Historie kombíků Volvo se zvýšenou světlou výškou, plastovým obložením karosérie a samozřejmě pohonem všech kol sahá až do devadesátých let. Tehdy se představila poněkud hranatá V70 Cross Country. Druhá generace už nesla označení XC70, které vozu zůstalo i následující roky. S příchodem čtvrtého pokračování však Volvo muselo opět sáhnout po označení Cross Country.
Jak se modely neustále zvětšují a zvětšují, dochází i k úpravám jejich názvu. Tak se stalo, že ze sedanu S80 se stala S90 a z kombi V70 se stala V90. Příchod terénní verze s klasickým označením XC tak kvůli stejně pojmenovanému SUV nebyl možný (aktuální politika značky v oblasti pojmenovávání by ho ostatně ani nedovolila). Volvo však zalovilo v historii a pro V90 oprášilo spojení Cross Country. Jedná se tak o poslední a možná vůbec nestylovější model řady 90. Od klasického kombíku poznáte terénní variantu poměrně snadno, třeba už jen díky světlé výšce vyšší o 65 milimetrů. Celkově tak má auto světlost 210 milimetrů. Kolem dokola je karosérie ve své spodní části chráněna plasty (ty mohou být i lakovány stejném odstínem jako celé auto), jejich střední část v obou náraznících je pak již tradičně vyvedena ve stříbrné barvě.
Podvozek dostal nové tlumiče a pružiny, za příplatek bude dodáváno i vzduchové odpružení pro zadní nápravu. Rozšířen byl také rozchod kol, vpředu o 20 milimetrů a vzadu dokonce o 40 milimetrů. Celkově pak švédští technici provedli na 200 změn v oblasti podvozku. Volič jízdních režimů si z XC90 půjčuje mód Rough Road se specifickým nastavením pohonné jednotky nebo protiprokluzového systému. V terénu se také budou hodit speciálně vyvinuté pneumatiky. Celkem 4939 milimetrů dlouhé kombi neztratilo nic ze své praktičnosti, kufr pojme až 1526 litrů, což je však na druhou stranu méně než u předchůdce, ale i o třídu menších konkurentů od Volkswagenu nebo Škody. Palubní deska zůstává stejná jako u klasické V90, to znamená velký displej na středové konzoli, mimořádně pohodná sedadla, v některých verzích digitální přístrojový panel či příplatkové audio Bowers & Wilkins.
V útrobách V90 Cross County budou pracovat čtyři dvoulitrové motory řady Drive-E s pohonem všech kol a osmistupňovým automatem Geartronic. Benzínovou paletu budou tvořit verze T5 s výkonem 187 kW (254 k) a T6 s výkonem 236 kW (320 k). Nafta patří (nejen do kamen) do variant D4 s výkonem 140 kW (190 k) a D5 s výkonem 173 kW (235 k). Plug-in hybridní verze T8 si podle všeho pod kapotu vozu cestu nenajde, a to přesto, že ji vídáme také v SUV XC90. Výroba začne v továrně Torslanda na podzim, první vozy se k zákazníkům dostanou v prvním čtvrtletí příštího roku. Jisté je, že jej neuvidíme na nadcházejícím pařížském autosalonu. Volvo tam totiž vůbec nepostaví svůj stánek, a to z důvodu již několikrát zmiňované změny strategie nejen, co se týká světových veletrhů.
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?