TEST: Citroën‎ C4 Picasso 1.6 THP - Rodinný sprinter

My se však rozhodli, že stranou nenecháme ani nejsilnější benzínovou jednotku v nabídce, a tak vám přinášíme opět test C4 Piccasa, tentokrát se ale pod jeho kapotou objevil benzínový čtyřválec o objemu 1.6 litru, který je dopovaný turbodmychadlem. Ten poskytuje celkový výkon 156 koní a tak bylo naší snahou, najít co nejvíce rozdílné jízdní vlastnosti oproti slabší naftové jednotce. Náš testovaný kus se navíc odlišoval i výbavou a bílým lakem karoserie, který hlavně při slunečném počasí doslova zářil. 

Design

Popisovat znovu design Piccasa by nemělo moc smysl, nová generace vypadá opravdu futuristicky a hlavně její přední část připomíná kosmickou loď. Je s podivem, jak dokáže jiný odstín karoserie vůz přeměnit, nedávno testovaná verze byla díky čokoládově hnědému laku spíše umírněnější a nevyčnívala z davu. Za to tento testovaný kousek byl v bílém laku Blanc Banquise, který přitahoval pohledy kolemjdoucích a musím uznat, že tento metalický odstín dodá vozidlu o kategorii vyšší exkluzivitu. Snad jen pozor na škrábance a nečistoty, tento lak si totiž zaslouží maximální péči. 

Testovaný Citroën i přes nejvyšší výbavový stupeň neobsahoval některé příplatkové prvky, které jsme mohli spatřit u dříve testovaného Piccasa e-HDI.  Hlavně pak přední světlomety bez xenonových výbojek byly zvláštní změnou. Ptáte se proč? Důvod je jednoduchý, u předešlé varianty mi dělaly potíže potkávací xenonové výbojky, díky jejichž svítivosti jsem viděl sotva 20 metrů před vůz. Po večerní jízdě s tentokrát testovaným kusem se však tyto obavy znovu nenaplnily a dosvit běžných světlometů byl naprosto dostatečný. 

Celkově se i přes bílý lak karoserie Citroën C4 Piccaso vyznačuje stále pohlednými zadními světlomety, chromovanými lištami, které dostanete pouze ve výbavě Exclusive a jednoduchými linkami karoserie, které přispívají k co nejhladšímu obtoku vzduchu při vyšších rychlostech. 

Interiér 

Při usednutí do interiéru jsem se cítil již jako doma, všechny ovladače jsem díky předešlé zkušenosti ihned ovládal a snad jen pozměněná grafická struktura celokožených sedadel zde byla podstatnou novinkou. Oproti předešlé verzi zde chybělo panoramatické střešní okno, ale i bez toho se dá v běžném životě obejít. Ten kdo si potrpí na velké prosklené plochy, může v oblasti slunečních clonítek povysunout část stropního obložení směrem vzad. V tu chvíli se vám čelní sklo protáhne o dobrých 20 centimetrů a interiér je díky tomu o něco více prosvětlen. 

Výhled vpřed i do strany je excelentní, zdvojené A-sloupky pomáhají k dobrému přehledu kolem vozu, takže při troše pozornosti například nehrozí přehlédnutí chodce. V nejvyšší výbavě je v základu couvací kamera, která do určité míry nahrazuje nedostatečný výhled vzad. Její funkčnost je skvělá a ve spolupráci s parkovacími senzory se parkování nemusí obávat ani ženská část populace. 

Palubní desce vévodili opět dva digitální displeje, jeden hlavní o úhlopříčce 12 palců v HD rozlišení, druhý pak 7 palcový, který nahrazuje většinu otočných ovladačů. Ale pozor, tuto kombinaci naleznete jen u dvou nejvyšších výbav. Na hlavním displeji, který nahrazuje klasickou palubní desku, lze promítat různé provozní hodnoty či mapu navigace.

Řidiče přivítá klasický čtyřramenný volant s koženým věncem a se spoustou tlačítek. S těmi lze například nastavit omezovač rychlosti, ovládání rádia či hlasitost telefonního hovoru. Zpracování palubních materiálů je na skvělé úrovni, vůz prostupuje příjemná vůně z přídavného osvěžovače vzduchu a odhlučnění prostoru pro posádku je i přes „zvučnější“ motor THP taktéž na skvělé úrovni. 

