Když se začátkem roku objevily první zprávy o znovuvzkříšení rally legendy jménem Lancia Stratos, provolávali jsme automobilce Manifattura Automobili Torino věčnou slávu. Tou dobou však ještě nikdo netušil, že jiná italská společnost, konkrétně Automobili Amos, plánuje vzkříšení jiné rally legendy ze stáje Lancia. Po výrazných úpravách, které zahrnují i pořádnou dávku karbonu, se tak z legendární Delta Integrale stala nová Delta Futurista.
Delta Futurista je jedním z projektů Eugenia Amose, jehož vizí je prodávat i v dnešním přetechnizovaném světě plném elektroniky a počítačů naprosto "čistá, analogická, surová a jednoduchá" auta. Delta Futurista je jeho "romantickou" vizí, která v jeho hlavě zrála již od jeho sedmi let, kdy vůbec poprvé uviděl Lancii Deltu. A ačkoliv design jeho Futuristy oslavuje vzhled původní Delty, pod kapotou se ukrývá zcela odlišný automobil.
Začněme od samotné karoserie, která se od pohledu prakticky téměř nezměnila. Pod lakem se však ukrývá velká řada dílů z karbonu, mezi kterými nechybí maska, kapota, nárazníky, víko kufru, spoiler, atd. Díky využití lehkého ale přesto pevného materiálu se automobilce podařilo srazit váhu na pouhých 1 250 kilogramů.
Pod kapotou se ukrývá motor o výkonu 330 koní, který spolupracuje s vyztuženou verzí původní převodovky. Vůz navíc dostal přestavěný diferenciál a další technické úpravy zajišťující lepší přenos výkonu.
Interiér se dá označit za umělecké dílo. Přední sedačky nahradily stylové sedačky Recaro s výrazným bočním vedením, řidiči nechybí chromované pedály ani upravená výplň dveří. Středový tunel převodovky je vyroben z karbonu, přepracování se dočkal i volant, do kterého jsou nyní integrovány ovládací prvky, a nové čalounění dostala i stylová zadní sedadla.
Tím se ale blížíme k největšímu problému, kterým je samozřejmě cena. Delta Futurista totiž vznikne v pouhých 20 exemplářích, přičemž jeden z nich už si zamluvil tvůrce designu automobilů Singer. Pro ostatní zákazníky tak zbývá 19 vozů, každý za 300 000 euro, tedy cca 7.7 milionu korun.
Jakkoliv tedy obhajujeme automobilku za jejich průkopnický přístup a obdivujeme její skvěle vypadající a znějící vozy, obáváme se, že majitelé se pro ně budou hledat poměrně dlouho a obtížně.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?