Jak snížit emise CO2, ptají se všichni. Opusťme nyní otázku, je-li vůbec nutné snažit se emise srážet takto direktivně a podívejme se na to, jak je můžeme snižovat.
V podstatě je to snadné, musíme snížit spotřebu benzínu, nebo použít jiné palivo. O alternativní paliva se výrobci snaží, ale je to začarovaný kruh. Dokud nebudou čerpací stanice, nebude auto, které by ono palivo spotřebovávalo a dokud nebude to auto, nebudou ani stanice. Tento problém může rozetnout například podpora státu, podobně, jako u CNG v nedávné minulosti, nebo čekat, až jej vyřeší trh sám, podobně, jako při spolupráci Total – BMW při budování čerpacích stanic na vodík.
Druhou, zatím asi snazší variantou je snížení spotřeby. Názory jak na to se různí, cest je totiž mnoho. Jednou z nich je vytěžení více energie ze spáleného paliva, tedy zvýšení účinnosti motorů. Druhou je snížení hmotnosti, další optimalizace aerodynamiky a tak bychom mohli pokračovat i dále. Je však naprosto nesporné, že i při zachování současných parametrů, nejvíce sníží spotřebu zvýšení plynulosti dopravy. O tom za chvíli.
Europoslanec Chris Davis hodlá v Europarlamentu prosadit návrh, který by všem autům povinně namontoval omezovače a to na hodnotu 162 km/h. Říká, že jízda vysokou rychlostí zvyšuje spotřebu a tím pádem i emise. A proč zrovna 162? Je to o 25% více, než je povolené ve většině zemí Evropy.
Tato iniciativa se setkala spíše s posměchem, než s nadšením a můžeme jen doufat, že narazí. Už kvůli tomu, že je naprosto nesmyslná. Toto tvrzení mohu velmi snadno doložit, aneb kterak může být rychlá jízda bezpečnější.
V květnu a červnu minulého roku se v Rakousku uskutečnil zajímavý experiment. Na jednom úseku dálnice byla zvýšena rychlost z původních 130 na 160. Ekologové se obávali katastrofy, místní se začali pokukovat po dalších sanitkách, to přece nemůže dopadnout dobře. Jenže opak byl pravdou. Emisní měření prokázaly, že v době povolené stošedesátky vypustily vozy méně emisí, tedy i spotřebovaly méně paliva, než původně. Počet nehod klesl, a to na desetileté minimum. Proč?
Není to nic složitého. Ta část moderních aut, která nejsou určena primárně do města, nemá s překonáním 130 km/h žádný problém. Dokonce by se chtělo říct, že se často nejlépe cítí v rychlostech o něco vyšších. Je to jen o konkrétním autu, motoru a zpřevodování. Jejich majitelé často na 130 tak úplně nedbají a jezdí podle situace, řidiče a auta rychlostí o něco vyšší. Jenže, když potkají někoho, kdo ve svých povolených 130 km/h předjíždí, musejí zpomalit a následně zase zrychlit a právě ono zrychlení je katem nízké spotřeby. Zaklínadlo „plynulost provozu“ platí. Pokud se povolí rychlost vyšší, plynulost se zvýší, neboť ti, kteří jezdili rychleji, jezdí jako dosud a ten zbytek se přizpůsobí. V Rakousku k tomu všemu přibylo i rozšíření zákazů předjíždění kamionů - v zatáčkách a do kopce, tedy na místech nepřehledných a místech, kde to trvá zbytečně dlouho.
To tedy na adresu liberálního europoslance. Nyní bych se ještě vrátil k diskutovanému tématu bezpečnosti při rakouském experimentu. Bylo dokázáno, že čím rychleji řidič jede, tím více se na svoji cestu musí koncentrovat. Jezdění zbytečně nízkou rychlostí unavuje a rozptyluje, řidič se věnuje jiným činnostem a potom z toho vznikají krizové situace.
Všechno však samozřejmě není tak růžové. Největším problémem pro zvýšení rychlosti na dálnicích je jejich malá propustnost, tedy maximální počet vozů, které na ni můžou jet. Při rychlosti 130 je propustnost vyšší, než při 160, neboť bezpečná vzdálenost mezi vozidly s rychlostí roste.
Europoslanec Jan Březina se k návrhu vyjádřil v tom smyslu, že je z principu špatný a chceme-li snižovat emise, jděme na to snížením otáček motoru při jízdě na dálnici a tím pádem povinným zavedením minimálně šestistupňových převodovek. Odmysleme si nyní nepříjemnost slova „povinný“. Ve srovnání s návrhem Brita Daviese je tento návrh mnohem realističtější. Na rozdíl od něj je totiž schopen emise opravdu a reálně snížit. I přesto si však myslím, že nejlépe si celý tento problém vyřeší sám trh. Pokud to vůbec stihne a dostane příležitost.
Máte jiný názor? Budu rád, když jej vyjádříte jako komentář pod článkem.