Výbava Exclusive byla oproti dříve testované verzi lehce pozměněna, krom xenonů zde chyběla již zmíněná panoramatická střecha, naopak příjemným doplňkem je elektrické vyhřívání předních sedadel či jejich masážní funkce. Pasažéři na zadních sedadlech pak mají možnost nastavit si intenzitu ofuku klimatizace. Jednu výtku bych si ale k testovanému C4 Piccaso neodpustil, a to je dovírání zadních pátých dveří. Je skvělé, že disponují elektrickým ovládáním, ale při jejich dovírání se vždy ozve větší rána, až si člověk říká, zda je to vůbec v pořádku. Toto bych snad do budoucna přepracoval, kazí to výsledný dojem jinak dokonalého rodinného společníka.

Motor a jízda

A teď se konečně přesuneme k motorové části, kde se vám budeme snažit co nejvíce popsat, jak vlastně Piccaso s nejvýkonnějším zážehovým motorem v nabídce jezdí. Výkon 156 koní hodně napovídá o tom, že jízdní vlastnosti jsou o několik řad výše než tomu bylo u naftového C4 Piccasa 1.6 e-HDI. V podstatě se dá říci, že ten kdo touží po silném vozidle, neřeší moc spotřebu a chce naložit celou rodinu i se zavazadly, benzínová verze 1.6 THP je pro něj skvělou volbou.

Dynamika je i přes větší robustnost poměrně přijatelná, přeplňovaný čtyřválec plynule táhne odspodu a při vytočení do vyšších otáček vás odmění i sportovnějším zvukovým doprovodem. Ostatně, nedávno jsme zde testovali Citroën DS3 taktéž se stejným motorem 1.6 THP a jeho jízdní dovednosti se mohli rovnat s motokárou. V městském provozu si benzínový THP řekne o téměř 9 litrů na 100 km, což je podstatný nárůst oproti  verzi e-HDi. 

Také zde chybí úsporný systém Start & Stop, takže tato varianta se rozhodně nehodí pro ty, kteří šetří každou korunu na benzínové stanici. V průměru se dá s polovičně naloženým vozem v klidném tempu dosáhnout spotřeby kolem  8 litrů na 100 km, kdo se bude nadmíru snažit, tak jeho kombinovaná spotřeba dosáhne hodnoty 6 litrů na 100 km. Je nutné si ale přiznat, že ten kdo sáhne po variantě s motorem 1.6 THP, rozhodně asi nebude mít lehkou nohu na plynu, vždyť maximální rychlost tohoto rodinného korábu činí dle výrobce lehce přes 200 km/h. 

S motorem spolupracuje manuální šestistupňová převodovka, jejíž dráhy jsou přesné a příjemně odstupňované. Řazení se zde stává až výjimečnou radostí a výkonový potenciál lze díky dobrému naladění využít téměř na maximum. Ač se to nezdá, jízda s benzínem je stejně tichá jako s naftovým motorem, za což může již zmíněné dobré odhlučnění motorového prostoru. Posilovač řízení přenáší dostatek informací do volantu k řidiči, ale stále by si při vyšších rychlostech zasloužil o malou píď vetší tuhost. 

Nevím zda se mi to zdálo, ale u naftového Piccasa se při přejezdech větších nerovností ozývaly větší rázy od podvozku a některé části interiéru to dávali patřičně svým prasknutím znát, ovšem u benzínové verze byly ty samé nerovnosti žehleny hladčeji. Svůj podíl na tom dle mého názoru měl zcela určitě fakt, že zatímco dříve testované Piccaso mělo najeto lehce přes 15 tisíc km, současná varianta je zbrusu nová a nájezd u ní činil sotva 1400 km. 

Resumé

Při přebírce vozidla mě opravdu překvapilo to, jak velká designová změna se dokáže díky jinému odstínu laku odehrát. Už při prvním vyjetí se u Piccasa 1.6 THP projeví jiné jízdní naladění, ostřejší reakce na plyn a i zvukový doprovod udělá větší radost, a to hlavně uším správného fanouška benzínových jednotek. Na závěr je tedy vhodné poznamenat, kdo má ve zvyku jezdit delší dálniční trasy a náklady na provoz mu přitom nejsou cizí, pak je jasnou volbou velice úsporná verze 1.6 e-HDI se systémem Start & Stop. Na druhou stranu, ten, kdo od svého Citroenu C4 Piccaso očekává slušnou jízdní dynamiku, více zábavy na silnici a spotřeba není jeho hlavní prioritou, pro toho je naopak jasnou volbou zážehová jednotka 1.6 THP, která se svými 156 koňmi výkonu dokáže i s plně naloženým Piccasem slušně hnout. V nabídce značky je nově i silná naftová verze 2.0 BlueHDI o výkonu 150 koní, ta však našima rukama zatím neprošla, a tak její srovnání s benzínovou jednotkou 1.6 THP by nebylo ideální. 

Celkové hodnocení: 88 %