Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Dvě značky automobilů, jejichž výroba skončila v roce 1991, byly symbolem někdejšího východního Německa. A zatímco po znovusjednocení Německa trabanty a wartburgy ze silnic téměř zmizely, v posledních letech jich opět přibývá, napsala podle ČTK agentura DPA.
Podle spolkového úřadu pro automobilovou dopravu se počet trabantů a wartburgů v Německu, zejména východním, už řadu let zvyšuje. Zatímco v roce 2010 bylo po celé zemi zaregistrovaných na 34.800 trabantů, k letošnímu lednu jich tam podle posledních dostupných údajů bylo evidováno na 39.340.
Wartburgů je mezi milovníky veteránů v Německu méně, ale i jejich počty rostou. Nyní jich tam je registrováno na 8730, zatímco v roce 2010 to bylo 7700. Tyto jednoduché, zprvu pouze dvoutaktní, vozy se začaly vyrábět v Eisenachu v roce 1956. Jejich menší konkurent trabant je o rok mladší, první sjel z montážní linky ve Zwickau (Cvikov) nedaleko českých hranic v listopadu 1957.
Nejvíce trabantů (přes 10.000) i wartburgů (na 2060) je registrováno právě v Sasku. Hodně milovníků minivozu Trabant, přezdívaného kdysi "bakeliťák", je také v Braniborsku a Durynsku.
Oba tyto východoněmecké vozy byly v minulosti hojně vidět na silnicích i v bývalém Československu, kde se kupovaly mimo jiné proto, že ač neměly vysoký výkon, byly levnější než ostatní značky, včetně české škodovky. V samotném východním Německu byl přitom trabant i další automobily tehdy nedostatkovým zbožím. Běžní zájemci se zapisovali do pořadníků s čekací dobou i 10 let.
Jedním z důvodů současné popularity trabantů v Německu je podle předsedy Trabantklubu ve Cvikově Thomase Winkelmanna nostalgie, mnozí si tak chtějí připomínat svou minulost s těmito vozy. Výhodou je také jednoduchá konstrukce, včetně motoru, kteří si mnozí nadšenci dokáží sami opravit. "Náhradní díly jsou dostupné a obvyklé opotřebitelné součástky se stále vyrábějí," řekl Winkelmann.
Oblíbené jsou v Německu, rovněž zejména východním, podle DPA také motocykly Simson, které se v německém Suhlu vyráběly až do roku 2002. Nyní jich je v této zemi podle DPA registrováno přes 20.500.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?
