Test: Dokáže mild-hybridní Hyundai I20 1,0 T-GDI konkurovat naší legendární Fabii?

Úvod

První I20 byla představena v roce 2008 a dnes tu máme její druhou generaci ve vrcholném provedení. Pod kapotou se nachází benzinový tříválec, který je podpořen malým startér-generátorem.

Na výběr máte celkem ze šesti výbav. My zde máme jak je tomu u novinářských vozů zvykem tu druhou nejlepší – Style. Je zde víc výbavy, než by většina zákazníků potřebovala. Zde pár příkladů – všechny okna v elektrice, zrcátka taktéž, parkovací kamera, navigace, virtuální kokpit a dotykový infotainment, automatická klimatizace, vyhřívání předních i zadních sedadel, parkovací senzory, adaptivní tempomat, parkovací senzory, hlídání mrtvých úhlů a mnoho dalšího.

Exteriér

Extravagantní, snaživý a odvázaný. Nic pro „konzervy“. Z fotek to tolik nevyplyne, ale naživo mě design velmi zaujal. Vpředu jsou zamračené LED světlomety s tmavou maskou, která má zajímavou „pyramidovou“ strukturu.

Po celém voze jsou přítomné všelijaké hrany, prolisy a linky, jež dodávají vozu šmrnc. 17 palcová kola jsou v obdobném duchu a vypadají velmi dobře. Co vypadá skvěle je tmavě lakovaná střecha a decentní zadní difuzor.

Rozměry 4040/1775/1450/2580 mm (délka, šířka, výška, rozvor).

Interiér

Po otevření dveří vás přivítá dvoubarevný interiér, který na první pohled vypadá velmi dobře. Sedadla jsou pohodlná, nabízí nadstandardní boční vedení, které ovšem v zatáčkách moc nepomáhá, protože v oblasti, kde máte ramena, již žádná opora není. Na druhou stranu je to stále lepší, než co nabídne konkurence. Je zde ale jedna věc, která (nejenom) mě velmi vadila a tou jsou hlavové opěrky, které vám tlačí hlavu dopředu tak, že vás po chvilce začne nepříjemně bolet za krkem. Polohovat nejdou, takže si musíte dát níž celé opěradlo a ve voze ležíte.

Co se týče ovládání vozu, tak je to jednoduché a intuitivní. Největší radost nám udělal panel klimatizace, který není dotykový a ovládá se skvěle. Potěší také další tlačítka na trvalé vypnutí systému Stop-Start, vyhřívání sedadel, volantu apod. Je zde také tlačítko na volbu jízdních režimů, trochu mi vadilo, že po každém startu je vůz v režimu eko, nikoliv v režimu, ve kterém vůz „chcípnete“. To stejné se týká asistentu hlídání v jízdních pruzích, který se mimochodem vypíná celkem otravně – několik vteřin musíte držet tlačítko na volantu, což při zatáčení není úplně jednoduché. Čtyřramenný volant padne hezky do ruky a dobře se s ním zatáčí. Potěší také příplatkový audio systém Bose, který hraje velmi dobře. Co ovšem nepotěší, jsou použité lacinější plasty.

Prostoru pro posádku je vpředu dost a vzadu je to také slušné, prostoru pro nohy i hlavu je zde dostatek, takže se dá s klidem říct, že I20 pohodlně pojme 4 dospělé osoby průměrného vzrůstu.

Zavazadlový prostor nabídne 262 (1075) litrů. Trojková Fabia nabídne 330 a nová čtyřková dokonce 380. Je to ovšem dané tím, že Hyundai je v mild-hybridní variantě, ten klasický má 352 litrů.

Jízda

Podvozek je tuhý a na pěkné silnici si užijete i lehce rychlejší jízdu, při které je vůz stabilní a naklání se minimálně. Ovšem jakmile přijde na řadu typická česká „slepovaná“ silnice, tak pocítíte tvrdší naladění podvozku, respektive ta slušivá 17 palcová kola, která jsou na pneumatikách o rozměru 215/45/17. Drncání se dostaví i v městském provozu, takže bych doporučil o palec menší 16 palcová kola, se kterými bude podvozek tak akorát tuhý a komfortní.

Jak již bylo zmíněno výše, tak ostřejší jízda na pěkné vozovce je příjemná, ale potkáte-li rozbitou nerovnou cestu, I20 odskakuje, chytá se vyjetých kolejí a při vyšších rychlostech nepůsobí úplně jistým dojmem. Dvouspojková převodovka řadí hladce a rychle, ale umí také cuknout při rozjezdech a popojíždění v kolonách.

