Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Výběr informací o syntetických palivech, zprostředkovaný ČTK, mnohým teprve otevře oči. Kdo věřil, že z "greendealu", elektrických kabelů a stresu z ubývající energie či staré nefunkční megadrahé baterie, zase nějak po švejkovsku vybruslíme, navíc s přispěním státu, je na omylu. Syntetická paliva, pokud vůbec budou, budou jen dočasným, velmi nákladným a neefektivním řešením. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v pátek sice řekl, že ČR nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva, ale i kdyby předpis pro e-paliva vznikl, jen a pouze faktická možnost jejich použití bude tím jediným, co běžným automobilistům zůstane.
Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo. Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
Syntetická paliva mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu či mohou být spalována zcela samostatně. K nevýhodám těchto paliv patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů. Podle několik let starých studií by se v případě navýšení výroby a příznivých cen elektřiny mohla cena samotného syntetického paliva v budoucnu pohybovat kolem 1,4 eura za litr bez spotřební daně. Podle analýzy ekologické organizace Transport & Environment (T&E) však bude provoz automobilu na e-palivo během pěti let stát řidiče zhruba o 10.000 eur víc než provoz elektromobilu.
Plány na výrobu syntetických paliv sahají až do počátků 20. století, v roce 1913 získal německý chemik Friedrich Bergius patent na technologii zkapalňování uhlí, které je tvořeno hlavně čistým uhlíkem. Převod na ropné produkty prováděl přidáním vodíku. V období druhé světové války představoval syntetický benzin vyráběný z uhlí strategickou surovinu, která nahradila ropu a jedním z největších výrobců syntetického paliva v celé třetí říši se stala rafinerie v Záluží u Mostu.
Loni v prosinci německá automobilka Porsche otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile. V pilotní fázi by měla vyrobit zhruba 130.000 litrů syntetických paliv ročně a v plánu je rozšíření kapacity na zhruba 550 milionů litrů ročně, což je však v celosvětovém měřítku stále zanedbatelné množství. Jen například v Německu ročně spotřebují osobní vozy několik desítek miliard litrů benzinu a nafty.
Využití syntetických paliv je možné například i v leteckých motorech jako alternativa k současnému kerosinu. Nizozemské aerolinky KLM uskutečnily v únoru 2021 jako první na světě komerční let s cestujícími s využitím syntetického leteckého paliva vyrobeného z udržitelného zdroje.
Podle zástupců německé firmy Robert Bosch by do roku 2050 mohlo použití syntetických paliv, jako alternativa k elektrifikaci, ušetřit až 2,8 gigatuny oxidu uhličitého.
Syntetická paliva bývají zaměňována za biopaliva, která se vyrábějí z biomasy a nevznikají akumulací elektřiny.
Švédské předsednictví v Radě EU v pátek oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či diesel.
Ministr dopravy Martin Kupka v pátek po jednání s německým kolegou Volkerem Wissingem řekl, že Česká republika nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Na syntetických palivech trvá i Německo a další státy EU. Kupka také uvedl, že Praha i Berlín považují stávající návrh chystané unijní emisní normy Euro 7 za nerealistický a nepřijatelný. Polsko a Maďarsko rovněž signalizovaly nesouhlas s plánem, který požaduje, aby výrobci automobilů dosáhli do roku 2035 cíle nulových emisí.
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
