Kia připravuje na letošní rok hned dvě zásadní novinky. Tou první je praktické kombi odvozené od sedanu Optima, tou druhou čistě hybridní crossover Niro. V obou případech se dle prvních dojmů jedná o povedené vozy, reálněji nicméně vypadá úspěch konkurenta Superbu Combi.
Kia Niro zatím v Evropě tak trochu postrádá konkurenci. Ani ne 4,4 metru dlouhý vůz totiž hybridním pohonem vstupuje do doposud ne příliš hustě osídlené části trhu, které jinak dominují Dacia Duster nebo Nissan Qashqai. Celkově má auto 141 koní a 264 Nm, přenášené na přední kola šestistupňovým dvouspojkovým automatem. Niro ale není ale zajímavé jen technicky, nýbrž i designově. Po, alespoň pro mne kontroverzním, SUV Sportage vypadá novinka skutečně povedeně. Hodně tomu pomáhá modrá barva a chromované doplňky. Jedinou výtku máme k zadním světlům, z některých úhlů možná až příliš podobající se Jeepu Cherokee.
Vždy je ale něco za něco, proto platí Niro za povedený vzhled užšími zadními dveřmi. Vzadu je ale místa dostatek, což jde z velké části na bedra rozvoru náprav o délce 2700 milimetrů. U hybridních vozů méně vídaným doplňkem je dvojité dno kufru s objemem 421 litrů, na čemž mají zásluhu pro změnu akumulátory pod zadními sedadly. Stejné řešení využívá kupříkladu i Toyota. Přesun do přední části kabiny znamená velice útulné prostředí, v oblasti spodní části středové konzole ale snad až příliš vadící pravé noze řidiče. Pochvalu naopak zaslouží volant, dobře čitelné budíky nebo bezdrátová nabíječka. Specialitou zkoušeného kusu byly bílé lesklé dekory palubní desky i ve výplních dveří, které vypadaly hodnotně a zároveň designově docela netradičně.
Jestliže Niro nemá přímého konkurenta, Optima SW jich má možná až moc. Segment kombíků střední třídy je totiž nabytý k prasknutí, a to se tam letos chystá ještě třeba také Talisman Grandtour. Na první pohled boduje kombi stejnými trumfy jako sourozenec s tříprostorovou karosérií. To znamená dlouhým rozvorem a samozřejmě elegantním vzhledem. Ten je navíc umocněn volbou tmavšího odstínu karosérie, bílá (v Ženevě prezentovaná na provedení GT) naopak příliš nelichotí zadním světlometům.
Prostor v zadní části je i na třídu, kde dominuje Škoda Superb, obrovský. Platí to především pro nohy, které si lze dát s trochou šikovnosti i „přes sebe.“ Kufr má papírově objem „jen“ 553 litrů, jeho praktická využitelnost je ale výborná. Podporuje to také systém kolejnic, háčků, dělících přepážek a úchytů, jenž ale v základní výbavě pravděpodobně nenajdeme. Potěší také rovná podlaha po sklopení sedadel a dvojité dno. Palubní deska je mírně natočená k řidiči, což usnadňuje ovládání infotainmentu se sedmi- nebo osmipalcovou dotykovou obrazovkou.
K pohonu slouží dvoulitr o výkonu 163 koní, přeplňovaný dvoulitr ve verzi GT o výkonu 245 koní nebo naftová sedmnáctistovka CRDi o výkonu 141 koní. V prodeji se Optima SW i Niro objeví ve druhé polovině letošního roku.
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?