Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Americké přísloví říká, že objem ničím nenahradíš. V případě této "Vetty" nabírá rčení zcela nových rozměrů. Pod dlouhou kapotou se nachází motor, který ani za velkou louží nemá ve sportovních vozech obdoby.
Chevrolet Corvette generace C4 se ve Spojených Státech vyráběl od roku 1983 až do roku 1996. Pod jeho kapotou se nacházel motor 5,7 V8 o různých výkonech. Nejsilnější Corvette ZR-1s výkonem 420 koní byla schopna akceptovat z 0 na 60 MPH (96 km/h) za 4,9 s a atakovat rychlost až 288 km/h. Proti dnes představené Corvette V12 se však jednalo ještě o hodně slabou kávu.
Na začátku 90. let vyrukovala konkurenční automobilka Dodge se svým dnes již legendárním modelem Viper. Ten měl pod kapotou 8.0 litrový motor V10. To přimělo konstruktéry od General Motors postavit něco, co by jedovatého hada od Dodge strčilo do kapsy. A tím něčím je právě Chevrolet Corvette ZR-12.
Pod kapotou červeného prototypu na bázi Vette C4 se ukrývá motor V12 o objemu 9,8 litrů. Ten posílal prostřednictvím 6 stupňové manuální převodovky obrovský výkon na kola zadní nápravy. A když píši obrovský výkon, nikterak nepřeháním. Atmosfericky plněná V12 měla výkon 686 koní a takřka lokomotivní točivý moment 921 N.m. Aby se téměř 10 litrový motor vešel pod kapotu, musel být rozvor prodloužen o 203 mm.
A proč tuto šílenou Corvettu nepotkáme v hojnějším počtu na veřejných komunikacích? Důvodů je hned několik. Už kvůli zmíněnému prodloužení rozvoru se výrazně zhoršily jízdní vlastnosti a ZR-12 výrazně ztratila na mrštnosti. Dalším důvodem je to, že oněch 686 koníků bylo problém uchladit, a tak se motor často přehříval. A v neposlední řadě šlo jako ve většině případů o peníze. Předpokládaná cena ZR-12 byla ve své době více než dvojnásobná oproti základní Corvettě C4.
V pokračování našeho dlouhodobého testu se vrhneme na to, jak „čtyřka“ po faceliftu jezdí a zda-li je motor důstojnou volbou do takto charismatického vozu s krásným interiérem. Nechybí ani nějaké ty vady na kráse a finální hodnocení.
Praha zpřísnila pravidla parkování pro elektromobily a plug‑in hybridy. Zvýhodnění zůstává pouze rezidentům s čistě elektrickým nebo vodíkovým pohonem, zatímco ostatní – včetně firem a živnostníků bez pražského sídla – platí plnou cenu i za svá elektrická vozidla. Parkování i dobíjení však mohou firmy vyřídit jedinou Energokartou v aplikaci, která zároveň umožňuje plug‑in hybridům pohodlně zaplatit i tankování.
