Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
EU zvažuje, že by od roku 2050 zakázala vjezd vozidel se spalovacími motory do měst. Znamenalo by to tedy jejich reálný zákaz. Kde ale vzít alternativu?
Evropská Unie se sveřepě snaží redukovat objem vypuštěných skleníkových plynů. Po pokutách za přílišné emise u aut a například zákazu klasických žárovek nyní zachází pravděpodobně nejdále. Zvažuje zákaz spalovacích motorů ve městech a to už za 40 let.
Zatím jde pouze o diskuzní projekt, tedy nikoliv direktivu, nicméně představou EU je, aby do roku 2030, tedy za dvacet let, jezdilo ve městech 50 % bezemisních vozidel a za dalších dvacet let by jich mělo být již 100 %. Vzhledem k tomu, že při libovolné cestě je (a pravděpodobně i bude) velmi obtížné se úplně vyhnout městům, jedná se de facto o pohřbení spalovacích motorů jako takových.
Celý projekt jde ještě dále než jen do oblasti osobní dopravy. Letecká doprava by měla v roce 2050 obsahovat poloviční podíl nízkouhlíkových složek, lodě by měly být o 40 % úspornější a polovina kamionů by měla ze silnic zmizet a přesunout se na koleje. Ostatně, na koleje by se měla přesunout i dálková osobní doprava.
A proč to všechno? Evropská Unie se chce zejména zbavit závislosti na ropě z politicky nestálých oblastí. Otázkou však zůstává, zda se nestane ještě problematičtější těžba niklu a lithia, bez kterých se zatím současné elektromobily neobejdou. Dodejme, že nikl se těží především v Kanadě v obřím dole Sudbury, další naleziště se nacházejí například v Rusku, Indonésii a na Kubě. Lithium se nachází zejména v Bolívii a Chile, v menší míře také v Číně a USA, nová ložiska byla objevena v Afghánistánu.
Ať už budeme jezdit na elektřinu nebo na vodík, otázkou zůstává také výroba takovéto energie. Celá věc se stává ještě zajímavější v konfrontaci s aktuální realitou, kdy se mnohé státy, zejména Německo a Rakousko, předhánějí v tom, kdo bude ostřeji vystupovat proti jaderným elektrárnám. Jejich případné masivní odpojování by znamenalo výpadek značné části elektřiny vyráběné v Evropě, přechod z ropy na elektřinu by naopak znamenal růst spotřeby v řádech desítek procent. Kde tuto elektřinu vzíti je otázkou.
Problém nezachrání ani vodík. Ten se v současné době vyrábí ze tří čtvrtin z ropy a zemního plynu, nicméně jeho výroba z vody si žádá elektrolýzu (dnes řádově jednotky procent spotřeby) a tedy opět elektrickou energii, popřípadě značné teplo. Projektované jaderné elektrárny IV. generace by mohly produkovat vodík jako odpadní produkt, ale dočkáme se jich i přes politický tlak?
Největším trendem za posledních 10 let jsou jednoznačně vozy typu SUV. Lidé je mají rádi pro svou robustní karoserii, zvýšení podvozek a dostatek prostoru, jenže mají i nějaká negativa. Proti klasickým kombíkům mívají horší jízdní vlastnosti a také vyšší spotřebu. Vezmeme-li z obou světů to dobré, vznikne zvýšený kombík s pohonem 4x4 a přesně takové auto máme v dnešní recenzi.
Ford Mustang je už desítky let ikonou, kterou pozná asi každý. Tentokrát se podíváme na ojetý kus z roku 2022, který nabízí to nejlepší z klasického amerického receptu - karoserii typu kupé, atmosférický pětilitrový osmiválec, manuální převodovku a v tomto případě i sportovní sedadla Recaro. Je to lepší volba než posledně testovaný kabriolet s automatem?
