Americké přísloví říká, že objem ničím nenahradíš. V případě této "Vetty" nabírá rčení zcela nových rozměrů. Pod dlouhou kapotou se nachází motor, který ani za velkou louží nemá ve sportovních vozech obdoby.
Chevrolet Corvette generace C4 se ve Spojených Státech vyráběl od roku 1983 až do roku 1996. Pod jeho kapotou se nacházel motor 5,7 V8 o různých výkonech. Nejsilnější Corvette ZR-1s výkonem 420 koní byla schopna akceptovat z 0 na 60 MPH (96 km/h) za 4,9 s a atakovat rychlost až 288 km/h. Proti dnes představené Corvette V12 se však jednalo ještě o hodně slabou kávu.
Na začátku 90. let vyrukovala konkurenční automobilka Dodge se svým dnes již legendárním modelem Viper. Ten měl pod kapotou 8.0 litrový motor V10. To přimělo konstruktéry od General Motors postavit něco, co by jedovatého hada od Dodge strčilo do kapsy. A tím něčím je právě Chevrolet Corvette ZR-12.
Pod kapotou červeného prototypu na bázi Vette C4 se ukrývá motor V12 o objemu 9,8 litrů. Ten posílal prostřednictvím 6 stupňové manuální převodovky obrovský výkon na kola zadní nápravy. A když píši obrovský výkon, nikterak nepřeháním. Atmosfericky plněná V12 měla výkon 686 koní a takřka lokomotivní točivý moment 921 N.m. Aby se téměř 10 litrový motor vešel pod kapotu, musel být rozvor prodloužen o 203 mm.
A proč tuto šílenou Corvettu nepotkáme v hojnějším počtu na veřejných komunikacích? Důvodů je hned několik. Už kvůli zmíněnému prodloužení rozvoru se výrazně zhoršily jízdní vlastnosti a ZR-12 výrazně ztratila na mrštnosti. Dalším důvodem je to, že oněch 686 koníků bylo problém uchladit, a tak se motor často přehříval. A v neposlední řadě šlo jako ve většině případů o peníze. Předpokládaná cena ZR-12 byla ve své době více než dvojnásobná oproti základní Corvettě C4.
Mezi prémiovými sedany nižší střední třídy máte stále poměrně široký výběr. Pravděpodobně vás jako první napadne německá trojice v podobě BMW řady 3, Mercedes-Benz třídy C a Audi A4. Jsou to skvělá auta, která nabídnou velmi dobré zpracování, technologie i komfort, ale u běžných motorizací často postrádají jednu důležitou věc – emoce. Pokud ale hledáte auto, které nebude jen perfektním dopravním prostředkem, ale při každém nastartování vám vykouzlí úsměv na tváři, možná by vás měla zajímat Alfa Romeo Giulia.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.