Mild-hybridní pohon má za následek tři věci – vyšší cenu, nižší spotřebu a trochu otravnou jízdu, při které musíte pravou nohou neustále pracovat. Vůz totiž bez plynu stále rekuperuje, což má za následek to, že musíte pořád lehce šlapat na plyn. Jenže i při tom nejcitlivějším zmáčknutí se projeví lehké cuknutí. Zkrátka mu moc nejde přechod z rekuperace do normální jízdy „na volnoběh“. V režimu eko občas plachtí, což se nám opět téměř nestávalo.

Motor

Litrový tříválec 1,0 T-GDI produkuje slušných 88 kW a 172 Nm. Díky tomu je vůz hezky čiperný, což dokládají čísla – akcelerace na stovku za 10,3 sekund a maximální rychlost 190 km/h. Hmotnost vozu je 1235 kg. Jak již bylo napsáno, tak je zde malý startér-generátor, který pomáhá vozu například při rozjezdech. Není to ovšem tak, jako například u Toyoty Yaris, kde jedete například při pocukávání v kolonách čistě jen na elektřinu. Zde běží klasický spalovací motor vždy. Trochu mi na něm vadí horší kultivovanost – vibrace na volnoběhu, ale jakmile se rozjedete, je to v pořádku.

Spotřeba je vzhledem k elektrifikaci velikým trumfem. No posuďte sami:

Město – 4,5 l při víkendovém provozu, 6,5 l v dopravní špičce.

Kombinovaná – 5,4 l.

Dálnice při 130 km/h – 5,7 l.

Okresky – 4,5 – 5l.

 

Ceny

Základní I20 stojí od 279 990,-, musíte ovšem počítat s tím, že bude vypadat lacině. Druhým problémem bude to, že za tyto peníze dostanete 1,2 litrovou jednotku bez turba, který produkuje 62 kW a jízda s ním tak bude oproti ostatním přeplňovaným motorům líná. Na stovku to zvládne za 13,1 vteřin.

Rozhodně bych doporučil připlatit alespoň za výbavu Smart, kde dostanete například litá kola, přední mlhovky, LED přední světlomety, klimatizaci, zadní parkovací senzory a kameru, 8 palcový dotykový infotainment, lakovaná zpětná zrcátka, elektrická přední i zadní okna atd. K tomu zvolit motor 1,0 T-GDI 74 kW, se kterým již bude I20 příjemně čiperná. A cenovka takového vozu? 430 tisíc, nyní ovšem můžete získat zajímavou slevu, takže výsledná cena činí 390 tisíc. Přesně takovou I20 bychom si představovali.

Naše I20 byla tradičně v téměř nejlepším výbavovém stupni s příplatky, takže celková cena činí 645 890 Kč, což už není úplná „lidovka“. Nutno ovšem připsat, že aktuálně Hyundai nabízí akční cenu, takže po tomto zvýhodnění by byla cenovka 605 890 Kč.

Za tyto peníze ale pořídíte například větší Scalu s nejsilnějším motorem, automatem a nejlepší výbavou. My bychom měli jasno. I20 dává smysl pouze v případě, že nestojí víc než cca 450 tisíc.

Závěr

I20 je skvěle vypadající hatchback, který se jednoduše ovládá, disponuje schopným podvozkem a má nízkou spotřebu. Zároveň poskytne slušnou dynamiku vzhledem k poměru výkon/hmotnost. Potěší také slušný infotainment. Na druhou stranu se ale našlo celkem dost drobných, ale i větších nedostatků, které se ve výsledném hodnocení musí projevit. Tím největším problémem je cena.

Hyundai I20 1,0 T-GDI Mild-hybrid Style tak získává 5/10 bodů. Není to vůbec špatné auto, ale za tyto peníze už bych chtěl zkrátka něco víc. Pokud bychom testovali střední výbavu s „obyčejným“ motorem, který se dá pořídit do 400 tisíc, dostal by minimálně o 2 body více.

Plusy

Spotřeba

Výbava

Image – design

Intuitivní ovládání

Slušná dynamika

Jízdní vlastnosti na nerozbité okresce

 

Minusy

Vysoká cena

Umí cuknout při rozjezdu

Horší kultivovanost na volnoběh

Při prvním připojení telefonu nemůžete řídit

Přední hlavové opěrky, které vám tlačí hlavu dopředu

Cuknutí při přechodu z rekuperace do plachtění/akcelerace