Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Tak tohle se hodně nepovedlo. Po velkém nadšení z nové luxusní Volhy je tu velký propadák.
Volha před několika lety koupila od Chrysleru linku na výrobu modelu Sebring. Stálo ji to oficiálně 100 milionů dolarů, neoficiálně dvojnásobek, tedy asi 4 miliardy korun. Plánovala výrobu asi 160 tisíc aut ročně.
Místo toho přišlo fiasko. Loni se prodalo jen 6222 "Sibiří" a letos spadlo číslo téměř až k sibiřským teplotám, za prvních 11 měsíců našlo svého majitele jen 3961 aut.
Výroba je natolik nerentabilní, že se nevyplatí ani vytápět halu. Automobilka tak raději výrobu utla.
Neúspěch má více důvodů. Jedním z nich je špatné načasování, přišlo zrovna do doby, kdy nákupy aut padaly volným pádem. Rusové začali přesedlávat do menších a levnějších vozů a ti bohatší si raději koupí SUV. Nepomohla ani nepříliš dobré prestiž značky a paradoxně možná i příliš lákavá cenová politika. Velký a relativně luxusní sedan stál 300 tisíc korun, což je tak polovina toho, co stojí konkurence.
Ruský Sebring se začal prodávat až po velkých slevách. Nepomohly však ani ty, dokonce ani podpora Vladimira Putina. Volha se rozloučí s dalším modelem. Natrvalo.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?
