Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Co se ekonomického hlediska týče, nebyla Bugatti EB110 příliš povedeným projektem, ovšem technicky se jednalo o zdařilý a také velmi vzácný stroj. Celkem bylo těchto Bugattek vyrobeno pouhých 139 kusů, přičemž méně vozů nabídl v devadesátých letech snad jen McLaren F1.
Devadesátá léta byla na nádherné a hlavně rychlé stroje vcelku bohatým obdobím, ovšem ne všechny z těchto strojů se staly takovými legendami, jak se od nich čekalo. Bugatti EB110 si však dohání svou pošramocenou reputaci nyní, neboť se jedná o poměrně vzácný sběratelský kousek. Zatímco Ferrari vytvořilo 1 311 vozů F40, Porsche 959 se vyrobilo v 337 kusech a exemplářů Jaguaru XJ220 vzniklo 275, Bugatti EB110 vznikla v pouhých 139 exemplářích, přičemž některé jsou ještě vzácnější.
Jedním z těch vzácnějších kousků je i tato černá EB110 SS s červeným interiérem. Tato barevná kombinace je zaprvé poměrně vzácná, neboť většina vozů vznikla v modré či stříbrné a zadruhé vypadá naprosto fantasticky. Kromě toho se ale také jedná o verzi SS, jejíž 3.5 litrový, čtyřmi turbodmychadly přeplňovaný motor V12 produkoval 611 koní, zatímco verze GT jich měla "pouze 550".
Výkon byl přitom přenášen na všechna čtyři kola prostřednictvím šestistupňové manuální převodovky, díky čemuž dokázalo EB110 zrychlit z 0 na 100 km/h za pouhých 3.2 sekundy a nepřestávalo zrychlovat až do rychlosti 348 km/h. To jsou neuvěřitelná čísla i na dnešní dobu.
Aby toho ale nebylo málo, vyznačuje se tato konkrétní Bugatti ještě jednou zvláštností: jedná se o jeden z posledních vyrobených modelů, který vznikl díky společnosti Dauer v roce 2002. Tedy více než 7 let poté, co společnost Bugatti Automobili SpA v roce 1995 zkrachovala a v roce 1998 přešla do vlastnictví Volkswagenu. Dauer totiž od Bugatti odkoupil všechny rozestavěné vozy, upravil je na verzi SS a ještě chvíli pokračoval ve výrobě této legendy.
Za posledních 15 let navíc automobil ujel pouhých 652 mil, tedy cca 1 050 kilometrů, díky čemuž se jedná o skutečně výjimečný vůz. Toho si je samozřejmě dobře vědom i jeho prodejce Joe Macari Performance Cars, který vůz vystavuje na webu JamesEdition za těžko uvěřitelných 25,9 milionu korun.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?
