Úroveň: Systémy vozidla dokáží ovládat zrychlování, brzdění i směr. Řidič však musí stále věnovat pozornost dění na silnicích a musí být připraven kdykoliv převzít plnou kontrolu nad vozidlem.

3. Úroveň: Při použití systémů na 3. úrovni už může řidič celkem bezpečně odvrátit zrak od silnice a věnovat se jiným činnostem. Vůz by měl být schopen reagovat i na nenadálé krizové situace, jako je například nouzové brzdění. Řidič však stále musí být schopen v určitém čase převzít řízení, pokud ho k tomu vůz vyzve.

4. Úroveň: Podobá se 3. úrovni, pozornost řidiče už však není vyžadována. Řidič tak může klidně opustit sedačku řidiče a věnovat se třeba spánku. Funkce na této úrovni však budou dostupné pouze v určitých lokalitách (například dálnice), nebo za specifických podmínek (dopravní zácpa). Pokud tyto podmínky pominou, vůz se vrátí na 3. úroveň, tudíž bude vyžadovat řidičovu bdělost. Pokud by řidič na výzvu automobilu nereagoval, vůz by se měl sám automaticky zastavit na bezpečném místě.

5. Úroveň: Tato úroveň je stále ještě vzdálenou budoucností. Jedná se o vozy, které již lidský zásah do řízení nebudou vyžadovat. Půjde například o robotická taxi.

Během letošních autosalonů v New Yorku či Šanghaji jsme byli svědky představení desítek konceptů, které by se měly dostat, samozřejmě v upravené verzi, do výroby kolem roku 2020. Takřka všechny tyto modely ale měly dvě společné vlastnosti. Tou první byl elektrický či alespoň hybridní pohon. Tou druhou pak schopnost autonomního řízení alespoň na 3. úrovni.