Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Segment Volkswagenu Golf, tedy nižší střední třída, je pro každou automobilku působící v Evropě životně důležitý. Možná právě proto nastartoval Hyundai novou kapitolu své existence před devíti lety právě v něm s modelovou řadou i30. Nyní je čas na již třetí pokračování úspěšného vozu, které se od předchůdce liší vlastně ve všech zásadních ohledech.
Druhou generaci Hyundai i30 si jistě nejen český zákazník (specificky pro náš trh především agresivní kampaní, vymezující se vůči Škodovce) bude pamatovat dlouho. Po relativně konzervativní „jedničce“ byla totiž „dvojka“ jako blesk z čistého nebe, fluidní linie plné oblin a záhybů nejsou v segmentu běžné ani dnes. Reakce na tyto tvary byly různorodé, především uvnitř ale nesedly každému. Proto se Hyundai rozhodl pro změnu a třetí vydání svého kompaktu pojal o něco více konzervativně. A hned na první pohled je jasné, že to byl dobrý tah. Karosérie vozu se zdá být klidnější, jasnou dominantou jsou přední maska ve stylu menší i20, respektive do boků protažené světlomety. Ty, spolu s jejich tvarem kopírujícími prolisy na kapotě, působí opravdu dynamicky. Jenomže tento dojem záhy pokazí zadní partie, které jsou možná až příliš zavalité, především ale připomínají několik modelů konkurenčních automobilek. Zároveň zde postrádáme nějaký nápad, dlouhé světlomety a členité víko kufru s viditelným madlem známe už třeba z Tucsonu.
Tvar víka kufru navíc způsobuje, že nakládací hrana zavazadelníku je zbytečně vysoko, což znesnadňuje manipulaci s těžšími předměty. Na druhou stranu potěší objem 395 litrů i rovná ložná plocha po sklopení sedadel. Zásadní nevýhodu má i30, i přes rozvor 2650 milimetrů, v oblasti prostoru na zadních sedadlech. Pro hlavu by se ještě nějaký ten centimetr našel, kolena vyšších cestujících ale budou trpět. A nemluvíme jen o plastové zadní části předních sedadel, ale celkově o místu pro nohy. V porovnání s novým Civicem jde o jasný podprůměr, pocitově jsme se dokonce vzadu lépe cítili v novém Riu (dojmy z něj přineseme v nejbližších hodinách). Uvidíme, jakou změnu přinese chystaný kombík, nicméně tady si Hyundai připisuje velké množství bodů dolů.
Naopak palubní deska se od minule změnila jednoznačně k lepšímu. Najednou už nebude takový problém s ergonomií, ovládací prvky jsou tam, kde je čekáte, a dokonce zapomeňte také na podivné stříbrné plastové detaily. Podobně jako u i10 nebo i20 sází Hyundai na dvoubarevné plasty v oblastní palubní desky a výplní dveří. A tento tah Jihokorejcům jednoznačně vychází, kabina kvůli tomu působí hodnotně, navíc kvalita jednotlivých materiálů konečně odpovídá lepšímu standardu segmentu. Jediné, co možná bude trochu vadit, je do prostoru vystupující obrazovka multimediálního systému. Jeho ovládání je sice intuitivní, ale jako integrovaná součást středové konzole se nám displej pořád líbí o něco více. Záleží to ale víceméně na zvyku, či konkrétním uživateli. Budíky již nejsou umístěny v divokých tubusech, ale opět sázejí na více klasický styl, vlastní většině konkurentů. Pod kapotou najdeme atmosférickou čtrnáctistovku, a pak už jen turbomotory. Litrový tříválec doplňuje čtrnáctistovka a tři verze naftové šestnáctistovky. V budoucnu vedle kombíku dojde i na obdobu čtyřdveřového kupé, již příští rok pak poznáme podobu sportovní verze od divize N. Jejím předobrazem je divoký koncept RN30 s nahoru se otevírajícími dveřmi nebo mohutným zadním křídlem.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
