Od roku 2004 prodává Daihatsu v Japonsku model Boon, který můžete znát také jako Toyotu Passo nebo Daihatsu Sirion. Ano, ač zní jméno poměrně exoticky, byl pětidveřový hatchback svého času také v nabídce evropského Daihatsu. Pro třetí generace, která přijíždí ve dvou designových verzích, to už ale neplatí.
Vývoj třetí generace dvojice Boon/Passo mělo opět na starosti Daihatsu, což ale vzhledem k zaměření značky na malá auta není ničím překvapivým. Jak bylo zmíněno již v úvodu, obě automobilky nabídnou dvě designová provedení – standardní se u obou jmenuje X, více vyšperkované pak u Daihatsu nese jméno CiLQ a u Toyoty Moda. Odlišnosti jsou patrné na první pohled, jelikož CiLQ a Moda mají jinou masku chladiče, oválná přední LED světla a výraznější přední nárazník. Specifické je pro tyto verze rovněž dvoubarevné lakování s černou střechou a sloupky. Provedení X je dostupné v jednou z dvanácti odstínů karosérie.
Mírné rozdíly v prvcích karosérie jsou znát i na délce vozu. Standardní model má 3650 milimetrů, CiLQ/Moda disponují deseti milimetry navíc. Šířka je stejných 1665 milimetrů, výška 1525 milimetrů a rozvor 2490 milimetrů. Palubní deska je kvůli vyšší poloze voliče převodovky, vedle nějž je panel ovládání klimatizace, přehledná, jednoduchá a všechno je relativně dobře při ruce. Vyšší výbavové stupně se mohou pochlubit multimediálním systémem, čtyřkolka má standardně vyhřívaná sedadla. Ve všech případech čekejte praktické poličky, šuplíky, háčky a dělená zadní opěradla. Model CiLQ/Moda se pak chlubí specifickým čalouněním, jinými dekoračními prvky palubní desky nebo uzavíratelným boxem před spolujezdcem.
Pod kapotou se objevuje zážehový litrový tříválec o výkonu 69 koní při 6000 ot./min s točivým momentem 92 Nm při 4400 ot./min. Motor standardně spolupracuje s bezestupňovým automatem, který sílu přenáší na přední nebo všechna čtyři kola. V prvním případě má auto spotřebu 3,57 l/100 km, v tom druhém stoupne jen mírně na 4,1 l/100 km. Těchto hodnot bylo dosaženo mimo jiné i kvůli kompresnímu poměru 12,5:1, model s pohonem předních kol je mimochodem nejúspornějším vozem se zážehovým motorem na japonském trhu.
Na konstrukci karosérie bylo použito velké množství vysokopevnostní oceli, část předních blatníků a zadních dveří je zhotovena z resinu. Celkově je tak auto lehké (předokolka váží 910 kilogramů, čtyřkolka o 30 kilo víc) a velice tuhé. Bezpečnost ještě dále posiluje systém Smart Assist II, který umí upozornit na hrozící střet s autem nebo chodcem, v případě nutnosti automaticky aktivuje brzdy, zabraňuje předčasnému startu na semaforu, varuje při opuštění jízdního pruhu a upozorňuje na zrychlení vozu vpředu.
Daihatsu i Toyota nabízí pět výbavových stupňů pro Boon, respektive Passo X, modely CiLQ a Mode jsou k dispozici ve třech výbavových liniích. Cenové rozpětí sahá u Daihatsu od 1 150 200 jenů až k 1 853 280 jenům (cca 253 000 - 408 000 korun). Toyota začíná na stejné cifře, avšak končí na 1 830 600 jenech (cca 403 000 korun).
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.
Segment ostrých hatchbacků neboli „hot-hatchů“ mám velice rád. Jedná se o dostupné vozy s levným servisem, které řidiče baví při každé jízdě a zároveň se s nimi dá jezdit i každý den po městě. V posledních letech jsou bohužel téměř vyhynulým druhem – mluvím například o hravé Fiestě ST, precizním Hyundai I20 N, ale i o Renaultu Clio RS, Peugeotu 208 GTI či VW Polo GTI. Je nová Škoda Fabia 130 autem, které zaujalo místo po těchto legendách?