Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Jízdní pruhy pro cyklisty jsou kontroverzním tématem nejen pro řidiče, ale také pro některé odborníky. Zatímco většina jejich obhájců vyzdvihuje jejich přínos na poli bezpečnosti a plynulosti provozu, nedávný výzkum australských vědců ukázal, že zas tak bezpečné být nemusí. Řidiči totiž při jízdě kolem cyklistů v cyklopruzích ztrácejí potřebu udržovat si dostatečný odstup.
Australští vědci se rozhodli realizovat zajímavý výzkum, který měl porovnat chování řidičů při jízdě kolem cyklistů na běžných silnicích a ve vyhrazených cyklopruzích, jak upozornil web AutoExpress. Rozhodli se proto posbírat data od 60 cyklistů v Melbourne, jejichž kola byla osazena GPS senzory a speciálnímu ultrasonickými snímači, které sledovaly prostor mezi cyklistou a projíždějícím vozem.
Máte rádi auta? Hledáme nové lidi do redakce. Napište nám na redakce@autoroad.cz a staňte se naším redaktorem.
Ve studii, která byla publikována ve vědeckém magazínu Accident Analysis and Prevention, pak výzkumníci porovnávali rozdíly ve vzdálenosti mezi cyklistou a automobilem na běžné silnici a na silnici s cyklopruhy.
Během 422 cest cyklistů bylo zaznamenáno 18 527 průjezdů vozidel, kdy průměrná vzdálenost mezi cyklistou a vozidlem byla 1.73 metru. Zhruba v šesti procentech se však vzdálenost pohybovala i pod jedním metrem.
Pokud se cyklisté pohybovali v cyklopruhu na silnici, kde nebyly zaparkované automobily, nechávali jim řidiči v průměru o 27 centimetrů místa méně. Pokud ale byli v okolí zaparkované automobily, ubrali řidiči cyklistům v průměru 40 centimetrů.
Toto zjištění je vcelku kontroverzní, neboť jedním z hlavních argumentů pro vznik cyklopruhů mělo být pomyslné, nikoliv fyzické, oddělení prostoru pro cyklisty a motoristy. Pokud se však cyklista pohyboval v cyklopruhu, řidič ztrácel potřebu udržovat si od něj dostatečný odstup a nechávat mu více prostoru.
Výzkumníci také upozornili, že každý 17 automobil projížděl kolem cyklistů ve vzdálenosti v průměru menší než jeden metr. To znamenalo v průměru téměř dvě projetí ve vzdálenosti menší než metr na 10 ujetých kilometrů. Na silnicích, kde byl rychlostní limit více než 60 km/h, pak výzkumníci označili jeden ze tří průjezdu automobilů za „blízký," neboť vzdálenost mezi vozem a cyklistou se pohybovala pod hranicí 1.5 metru.
Dr. Ben Beck z Monash University, který je vedoucím autorem celé studie, uvedl podle listu The Times: „Naše výzkumy ukazují, že jeden pruh barvy na silnicích není dostatečný k ochraně jezdců na kolech."
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?
