Výběr informací o syntetických palivech, zprostředkovaný ČTK, mnohým teprve otevře oči. Kdo věřil, že z "greendealu", elektrických kabelů a stresu z ubývající energie či staré nefunkční megadrahé baterie, zase nějak po švejkovsku vybruslíme, navíc s přispěním státu, je na omylu. Syntetická paliva, pokud vůbec budou, budou jen dočasným, velmi nákladným a neefektivním řešením. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v pátek sice řekl, že ČR nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva, ale i kdyby předpis pro e-paliva vznikl, jen a pouze faktická možnost jejich použití bude tím jediným, co běžným automobilistům zůstane.
Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo. Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
Syntetická paliva mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu či mohou být spalována zcela samostatně. K nevýhodám těchto paliv patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů. Podle několik let starých studií by se v případě navýšení výroby a příznivých cen elektřiny mohla cena samotného syntetického paliva v budoucnu pohybovat kolem 1,4 eura za litr bez spotřební daně. Podle analýzy ekologické organizace Transport & Environment (T&E) však bude provoz automobilu na e-palivo během pěti let stát řidiče zhruba o 10.000 eur víc než provoz elektromobilu.
Plány na výrobu syntetických paliv sahají až do počátků 20. století, v roce 1913 získal německý chemik Friedrich Bergius patent na technologii zkapalňování uhlí, které je tvořeno hlavně čistým uhlíkem. Převod na ropné produkty prováděl přidáním vodíku. V období druhé světové války představoval syntetický benzin vyráběný z uhlí strategickou surovinu, která nahradila ropu a jedním z největších výrobců syntetického paliva v celé třetí říši se stala rafinerie v Záluží u Mostu.
Loni v prosinci německá automobilka Porsche otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile. V pilotní fázi by měla vyrobit zhruba 130.000 litrů syntetických paliv ročně a v plánu je rozšíření kapacity na zhruba 550 milionů litrů ročně, což je však v celosvětovém měřítku stále zanedbatelné množství. Jen například v Německu ročně spotřebují osobní vozy několik desítek miliard litrů benzinu a nafty.
Využití syntetických paliv je možné například i v leteckých motorech jako alternativa k současnému kerosinu. Nizozemské aerolinky KLM uskutečnily v únoru 2021 jako první na světě komerční let s cestujícími s využitím syntetického leteckého paliva vyrobeného z udržitelného zdroje.
Podle zástupců německé firmy Robert Bosch by do roku 2050 mohlo použití syntetických paliv, jako alternativa k elektrifikaci, ušetřit až 2,8 gigatuny oxidu uhličitého.
Syntetická paliva bývají zaměňována za biopaliva, která se vyrábějí z biomasy a nevznikají akumulací elektřiny.
Švédské předsednictví v Radě EU v pátek oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či diesel.
Ministr dopravy Martin Kupka v pátek po jednání s německým kolegou Volkerem Wissingem řekl, že Česká republika nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Na syntetických palivech trvá i Německo a další státy EU. Kupka také uvedl, že Praha i Berlín považují stávající návrh chystané unijní emisní normy Euro 7 za nerealistický a nepřijatelný. Polsko a Maďarsko rovněž signalizovaly nesouhlas s plánem, který požaduje, aby výrobci automobilů dosáhli do roku 2035 cíle nulových emisí.
Škoda měla elektromobily už v roce 1944, podívejte se na unikátní video.
Automotodrom Brno vstupuje do nové závodní sezony s řadou novinek v kalendáři. Hlavním lákadlem je bezesporu návrat světového šampionátu MotoGP™, ale na své si přijdou i příznivci automobilových sérií.
BMW M3 CS Touring přepisuje pravidla sportovních kombíků. Nejostřejší verze legendární M3 přináší nekompromisní výkon, agresivní design a zároveň praktičnost pro každodenní použití. Speciální edice staví na úspěchu modelu M3 Competition Touring, ale přidává ještě větší dávku adrenalinu a emocí. S pohonem M xDrive a vyladěnou dynamikou jde o vůz, který zvládne rodinný výlet i sprint na okruhu. BMW tak znovu dokazuje, že radost z jízdy a praktičnost se mohou dokonale doplňovat.
V zimních měsících se řidiči elektromobilů setkávají se specifickými výhodami i výzvami. Je zkrátka třeba naučit se pár nových věcí a některé dlouhodobé návyky upravit.
Když se řekne off-road, mnozí si představí dobrodružství, náročné podmínky a terén, kde selhávají běžná auta. Společnost Dajbych4x4 se již téměř 30 let specializuje na prodej, úpravy a servis terénních vozů, které nejen splňují, ale často překračují očekávání svých majitelů.
Automobilový svět se dočkal – jeden z nejočekávanějších modelů poslední doby má konečně české ceny. Základní varianta s pohonem zadních kol startuje na částce kolem 1,1 milionu korun, což dává tušit, že půjde o horké zboží pro nadšence i běžné řidiče. Novinka je tak modernější, komfortnější a nabízí dojezd na jedno nabití až 568 kilometrů v ideálních podmínkách.
Škoda Auto potvrzuje svou vedoucí pozici na českém trhu, a to i přes nejistotu v oblasti elektromobility. Vedoucí značky Jiří Maláček věří v růst trhu s elektromobily a zdůrazňuje šance Škody uspět. Přestože Tesla zatím v prodejích elektromobilů vede, Škoda vidí v budoucnosti elektrifikace příležitost k dalšímu posílení.
Situace ve Velké Británii se velmi podobá té v EU. Vláda čelí tlaku ze strany automobilových výrobců, kteří kritizují přísná pravidla podporující elektrická vozidla, jež podle nich narážejí na nízkou poptávku. Informuje o tom BBC.
Škoda Superb přichází s hybridním pohonem, který slibuje revoluci v efektivitě a pohodlí. Velkokapacitní baterie a rychlé nabíjení jsou klíčovými prvky, které tuto novinku odlišují od konkurence. Výroba začíná už tento kvartál, a tak brzy zjistíme, zda papírové hodnoty odpovídají realitě.
Mercedes-Benz třídy E stanovil nový standard automobilové bezpečnosti, když byl v roce 2024 oceněn organizací Euro NCAP jako Best Performer za své výjimečné výsledky v bezpečnostních testech, čímž se stal nejbezpečnějším vozem testovaným v uplynulém roce.
Škoda tradičně, jak jsou už roky zákazníci české automobilky zvyklí, klade důraz na funkčnost a pohodlí, což potvrzuje i nový model Elroq. Velkorysý prostor, chytré úložné prvky a promyšlené detaily zavazadlového prostoru usnadňují každodenní život a zvyšují komfort užívání vozu.
Audi koncem roku 2024 zahájilo předprodej zcela nové plně elektrické řady A6 e-tron, která přichází na platformě PPE. Nabízí se ve dvou karosářských variantách – Sportback a Avant – a čtyřech verzích pohonu. Základní model začíná na ceně 1 659 900 Kč. Nové Audi A6 e-tron překvapuje dlouhým dojezdem až 756 km na jedno nabití a rychlým nabíjením. Tato modelová řada nastavuje nové standardy v oblasti elektromobility.