Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Dvě značky automobilů, jejichž výroba skončila v roce 1991, byly symbolem někdejšího východního Německa. A zatímco po znovusjednocení Německa trabanty a wartburgy ze silnic téměř zmizely, v posledních letech jich opět přibývá, napsala podle ČTK agentura DPA.
Podle spolkového úřadu pro automobilovou dopravu se počet trabantů a wartburgů v Německu, zejména východním, už řadu let zvyšuje. Zatímco v roce 2010 bylo po celé zemi zaregistrovaných na 34.800 trabantů, k letošnímu lednu jich tam podle posledních dostupných údajů bylo evidováno na 39.340.
Wartburgů je mezi milovníky veteránů v Německu méně, ale i jejich počty rostou. Nyní jich tam je registrováno na 8730, zatímco v roce 2010 to bylo 7700. Tyto jednoduché, zprvu pouze dvoutaktní, vozy se začaly vyrábět v Eisenachu v roce 1956. Jejich menší konkurent trabant je o rok mladší, první sjel z montážní linky ve Zwickau (Cvikov) nedaleko českých hranic v listopadu 1957.
Nejvíce trabantů (přes 10.000) i wartburgů (na 2060) je registrováno právě v Sasku. Hodně milovníků minivozu Trabant, přezdívaného kdysi "bakeliťák", je také v Braniborsku a Durynsku.
Oba tyto východoněmecké vozy byly v minulosti hojně vidět na silnicích i v bývalém Československu, kde se kupovaly mimo jiné proto, že ač neměly vysoký výkon, byly levnější než ostatní značky, včetně české škodovky. V samotném východním Německu byl přitom trabant i další automobily tehdy nedostatkovým zbožím. Běžní zájemci se zapisovali do pořadníků s čekací dobou i 10 let.
Jedním z důvodů současné popularity trabantů v Německu je podle předsedy Trabantklubu ve Cvikově Thomase Winkelmanna nostalgie, mnozí si tak chtějí připomínat svou minulost s těmito vozy. Výhodou je také jednoduchá konstrukce, včetně motoru, kteří si mnozí nadšenci dokáží sami opravit. "Náhradní díly jsou dostupné a obvyklé opotřebitelné součástky se stále vyrábějí," řekl Winkelmann.
Oblíbené jsou v Německu, rovněž zejména východním, podle DPA také motocykly Simson, které se v německém Suhlu vyráběly až do roku 2002. Nyní jich je v této zemi podle DPA registrováno přes 20.500.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
