Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Výběr informací o syntetických palivech, zprostředkovaný ČTK, mnohým teprve otevře oči. Kdo věřil, že z "greendealu", elektrických kabelů a stresu z ubývající energie či staré nefunkční megadrahé baterie, zase nějak po švejkovsku vybruslíme, navíc s přispěním státu, je na omylu. Syntetická paliva, pokud vůbec budou, budou jen dočasným, velmi nákladným a neefektivním řešením. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v pátek sice řekl, že ČR nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva, ale i kdyby předpis pro e-paliva vznikl, jen a pouze faktická možnost jejich použití bude tím jediným, co běžným automobilistům zůstane.
Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo. Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
Syntetická paliva mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu či mohou být spalována zcela samostatně. K nevýhodám těchto paliv patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů. Podle několik let starých studií by se v případě navýšení výroby a příznivých cen elektřiny mohla cena samotného syntetického paliva v budoucnu pohybovat kolem 1,4 eura za litr bez spotřební daně. Podle analýzy ekologické organizace Transport & Environment (T&E) však bude provoz automobilu na e-palivo během pěti let stát řidiče zhruba o 10.000 eur víc než provoz elektromobilu.
Plány na výrobu syntetických paliv sahají až do počátků 20. století, v roce 1913 získal německý chemik Friedrich Bergius patent na technologii zkapalňování uhlí, které je tvořeno hlavně čistým uhlíkem. Převod na ropné produkty prováděl přidáním vodíku. V období druhé světové války představoval syntetický benzin vyráběný z uhlí strategickou surovinu, která nahradila ropu a jedním z největších výrobců syntetického paliva v celé třetí říši se stala rafinerie v Záluží u Mostu.
Loni v prosinci německá automobilka Porsche otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile. V pilotní fázi by měla vyrobit zhruba 130.000 litrů syntetických paliv ročně a v plánu je rozšíření kapacity na zhruba 550 milionů litrů ročně, což je však v celosvětovém měřítku stále zanedbatelné množství. Jen například v Německu ročně spotřebují osobní vozy několik desítek miliard litrů benzinu a nafty.
Využití syntetických paliv je možné například i v leteckých motorech jako alternativa k současnému kerosinu. Nizozemské aerolinky KLM uskutečnily v únoru 2021 jako první na světě komerční let s cestujícími s využitím syntetického leteckého paliva vyrobeného z udržitelného zdroje.
Podle zástupců německé firmy Robert Bosch by do roku 2050 mohlo použití syntetických paliv, jako alternativa k elektrifikaci, ušetřit až 2,8 gigatuny oxidu uhličitého.
Syntetická paliva bývají zaměňována za biopaliva, která se vyrábějí z biomasy a nevznikají akumulací elektřiny.
Švédské předsednictví v Radě EU v pátek oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či diesel.
Ministr dopravy Martin Kupka v pátek po jednání s německým kolegou Volkerem Wissingem řekl, že Česká republika nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Na syntetických palivech trvá i Německo a další státy EU. Kupka také uvedl, že Praha i Berlín považují stávající návrh chystané unijní emisní normy Euro 7 za nerealistický a nepřijatelný. Polsko a Maďarsko rovněž signalizovaly nesouhlas s plánem, který požaduje, aby výrobci automobilů dosáhli do roku 2035 cíle nulových emisí.
Mercedes-Benz představil novou verzi elektrického CLA, který se považuje za nejchytřejší a nejefektivnější model značky. Tento elektromobil je očekávaným nástupcem v segmentu základních elektromobilů a má ambici stát se přímým konkurentem pro Tesla Model 3. Jaký dojem zanechává nový Mercedes CLA na první pohled? To se dozvíte v našem exkluzivním pohledu na tento model.
Před dvanácti lety Mercedes-Benz poprvé představil model CLA a zájem o něj nepolevuje. Nyní automobilka odhalila třetí generaci, která posouvá hranice technologie a designu na zcela novou úroveň.
Xiaomi začalo dodávat svůj elektrický sporťák SU7 Ultra prvním zákazníkům, ale místo oslav řeší nečekané problémy. Spekulanti okamžitě rozjeli přeprodej za vyšší ceny a zloději se zaměřili na luxusní zlaté logo, které mizí z vozů a končí v online aukcích.
Čas letí jako voda a od premiéry první verze GR Yarisu v Tokiu uběhlo v lednu už 5 let. Proto na počátku roku 2024 nastal čas představit první modernizaci, která měla za cíl odstranit neduhy a celkově vůz posunout ještě úroveň výš. Jak se to povedlo?
Čínská automobilka BYD pracuje na své expanzi v Německu a přivádí na trh kompaktní SUV Atto 2. Zároveň plánuje výrazné posílení své dealerské sítě ještě před koncem roku.
Lamborghini chystá revoluci – jeho první elektromobil bude zároveň nejsilnějším vozem v historii značky. Italská automobilka vsadí na špičkovou platformu koncernu VW Group, která slibuje extrémní výkon i luxusní technologie.
Xiaomi, známý především jako výrobce mobilních telefonů a elektroniky, se loni odvážně pustil do automobilového průmyslu se sedanem SU7. Jeho ambice ale nezůstaly u prvního kroku – brzy následovala prémiová verze Ultra, která se právě dostala do prodeje. Nový model překvapil trh svou výrazně nižší cenou, než se původně očekávalo.
Společnost Nissan potvrdila, že k 1. dubnu letošního roku skončí ve funkci generálního ředitele Makoto Uchida. Jeho nástupcem se stane Ivan Espinosa, dosavadní ředitel plánování, který se tímto krokem stane čtvrtým generálním ředitelem společnosti za posledních osm let.
Po delší době se do našeho testu dostala čtvrtá generace Škody Octavia v oblíbené konfiguraci s dvoulitrovým turbodieselem o výkonu 110 kW a automatickou převodovkou DSG. Oproti verzi před modernizací přináší osvěžený design, nové motorizace, lepší infotainment a pár dalších detailů. Je dieselová verze optimální volbou nebo má smysl sáhnout spíše po levnější benzínové variantě 1.5 eTSI s totožným výkonem?
Audi A6 e-tron, čistě elektrická verze, byla loni v létě jedním z nových přírůstků do portfolia, ale to neznamená konec spalovacích motorů. K elektrické variantě se nyní připojuje nový model A6 Avant, který stále využívá tradiční naftové a benzínové motory. I když je vybaven mild-hybridním systémem, stále patří k nejtradičnějším pohonům, které si můžete pořídit v segmentu prémiových vozů.
Škoda Scala je na trhu už několik let a vždy byla mezi svými rivaly tak trochu opomíjenou volbou. Není vnímána tak prestižně, jako třeba Golf a ani není extravagantní jako třeba Peugeot 308, ale přesto bychom si v této kategorii vybrali právě Scalu, proč?
Šéf Škody Auto Klaus Zellmer dnes oznámil zásadní redukci pracovních míst, která postihne zhruba 15 % zaměstnanců automobilky v Česku. To by znamenalo ztrátu téměř 6000 pracovních míst, přičemž největší dopad se očekává na agenturní pracovníky, kteří tvoří asi desetinu celkového počtu. Redukce však zasáhne i kmenové zaměstnance. Uvedl to ekonom Lukáš Kovanda.
