Kia Rio je jednou z nejdůležitějších novinek letošního automobilového podzimu. Konkurent Fabie, Pola, Corsy nebo Clia ve čtvrté generaci zase o něco vyspěl a některými detaily nepokrytě překonává i o segment větší Cee’d. Jde ale celkově o tak dobré auto, jak tvrdí papírové předpoklady?
Poslední modely s logem Kia na kapotě patří k designově velice atraktivním nejen ve svých segmentech. Není se tak co divit, že si nové Rio z SUV Sportage a Niro nebo řady Optima půjčuje nejeden detail karosérie. A jakkoliv mohl vzhled karosérie na fotkách působit řekněme lehce kontroverzně, realita je prakticky diametrálně odlišná. Kia vtiskla Riu svébytnou a zapamatovatelnou tvář, na rozdíl od Sportage dokonce ani nepřekáží kontrast delší kapoty a kraťoučkého zadního převisu. Zvláště v červeném laku vyniknou lesklá černá maska chladiče, černá příčka v nasávacím otvoru nebo decentní difuzor. Na první pohled dále zaujmou do boků protažené světlomety s LEDkami pro denní svícení ve tvaru písmene U nebo skupinové svítilny s šípovitou optikou. Ta se Korejcům opravdu mimořádně povedla. Zvykat si tak možná někteří budou jen na viditelné a dosti velké madlo pod logem značky pro otevírání kufru. K decentní odtokové hraně mezi světlomety se nám moc nehodí.
Vysoko zasahující nárazník by na fotkách mohl budit dojem zbytečně vysoké nakládací hrany kufru, opak je ale pravdou. K 325 litrům se dostane relativně snadno, potěší také nastavitelná mezipodlaha, která ale nejspíše nebude součástí všech výbavových stupňů. Největší překvapení si ale Rio schovává v oblasti zadních sedadel. Pokud se na ně usadíte přes jinak docela úzké dveře (v segmentu ale nejde o nic neobvyklého), dostane se Vám až nebývalého prostoru pro kolena i pro hlavu. Především před koleny je v Riu možná i o chlup více prostoru než v Hyundai i30, Kia také docela výrazně překonává nový Citroën C3 a Nissan Micra, jejichž premiéry hostilo rovněž pařížské výstaviště. Je pravdou, že už délka 4065 milimetrů a rozvor 2580 milimetrů nepodívají, že by uvnitř mohlo být skutečně dost prostoru, osobní zkušenost je ale osobní zkušenost. Posez navíc není jen nouzový na několik kilometrů, vzadu se sedí velice pohodlně a vydržet tam i delší cestu by tak nemusel být větší problém.
Jestliže byla v úvodu řeč o větším Cee’du, pak ony hodnotnější detaily naleznete především v oblasti palubní desky, respektive ovladačů klimatizace, ventilace a dalších funkcí. Ty se designérům povedly ze vzhledového i funkčního hlediska náramně. Jednotvárnost tmavých, ale kvalitní plastů palubní desky rozbijí stříbrná linka kolem lesklého černého panelu s výdechy ventilace a infotainmentem. A ten je právě možná největším záporem prostoru kolem řidiče. Systém se sedmipalcovým displejem (základem je rádio s úhlopříčkou pět palců) sice reaguje na povely příkladně rychle a kvůli klasickým knoflíkům má i příjemné ovládání, samotná obrazovka ale trochu nepřirozeně vystupuje ze středové konzole. U takového Mercedesu nebo Fiatu Tipo to příliš nevadí, displej je tenký a navíc svým tvarem připomíná tablet nebo chytrý telefon, Kia ale vsadila na možná odolnější, ale rovněž širší konstrukci, navíc s obdélníkovým tvarem. Do celkové atmosféry kabiny se nám řešení zkrátka příliš nehodí. Na druhou stranu umístěním takto nahoru odpadl problém se středovou konzolí, tlačící řidiče do pravého kolene. Jako povedené musíme zhodnotit volant s optimální tloušťkou věnce a čitelné budíky v ideální velikosti.
Bohatá nabídka pohonných jednotek čítá atmosférické čtyřválce o objemu 1.25 a 1.4 litru, dvě verze přeplňovaného tříválce 1.0 T-GDI a dvě verze naftové 1.4 CRDi. Všechny motory mají manuál o pěti nebo šesti stupních, využití dvouspojkového automatu je zatím ve hvězdách. Prodej začne v prvním kvartále příštího roku, s příznivou cenovou politikou se ale dá už teď s jistotu tvrdit, že Fabia nebude mít klidné spaní. Čtvrté pokračování Kie Rio totiž není jen papírově jedním z nejlepších aut svého segmentu.
Po delší době se podíváme na zoubek atraktivní ojetině, avšak v tomto konkrétním případě se spíše jedná o zánovní auto, než vyloženě ojetinu. Má najeto lehce přes 7 tisíc kilometrů, je z roku 2021 a největší výhoda je, že proti ceně nové plug-in hybridní Q5 stojí tato přibližně o milion méně. Dnešní recenze zjistí, jak se s touto Q5 jezdí a pro koho bude skvělou volbou.
Před třemi měsíci se společnost AURES Holdings rozhodla po 76 letech transformovat tradiční značku Mototechna do nové podoby. V Praze v ulici Kolbenova otevřela první polistopadovou samostatnou pobočku a značce dala nejen novou podobu loga, ale výrazně posunula na novou úroveň nabídku aut i služeb. To se ukázalo jako dobrý tah, protože tím zacílila na náročnější klientelu. Potvrzuje to i rostoucí NPS (hodnocení úrovně služeb od zákazníků) a vysoké hodnocení na Googlu. Doposud byla Mototechna součástí nabídky všech poboček AURES Holdings v Česku a na Slovensku. Do tří let plánuje Mototechna rozšířit nabídku na 2 000 aut a otevřít další pobočky nejen v České republice, ale i na Slovensku a v Polsku.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?