Známí neznámí – Mercedes má dnes v nabídce hned tři velká a luxusní SUV, která se navíc dají koupit i v provedení AMG. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let ale nikdo pojem luxusní SUV neznal, přesto poptávka po komfortním stroji, co projede vším a s co nejvyšší rychlostí existovala. Trojcípá hvězda se ji rozhodla uspokojit, jiný terénní vůz než legendární Geländewagen však tehdy v nabídce neměla.
Mercedes-Benz G či G-Wagen a později třída G, což je všechno odvozeno od označení Geländewagen (v překladu terénní vůz), se poprvé představil začátkem roku 1979. Na podvozku se žebřinovým rámem vznikaly tří- nebo pětidveřová provedení, z nichž byl dále odvozen například kabriolet, pickup nebo dodávka. Vůz s kódovým označením W460 byl původně čistě pracovním nástrojem pro použití v nejtěžším terénu, náznaky luxusních prvků se do velkosériové výroby přenesly až s řadou W463, u níž také v roce 1998 spatřilo světlo světa první „géčko“ v provedení AMG. To se v nabídce drží dodnes a i když je jasně nejdražší, svým podivným způsobem je neskutečně fascinující. Dát totiž do naprosto neaerodynamického off-roadu dvakrát přeplňovaný osmi- nebo dvanáctiválec vyžaduje pořádnou dávku odvahy.
Zpátky ale do roku 1979, kdy byl G-Wagen pouze čistě pracovním nástrojem, někteří zákazníci Mercedesu ale chtěli přesně takové auto, jen v luxusnějším a rychlejším provedení. Tato poptávka tak dala vzniknout vůbec první verzi tohoto off-roadu s přídomkem AMG, skutečně téměř dvacet let před tou oficiální. Na vyladění stroje si ve Stuttgartu dali záležet, původní model 280 GE byste v něm tak hledali marně. Oproti standardnímu Geländewagenu dostal model s oficiálním označením AMG 280 GE 5.6 Sport celokožený interiér ve výrazné červené barvě, na krabicovitou karosérii off-roadu pak byla naroubována přední část tehdejší třídy S. Zahnuta byla nejen maska, navíc nalakovaná do zlaté barvy, ale také světlomety. Přepracovaný nárazník potom ozdobil naviják, to kdyby snad budoucí majitel někde zapadl. Celé to vypadalo neskutečně opulentně, tím spíš s novými koly, bočními nášlapy, přídavnou světelnou rampou a hodně excentrickým lakováním.
To nejzásadnější byste ale našli pod kapotou, kam se nastěhoval 5.6litrový osmiválec původem rovněž z třídy S (proto i ta přední část). Přesný výkon nebo dynamické parametry Mercedes nezveřejnil, v limuzíně ale tehdy stejná jednotka produkovala 200 kW (272 k) nebo 220 kW (300 k), respektive 178 kW (242 k) ve verzi s katalyzátorem. Oproti dnešním až 463 kW (630 k) provedení AMG G 65 je to sice hodně malé číslo, původní provedení 280 GE však mělo 2.8litrový šestiválec s výkonem 115 kW (156 k), respektive 110 kW (150 k) s katalyzátorem. A to už nějaký pokrok je. Nikde navíc není psáno, že si inženýři z Affalterbachu s osmiválcem ještě dále nepohráli a nedostali z něj trochu více síly. Oficiálně rovněž nevíme, komu byl vůz, jímž se Mercedes-AMG pochlubil na sociálních sítích, určen.
Provedení AMG 280 GE 5.6 Sport nicméně nezůstalo osamoceno. Podle dostupných informací mělo být v osmdesátých letech takto přestavěno nejméně pět 280 GE, do nichž byly zabudovány osmiválce o objemu 5.0 nebo 5.6 litru. Celá pětice se mírně odlišovala vnějším designem, pravděpodobně žádný další již nedostal přední masku z třídy S. Světla stejného modelu se však podle fotek na minimálně jeden další G-Wagen dostala. Vzniknout měla tři auta s levostranným a dvě s pravostranným řízením, tato dvojice pak měla být určena pro dubajského emíra Muhammada Al Maktúma. Ten je nynějším premiérem a viceprezidentem Spojených arabských emirátů a obě „géčka“ využíval k tahání přívěsů s koňmi. Sám je totiž aktivní závodník a také chovatel plnokrevníků. Nejméně jedno auto s levostranným řízením skončilo v rukách švýcarského designéra Luigi Colaniho, který jej přetvořil k obrazu svému. Nejedná se však o potvrzené informace. Ale i kdyby vznikl jen ten jeden kus ze sociálních sítí Mercedesu, jde minimálně o pozoruhodné dílo dnes nejspíše nevyčíslitelné hodnoty. Díky křížení třídy G se třídou S jde navíc tak tak trochu o prapředka dnešního GLS. Občas se v archivech značek skrývá nejedno překvapení...
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?
V závěrečné kapitole naší dlouhodobé recenze se zaměříme především na konkurenty a také na cenu, která je hlavním, ale rozhodně ne jediným trumfem, který DS 7 drží v ruce. Zaslouží si tato akční DS 7 vaší pozornost a nebo je lepší volbou vyhlášené německé trio – Mercedes-Benz, BMW a Audi?
Čínská automobilka Denza, společný podnik značky BYD a Mercedesu, oznámila evropské uvedení svého vrcholného modelu Z9 GT, který vstoupí na trh jako elektrické vozidlo (EV) v říjnu 2025, následované plug-in hybridní verzí (PHEV) v lednu 2026.