Luxusní limuzína není jen nudné auto pro politiky či ředitele firem, tedy jak která a třeba právě Jaguar XJ nabízí víc než jen luxus a pohodlí.
Pokud se jednou rozhodnete přesednout ze zadní lavice na místo řidiče, mělo by to být XJ. Nikoliv proto, že by to snad byl nějaký trhač asfaltu. Ani proto, že by měl sportovní nebo dokonce závodní ambice. Ale proto, že i takto velká limuzína může při řízení působit, jako daleko menší auto a hlavně, pokud se rozhodnete jet rychleji, tak vás nezklame.
XJ s třílitrovou V6 není nějak extrémně rychlá. Dokonce působí docela letargickým dojmem a zvláště při rozjedu je cítit, jak bojuje s obrovskou hmotností. Výrazná nadváha je cítit i v zatáčkách. Tedy pokud máte zapnutý standartní režim, ve kterém se přehupuje z jedné strany na druhou, a když to přeženete, rychle se začne hrnout přes přední vnější kolo ven ze zatáčky.
Jenže ve chvíli kdy zapnete dynamický mód, auto výrazně změní svůj charakter. Motor i odezva na plyn jsou téměř identické, trochu ztuhne řízení a hlavně se přenastaví podvozek.
Právě díky tomu se auto přestane tolik naklánět a přenosy hmotnosti zdatně maskuje. Jistě, fyziku neoklamete, ale i přesto tento systém znatelně zlepšuje grip předních kol a také vzbuzuje v řidiči daleko větší důvěru.
Proplétání vlásenkami je najednou mnohem zábavnější. XJ drží stopu a bojuje se setrvačností a hmotností, která tlačí auto po tečně ven. Boj podvozku proti tomu stále pokračuje a drží sveřepě až do sebezničení, tedy spíše do zničení pneumatiky.
Jediné co musíte dělat precizně je brzdění před zatáčkou. Pokud začnete pozdě, předek se bude rychle hrnout ven. Stejně precizně musíte pracovat s plynem na výjezdu, trochu zbrklé ESP vás bude trestat už hodně zkraje, takže s plným plynem počkejte až na výjezd.
Takže na výjezdu sešlápnout plyn, kompresor okamžitě bez znatelné prodlevy začne plnit motor plným tlakem a zvučný šestiválec vás zarazí do sedačky, no dobře, spíše mírně zatlačí, přeci jen bojuje s ohromnou masou hmotnosti tohoto plnokrevného britského gentlemana.
Rád bych napsal, jak se jede vzadu, jak komfortní je ve městě na kočičích hlavách, kolik ten šestiválec žere a jak zvládá pohodlnou jízdu, ale v Rakousku se mi dostal do rukou jen na pár hodin a tak jsem sotva stačil nějaké ježdění na polygonu a tamní trati a pár fotek. Více se dočtete jednou v redakčním testu.
DS Automobiles patří mezi značky, které se nebojí jít vlastní cestou. Místo honby za objemy sází na emoce, design a francouzskou eleganci. Model DS 4 byl toho dobrým důkazem – stylový hatchback s prémiovými ambicemi, který se snažil nabídnout alternativu k německé konkurenci. Nyní přichází jeho modernizovaná verze, nově pojmenovaná DS N°4, a spolu s ní i zajímavý paradox - auto je v zásadě stejné, ale levnější než kdy dřív.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?