Provozovatelem serveru autoroad.cz je
mediální skupina INCORP a. s., IČ: 28356829
Jízdní pruhy pro cyklisty jsou kontroverzním tématem nejen pro řidiče, ale také pro některé odborníky. Zatímco většina jejich obhájců vyzdvihuje jejich přínos na poli bezpečnosti a plynulosti provozu, nedávný výzkum australských vědců ukázal, že zas tak bezpečné být nemusí. Řidiči totiž při jízdě kolem cyklistů v cyklopruzích ztrácejí potřebu udržovat si dostatečný odstup.
Australští vědci se rozhodli realizovat zajímavý výzkum, který měl porovnat chování řidičů při jízdě kolem cyklistů na běžných silnicích a ve vyhrazených cyklopruzích, jak upozornil web AutoExpress. Rozhodli se proto posbírat data od 60 cyklistů v Melbourne, jejichž kola byla osazena GPS senzory a speciálnímu ultrasonickými snímači, které sledovaly prostor mezi cyklistou a projíždějícím vozem.
Máte rádi auta? Hledáme nové lidi do redakce. Napište nám na redakce@autoroad.cz a staňte se naším redaktorem.
Ve studii, která byla publikována ve vědeckém magazínu Accident Analysis and Prevention, pak výzkumníci porovnávali rozdíly ve vzdálenosti mezi cyklistou a automobilem na běžné silnici a na silnici s cyklopruhy.
Během 422 cest cyklistů bylo zaznamenáno 18 527 průjezdů vozidel, kdy průměrná vzdálenost mezi cyklistou a vozidlem byla 1.73 metru. Zhruba v šesti procentech se však vzdálenost pohybovala i pod jedním metrem.
Pokud se cyklisté pohybovali v cyklopruhu na silnici, kde nebyly zaparkované automobily, nechávali jim řidiči v průměru o 27 centimetrů místa méně. Pokud ale byli v okolí zaparkované automobily, ubrali řidiči cyklistům v průměru 40 centimetrů.
Toto zjištění je vcelku kontroverzní, neboť jedním z hlavních argumentů pro vznik cyklopruhů mělo být pomyslné, nikoliv fyzické, oddělení prostoru pro cyklisty a motoristy. Pokud se však cyklista pohyboval v cyklopruhu, řidič ztrácel potřebu udržovat si od něj dostatečný odstup a nechávat mu více prostoru.
Výzkumníci také upozornili, že každý 17 automobil projížděl kolem cyklistů ve vzdálenosti v průměru menší než jeden metr. To znamenalo v průměru téměř dvě projetí ve vzdálenosti menší než metr na 10 ujetých kilometrů. Na silnicích, kde byl rychlostní limit více než 60 km/h, pak výzkumníci označili jeden ze tří průjezdu automobilů za „blízký," neboť vzdálenost mezi vozem a cyklistou se pohybovala pod hranicí 1.5 metru.
Dr. Ben Beck z Monash University, který je vedoucím autorem celé studie, uvedl podle listu The Times: „Naše výzkumy ukazují, že jeden pruh barvy na silnicích není dostatečný k ochraně jezdců na kolech."
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?
