Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Výběr informací o syntetických palivech, zprostředkovaný ČTK, mnohým teprve otevře oči. Kdo věřil, že z "greendealu", elektrických kabelů a stresu z ubývající energie či staré nefunkční megadrahé baterie, zase nějak po švejkovsku vybruslíme, navíc s přispěním státu, je na omylu. Syntetická paliva, pokud vůbec budou, budou jen dočasným, velmi nákladným a neefektivním řešením. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v pátek sice řekl, že ČR nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva, ale i kdyby předpis pro e-paliva vznikl, jen a pouze faktická možnost jejich použití bude tím jediným, co běžným automobilistům zůstane.
Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo. Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
Syntetická paliva mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu či mohou být spalována zcela samostatně. K nevýhodám těchto paliv patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů. Podle několik let starých studií by se v případě navýšení výroby a příznivých cen elektřiny mohla cena samotného syntetického paliva v budoucnu pohybovat kolem 1,4 eura za litr bez spotřební daně. Podle analýzy ekologické organizace Transport & Environment (T&E) však bude provoz automobilu na e-palivo během pěti let stát řidiče zhruba o 10.000 eur víc než provoz elektromobilu.
Plány na výrobu syntetických paliv sahají až do počátků 20. století, v roce 1913 získal německý chemik Friedrich Bergius patent na technologii zkapalňování uhlí, které je tvořeno hlavně čistým uhlíkem. Převod na ropné produkty prováděl přidáním vodíku. V období druhé světové války představoval syntetický benzin vyráběný z uhlí strategickou surovinu, která nahradila ropu a jedním z největších výrobců syntetického paliva v celé třetí říši se stala rafinerie v Záluží u Mostu.
Loni v prosinci německá automobilka Porsche otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile. V pilotní fázi by měla vyrobit zhruba 130.000 litrů syntetických paliv ročně a v plánu je rozšíření kapacity na zhruba 550 milionů litrů ročně, což je však v celosvětovém měřítku stále zanedbatelné množství. Jen například v Německu ročně spotřebují osobní vozy několik desítek miliard litrů benzinu a nafty.
Využití syntetických paliv je možné například i v leteckých motorech jako alternativa k současnému kerosinu. Nizozemské aerolinky KLM uskutečnily v únoru 2021 jako první na světě komerční let s cestujícími s využitím syntetického leteckého paliva vyrobeného z udržitelného zdroje.
Podle zástupců německé firmy Robert Bosch by do roku 2050 mohlo použití syntetických paliv, jako alternativa k elektrifikaci, ušetřit až 2,8 gigatuny oxidu uhličitého.
Syntetická paliva bývají zaměňována za biopaliva, která se vyrábějí z biomasy a nevznikají akumulací elektřiny.
Švédské předsednictví v Radě EU v pátek oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či diesel.
Ministr dopravy Martin Kupka v pátek po jednání s německým kolegou Volkerem Wissingem řekl, že Česká republika nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Na syntetických palivech trvá i Německo a další státy EU. Kupka také uvedl, že Praha i Berlín považují stávající návrh chystané unijní emisní normy Euro 7 za nerealistický a nepřijatelný. Polsko a Maďarsko rovněž signalizovaly nesouhlas s plánem, který požaduje, aby výrobci automobilů dosáhli do roku 2035 cíle nulových emisí.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
