Rozbil vám kámen čelní sklo? Pojišťovny nechtějí platit. Návod, jak předejít potížím

Jaká byla situace doposud? Pokud byl řidič poškozeného vozidla dostatečně pohotový a umožňovala to konkrétní dopravní situace, měl správně řidiče „viníka“ zastavit a sepsat s ním záznam o nehodě, klidně i volnou formou. Bohužel, už v tuto chvíli se pohybujeme v jakési ideální situaci, která má s realitou pramálo společného. Totiž, ne každý řidič si chce zahrát na policejní honičku. Navíc většina prasklin a pavouků se rozleze až s odstupem času. Ovšem, i kdyby se vám povedlo řidiče „viníka“ zastavit, jen málokterý stvrdí tento čin svým podpisem, jelikož to pro něj znamená jak ztrátu bonusů, tak dražší pojistné. Pokud jsme ale na takového řidiče narazili a s podpisem souhlasil, měli jsme dříve téměř vyhráno. Dnes je ale situace jiná.

Pojišťovny totiž začaly důrazněji uplatňovat právo, že jim svoje nároky musíte především řádně prokázat. A je povinností poškozeného prokázat, že škoda byla způsobena provozem konkrétního vozidla. „Pokud jste jeli v autě sami a neměli kameru, nemáte šanci to prokázat,“ upozorňuje Lukáš Fládr, právník sdružení Pomoc poškozeným, ze své praxe. Jen v poslední době musel odmítnout zastupování několika motoristů, protože jim chyběl svědek, tudíž měli jen malou naději na úspěch. V případě prohraného sporu by je pak náklady vyšly zhruba na deset tisíc korun.

Bohužel, ani v případě svědka (spolujezdce) či kamery na předním skle, nemáte vyhráno. Ani z kamerového záznamu totiž nemusí být patrné, jak k poškození vlastně došlo. A co se spolujezdce týče, pojišťovnám se natolik nechce platit, že svědka i řidiče podrobují detailním výslechům a sledují konzistenci obou výpovědí, což je sice ochrání od podvodníků, ale pokud nám ve chvíli poškození spolujezdec spal nebo není dostatečně všímavý, máme smůlu.

Z uvedených informací tedy jasně vyplývá, že pokud se chceme ušetřit od nekonečných dohadů s pojišťovnou a mít alespoň nějakou jistotu, je dobré si čelní sklo připojistit v rámci povinného či havarijního pojištění. Důležité je uvědomit si cenu nového čelního skla. I když se vám totiž může zdát, že na váš běžný vůz bude čelní sklo průměrně drahé, nesmíte zapomenout na prvky výbavy, které cenu diametrálně zvyšují, senzory stěračů počínaje a vyhříváním čelního skla konče. Důležité je také ověřit si u vaší pojišťovny možnou spoluúčast, která může být vyjádřena buď fixní částkou, nebo procenty z celkové ceny opravy. Většina pojišťoven se brání podvodníkům spoluúčastí hlavně v prvních měsících pojištění.

Poslední informací, na kterou je potřeba dát si u vaší pojišťovny pozor, je tzv. „limit plnění“, který může být označen jako LP či PR. LP značí maximální hranici plnění, kterou je možné celou spotřebovat na jednu pojistnou událost. PR je pojištění prvního rizika. Je to tedy maximální hranice plnění, kterou je možné spotřebovat na všechny pojistné události, které nastanou za 12 po sobě jdoucích měsíců. Druhá varianta bývá u pojišťoven častější a vyplývá z ní, že pokud dojde k poškození čelního skla 2x za 12 měsíců (přičemž částka na kterou je sklo pojištěno byla spotřebována z první opravy) druhou opravu hradíme plně my, i když máme čelní sklo připojištěné.