Závodní okruh v Salzburgu nepatří k těm nejznámějším. Něco okolo 4,5 kilometru trati skýtá dost prostoru pro velmi zábavnou jízdu. Ostré vlásenky, rychlé šikany rovinky a horizonty až po utáhlé apexy. Velmi vhodné místo na otestování nového F-Typu s pohonem všech kol.
Pod kapotou verze R pracuje brutální vidlicový osmiválec o objemu 5,0 litru, který je dopovaný kompresorem. Výsledných 550 koní trhá asfalt nejen ve verzi se zadním pohonem, ale také ve čtyřkolce.
Na přání zákazníků přišel Jaguár i s pohonem všech kol a manuální převodovkou. My měli možnost jezdit jen s automatem, tak snad příště s manuálem, který nás petroheady zajímá daleko více.
Z pohonu všech kol je cítit daleko větší jistota a i s nejsilnějším motorem není auto tak zrádné a s nadsázkou zákeřné, jako u zadokolky. Nejvíce je to znát nejen při zrychlování, kdy se opírá do všech čtyř kol a tak stovku zvládá o 0,1 sekundy rychleji (4,1s), ale zvláště na konci pomalejšího apexu, kde chcete sešlápnout plyn a vystřelit odtamtud směr další vlásenka.
Nejdříve trochu zaváhá a cítíte jemné natočení zádě a pak to přijde, výkon se valí na všechna kola a F-Type neúprosně letí vpřed. Odpadá tak ta pečlivá práce s dávkování plynu, trochu se tím připravíte o tu slastnou zábavu s poznáváním hranice adheze zadní nápravy, ale budete takhle daleko rychlejší a ti méně zkušení budou ušetřeni nepříjemnému ustřelování zádě.
Okruh je tedy trochu zábavnější za volantem zadokolky, ale co když budete na okresce. Tam naopak budete rádi za tu neskutečnou trakci, kterou vám pohon všech kol nabízí, to samé v zimně, nebo jarních či podzimních plískanicích, kdy bude vozovka ulízaná a zadokolkáři budou muset být dvakrát tak opatrní.
Zatímco zadokolka je ultimátní a pro zapáleného řidiče návykově dramatická a hravá, čtyřkolka je přívětivější a trochu předvídatelnější. Zvláště pak na „normální“ ježdění a to je právě důvod, proč tolik zákazníků lační po této verzi a já se jim upřímně nedivím.