Test ojetiny: Mini Cooper S – stylový hothatch, který vás chytne za srdce

Úvod a cena

Mini Cooper si nekupujete proto, že je to nejvýhodnější nabídka na trhu. Kupujete si ho proto, že ho chcete. Ceníková cena tohoto hezky vybaveného kousku z Mototechny činila cca milion korun. Připlaceno zde bylo například toto – JCW paket, kola, lak, panoramatická střecha, head-up displej, elektrická sedadla s pamětí, vyhřívaná sedadla, Experience módy, bezdrátové nabíjení, LED světla a několik dalších drobností.

Mini Cooper S, foto: Lukáš Suchý, AutoRoad.cz

Exteriér

Design je jedním z hlavních důvodů, proč si Mini lidé pořizují. Ikonické tvary, kompaktní proporce a spousta detailů dělají z Cooperu S jedno z nejcharismatičtějších aut ve své třídě. Obzvláště pak s JCW paketem vypadá skvěle. V rámci modernizace se však inovovala zadní část a tam je to proti předchůdci za mě osobně zklamání – zmizely ikonické koncovky výfuků uprostřed a ani z tvaru světel nyní nejsem nadšený, byť britská vlajka složená z LED světel byla zachována.

Rozměry: délka 3 876 mm, šířka 1 744 mm, výška 1 452 mm, rozvor 2 495 mm
Hmotnost: cca 1 360 kg

Mini Cooper S, foto: Lukáš Suchý, AutoRoad.cz

Interiér

Interiér sází hlavně na design a originalitu. Typické kruhové motivy, ambientní režimy a různé Experience prvky dělají z kabiny spíš zážitek než čistě funkční prostředí. Co se sedadel týče, tak těm není co vytknout – mají odpovídající boční vedení a jsou i celkem pohodlná. K dokonalosti chybí možnost sedět o něco níž.

Zpracování interiéru není na poměry ostrých hatchbacků vůbec špatné, ale vzhledem k pořizovací ceně bych uvítal o něco kvalitnější materiály, zvláště pak ve dveřních výplních.

Infotainment považuji za nejslabší stránku celého interiéru. Je méně přehledný, pomalejší a některé funkce jsou zbytečně schované v menu – například jak zapnout head-up displej nám zabralo několik minut…

Hlídaní v pruzích se vypíná pomocí dotykové obrazovky, ale pochvalu zaslouží snadné vypnutí systému Stop Start a pípání při překročení maximální povolené rychlosti – stačí zmáčknout dlouze dvě fyzická tlačítka a je vypnuto.

Prostornost? Pochopitelně žádný zázrak, ale přijmete-li fakt, že je to zkrátka malé auto pro dva, tak je to vlastně úplně v pohodě.

Zadní sedadla se dají sklopit a poté vznikne prostor o objemu 725 litrů – to je víc, než nabízí Superb Combi bez sklopených sedadel, takže zvládnete hravě odvézt spoustu věcí. Základní objem však činí jen 210 litrů.

Jízda

Tady Mini ukazuje, proč má takové jméno. Na kvalitní silnici je to skvělé svezení. Zatáčí velmi ochotně, je hravé a díky nízké hmotnosti působí velmi živě. Překvapením je vysoká torzní tuhost karoserie. Absence mechanického samosvoru není žádný problém – výkon motoru není takový, aby byl problém s přenosem síly na vozovku, takže bohatě stačí elektronický systém, který samosvor supluje – přibržďuje jednotlivě přední kola. Brzdy jsou vzhledem k nízké hmotnosti naprosto dostačující a hezky se dávkují. Odhlučnění není žádný zázrak, ale to se v této třídě tak nějak očekává, takže v tom nevidím problém. Naopak mě trochu mrzí zvuk, který je zde buď do reproduktorů a nebo „pravý“, který je však dost mdlý.

Jakmile jedete po horším povrchu, který je zvlněný, dojde vám, jak je to auto tuhé. Perfektně kopíruje terén, díky čemuž vás pořádně natřásá. Výmoly si také užívat nebudete. Základní 17 palcová kola bych zde určitě uvítal víc, než tyto krásné 18 palcové disky. Nicméně ani na menších kolech to nebude pohodlné auto, se kterým bych chtěl jezdit denně po městě a rozbitých okreskách.

Motor

Pod kapotou pracuje přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec o výkonu 150 kW. V praxi je dostatečně svižný a s lehkým autem si rozumí velmi dobře. Akcelerace na stovku zabere 6,6 vteřin, což neurazí, ale ani nenadchne. Zajímavé je, že stejný základ motoru najdeme i v jiných vozech BMW nebo třeba v základní Toyotě Supra, kde však nabízí výrazně vyšší výkon (190 kW). To mě pochopitelně přivádí na myšlenku, že pokud bych si Mini koupil, tak bych ihned sáhl po jiném softwaru, který navýší výkon. Poté bych zainvestoval do pořádného obutí, samosvorného diferencálu, zvučnějšího výfuku a Mini Cooper S by se proměnil v plnotučný hothach.

Nízká hmotnost má kladný dopad jak na jízdní vlastnosti, tak i na spotřebu, která je při klidném tempu příjemně nízká. Ve městě se dá jezdit kolem 7 – 8 litry na 100 km, okresky není problém jezdit pod 6 litrů a kombinovaně se včetně občasné cesty po dálnici dá dlouhodobá spotřeba držet kolem 7,5 litrů.

Mini Cooper S, foto: Lukáš Suchý, AutoRoad.cz

Závěr

Mini Cooper S je hravé auto, které si vás získá hlavně emocemi. Není nejpraktičtější, není nejlevnější, ale nabízí něco, co se špatně měří – charakter. Pokud bych měl volit čistě racionálně, sáhl bych po Fordu Fiesta ST. Je zábavnější, použitelnější na každý den a výrazně levnější. Na druhou stranu Fiesta nemá takový styl ani charisma a nabízí jen tříválec.

Mini má poctivý dvoulitr, což je pro mnoho lidí zásadní argument. Mini Cooper S s JCW paketem si odváží 7,5/10 bodů, pokud by bylo o něco levnější a nebo trochu ostřejší, získalo by o bod víc.

Mini Cooper S, foto: Lukáš Suchý, AutoRoad.cz

Plusy

Charakter a image

Jízdní vlastnosti na kvalitních silnicích

Nízká spotřeba

Potenciál motoru

Sedadla

Brzdy

Hravost

Tuhost

Originalita

Mini Cooper S, foto: Lukáš Suchý, AutoRoad.cz

Minusy

Vyšší cenovka

Jízdní komfort na nekvalitních silnicích

Nepřehledný a pomalejší infotainment

Mdlý zvuk motoru

Horší směrová stabilita při plném plynu