Nový ministr dopravy Vít Bárta se ujal úřadu s nečekanou razancí. Jedním z nových návrhů je, že některé pokuty by měly být určeny podle výše příjmů hříšníka.
V současné době je přestupek ohodnocen pokutou, popřípadě bodovým ziskem a v případě opakování přestupku nebo spáchání zvláště závažného přestupku může dojít i k odebrání řidičského oprávnění. Zatímco body a odebrání řidičského průkazu náležejí ke konkrétnímu přestupku ze zákona, s peněžním trestem je možné manipulovat, aby bylo možné zohlednit společenskou závažnost přestupku. Něco jiného je překročit rychlost v srdci města s vysokým pohybem chodců a něco jiného je to na prázdné městské výpadovce.
V některých státech, jde například od Finsko a Švýcarsko, je možné vypočítávat pokutu za přestupek i z příjmu řidiče. Tento fakt pravděpodobně vedl ministra dopravy k aplikaci systému i na našem území.
Přestože u koaličních partnerů s návrhem pravděpodobně narazí, nebude bez zajímavosti se nad systémem maličko pozastavit.
Myšlenka v zásadě vychází z premisy rovnosti před zákonem. Zatímco stejná výše pokuty pro každého za stejný spáchaný přestupek znamená absolutní rovnost, existují hlasy, že tato rovnost by měla být spíše relativní. Tedy že spravedlivější je, když každý nedá se svého majetku za překročení rychlosti dejme tomu deset tisíc korun, ale raději deset procent svého příjmu. Takto by měl trest dopadnout na všechny příjmové skupiny rovnoměrněji.
Na druhé misce vah stojí ochrana dat. Policie, resp. správní orgány by měly větší možnost nahlížet do majetkových poměrů lidí. Mimo to, takovýto systém by byl administrativně mimořádně náročný a reálně aplikovatelný jen u několika málo nejzávažnějších přestupků. Už dnes se nedaří vyřešit ani zdaleka všechny přestupky a značná část z nich končí roční promlčecí lhůtou.
Ministr také ví, že s příjmy se dá manipulovat, proto by chtěl do výpočetního vzorce pro pokutu zakomponovat i cenu vozu. Náročnost tohoto výpočtu si už vůbec nechci představovat.
Tak co vy na to?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?