Tak jak se neustále zdražuje benzin a nafta, čili produkty ropy, jsou na pořadu dne alternativní zdroje energie, které by tyto komodity nahradily. Je si nutné uvědomit, že automobilová doprava bude s největší pravděpodobností fungovat i v daleké budoucnosti. Naše současná situace je ovšem doslova tristní z hlediska koncových uživatelů. Alternativní pohony, které by mohly nahradit ropu jsou pro automobilový průmysl zejména sluneční energie, elektrická energie, vodíkové pohony nebo zemní plyn (CNG je zkratka anglického názvu pro stlačený zemní plyn - Compressed Natural Gas).
Automobilky se snaží co nejříve adaptovat a budou postupně na tuto změnu automobilového průmyslu reagovat. Na českém trhu již prodávají osobní či malé užitkové vozy na CNG v tovární úpravě automobilky Opel, Fiat (včetně Iveca), Citroen, Volkswagen a Renault. Lze dokonce sehnat i českou variantu v podobě Škody Octavie Combi 1.6 CNG. V Německu vyjde přibližně na 520 tisíc korun. Pokud někdo nemá auto na CNG přímo od výrobce, může vyhledat jednu z firem, které nabízí individuální přestavbu vozu na toto palivo. Změna vyjde na zhruba 60 tisíc korun a kvůli ztrátě záruky se vyplatí zejména u starších vozů.
Co se týče ceny, tak tak je velmi individuální dle každé čerpacíé stanice v ČR. Obecně platí že přibližne 1 m3 CNG = 1 litr benzinu. Cena za 1 kg plynu je 20 - 25,- Kč nebo za 1 m3 = 15 - 20,- Kč. Např. spotřeba u motoru 1.4 přestavěného z benzinové verze na plyn: spotřeba CNG (město/ mimo město /kombinace) 8,7/5,3/6,6 m3/100 km, spotřeba benzinu (město/ mimoměsto/ kombinace) 8,9/5,3/6,5 l/100 km.
VÝHODY
Zemní plyn může být užíván jako motorové palivo v klasických spalovacích motorech, benzínových nebo přímo plynových. Pro využívání zemního plynu ve vozidlech slouží speciální zásobník plynu a vstřikovací systém. Zemní plyn lze využívat jednak ve formě stlačeného plynu - CNG (tlak 200 barů), tak ve zkapalněné formě - LNG (při teplotě -162°C). CNG verze je v současnosti častější variantou. Vozidla na zemní plyn produkují výrazně méně škodlivin než vozidla na kapalná paliva. A to nejen oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, uhličitého, pevných částic, ale také i karcinogenních látek – polyaromatických uhlovodíků, aldehydů, aromátů včetně benzenu.
NEVÝHODY
Nedostatečná infrastruktura - každé alternativní palivo, které se snaží konkurovat tradičním pohonným hmotám, trpí neexistencí dostatečné infrastruktury potřebné k rozšíření jeho užití. Zejména se jedná o problém menšího počtu plnících stanic.
Vyšší náklady
a) Vyšší náklady na vozidlo :
- přestavby vozidel na plyn zvyšují cenu vozidla vzhledem k investici
na pořízení (schválení) plynové zástavby do vozidla,
- sériově vyráběné plynové vozy jsou dražší
(menší počty kusů, individuelní výroba)
b) Vyšší náklady na plnící stanice, na díly plynových zástaveb
Zhoršení stávajícího komfortu
- Nutnost pravidelných kontrol plynových zástaveb
- Zmenšení zavazadlového prostoru nebo užitného prostoru o prostor, který zabírá tlaková nádrž.
Provozní nevýhody
- Zvýšení celkové hmotnosti automobilu a tím snížení povolené hmotnosti užitečné v důsledku
- Instalace tlakové nádrže na plyn.
- Zpřísněná bezpečnostní opatření (garážování, opravy ...)
- Snížení výkonu motoru (o cca 5–10 %) u přestavovaných vozidel
- Menší dojezd CNG vozidel oproti klasickým palivům (osobní automobil dodatečně upravený na provoz na zemní plyn – 200–250 km).
Jak dopadne celosvětová diskuze o ceně ropy mezi státy, které ji vyrábí a které ji odkupují asi v současnosti nikdo neuhodne. Pravdou však zůstává, že na to aby jsme ujeli byť jen jediný kilometr musíme stále více a více investovat do pohonných hmot a kde bude hranice mezi požitkem z jízdy a pudem finanční sebezáchovy se dozvíme až v budoucnu...
