Pýcha ruské armády v ohrožení? Zařazení Armaty do výzbroje se opět komplikuje

Ještě v roce 2015 prohlašoval Oleg Sienko, tehdejší výkonný ředitel největší ruské společnosti vyrábějící tanky Uralvagonzavod (UVZ), že společnost očekává z Kremlu objednávku cca 2 300 Armat do roku 2020. Jenže od té doby se mnohé změnilo a Kreml má nyní zájem pořídit jen cca 100 kusů moderních leč velmi nákladných Armat. Zbytek peněz pak má být investován do modernizace starších strojů, jako jsou T-72, T-80 nebo T-90.

Zobrazit fotogalerii (9 fotografií)

„Tohle skutečně nepotřebujeme (masový nákup nových tanků), tyto modely jsou velmi drahé ve srovnání s těmi již existujícími," pronesl podle webu Defence-blog ruský předseda vlády Yury Borisov k novinářům dne 30.7.2018. „Proč nasazovat nové Armaty v celých ozbrojených silách, když máme T-72, po kterém je na trhu obrovský zájem. Ve srovnání s tanky Abrams, Leclercs a Leopard je o ně větší zájem i kvůli jejich ceně, efektivitě a kvalitě."

Ruské kroky však nikoho příliš nepřekvapují. Již v roce 2015 se totiž objevily spekulace, podle kterých mohly být reálné náklady spojené s pořízením Armaty zhruba až dvojnásobné oproti těm, které udává jejich výrobce UVZ. Od té doby se navíc mnohé změnilo i na ruské ekonomice.

Kreml musí čelit mezinárodním sankcím a státní ekonomika není v nejlepší kondici. Jak už tedy bývá zvykem, jako první přišly na řadu škrty v armádních rozpočtech. Již dříve tak musela ruská vláda zrušit plány na výrobu nových torpédoborců i letadlových lodí a pozdržet vývoj nových mezikontinentálních balistických střel.

„Díky desetkrát nižšímu rozpočtu ve srovnání s NATO musíme dosahovat našich cílů s co možná nejvyšší efektivitou, dodal předseda vlády Borisov." Výdaje na zbrojení se přitom i nadále omezují - naposledy tak bylo učiněno v květnu tohoto roku a to téměř o 20 % ve srovnání s rokem minulým.

Nabízí se ale i možnost, že pozdržení velkých objednávek tanků Armata může mít spojitost s jejich vývojem - přesněji řečeno nedokončeným vývojem. Pokud by totiž design tanků nebyl 100% připraven na bojové nasazení, dávalo by smysl, proč vláda masovou výrobu oddaluje. V opačném případě by totiž do armády mohla zavést stroj, který by mohl potencionálně vyžadovat rozsáhlé a samozřejmě nákladné úpravy - a to co nejrychleji.

V současnosti se tak Rusko zaměří na další modernizaci tanků T-72, T-80 a T-90, které vychází ještě ze sovětského designu. Navíc by měly vznikat nové tankové brigády, které budou vybaveny již modernizovanými tanky T-72B3, T-80BVM a T-90M. Při další modernizaci sovětských a post-sovětských tanků se pak dá očekávat, že dojde i k využití novinek, které se objevily poprvé na Armatě.

Na kolik to bude možné však není jisté, neboť nikdo nezná technickou podobnost Armaty, představitelé nové generace ruských tanků, se staršími typy, které vycházely ještě ze sovětského stylu relativně jednoduchých a dostupných ale specializovaných platforem.