V aukci se objevilo velmi zajímavé vozidlo ze 40. let. Zajímavé ani ne tak motoricky, jako spíše svojí karoserií - je průhledná.
Psal se konec 30. let a vozidla byla tradičně z plechu. Plech má mnoho výhod, zejména je možné jej díky dobré opracovatelnosti tvarovat do nejrůznějších tvarů. Plastové karoserie se tou dobou neobjevovaly.
Na konci 30. let však přišel dnes již notoricky známý materiál, plexisklo. Přirozeně nešlo o materiál, který by byl vhodný primárně pro automobily. Nicméně aby bylo možné demonstrovat vlastnosti plexiskla, byl pro propagační účely sestrojen právě průhledný automobil. Vznikl v roce 1939 a přišel na 25 tisíc dolarů, což byla tehdy astronomická suma.
Průhledné auto je plně provozuschopné, byť samozřejmě k ježdění není určeno. Tachometr tak ukazuje pouhých 86 najetých mil (140 km). Pod kapotou Pontiacu je šestiválec o objemu 3,7 litru, který dává výkon 85 koní.
Očekává se, že kupec zaplatí za tento unikát mezi 4,6-8 miliony korun. Aukce proběhne na přehlídce krásy Concours d'Elegance of America v Plymothu, která se uskuteční za měsíc.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?