Dnes slavíme 30 let od propojení Brna a Prahy dálnicí

Dálnice D1 je dnes nejdůležitějším a nejvyužívanějším silničním tahem v zemi. Vzhledem k tomu, že hradecká R35 se pravděpodobně příliš brzy nedostaví, ještě po nějakou dobu tomu tak zůstane. Jaká je historie této veledůležité silnice?

Myšlenka, že Československo potřebuje dálnici vedoucí od západu na východ, se zrodila již za časů první republiky. Jednu z myšlenek formuloval ve své knize Budujeme zemi pro 40 000 000 i lidí sám Jan Antonín Baťa. Jeho myšlenka byla od té realizované trochu odlišná. Autostráda se měla podle jeho představ vést od Chebu přes Plzeň, jižně pod Prahou v oblasti Sedlčan, přes Havlíčkův Brod, severně nad Brnem přes Vyškov, Zlín (jak také jinak), Žilinu, Spišskou novou ves a Užhorod do Velkého Bočkova, který byl součástí Podkarpatské Rusi, tehdejší součástí ČSR.

Návrh dálnice spojující východ a západ země podle J.A. Bati. Zdroj: Budujeme stát pro 40 000 000 lidí, J.A. Baťa. Klepnutím zobrazíte větší obrázek.

Jeho práce se realizace nedočkala, úspěšnější byly snahy, které se realizovaly za doby působení nacistického Německa. Na dostavbu tehdy působily různé tlaky, jisté je, že se postupovalo s neuvěřitelnou rychlostí. V listopadu 1938 byl schválen projekt dálnice Praha - Jihlava - Brno - Zlín - Slovensko. Projekt byl hotov v lednu 1939 a ještě toho měsíce se začalo se stavbou. Přestože hotová měla být dálnice v do čtyř let, vzhledem k okupaci a vysychajícím zdrojů se ji nepodařilo plně realizovat. To ale neznamená, že se nestavělo. Dodnes zůstává na památku postaveno mnoho mostků a valů, část z nich bylo použito ke stavbě dálnice v 70. letech. Stopy hitlerovského stavitelství jsou ještě více patrné v oblasti Brna, kudy měla vést severojižní dálnice. Postaven byl jen krátký úsek odnikud nikam na západě Brna. I při pohledu na satelitní mapu je dodnes jasně patrné, kudy měla dálnice vést. Valy, mosty a pylony stále stojí jako připomínka této éry. Škoda jen, že za 70 let natolik zchátraly, že je pravděpodobně nebude možné ve větší míře použít ke stavbě budoucí silnice R43.

Zpět ale na D1. Ta se plné realizace se dočkala až v 70. letech. Výstavba byla obnovována postupně od roku 1967 do roku 1971 a v roce 1980 tak mohlo být slavnostně otevřeno dálniční spojení Praha - Brno - Bratislava, dnes známé jaké dálnice D1 a D2. Jako poslední z celého tahu byl zprovozněn úsek v okolí Humpoloce.

Dálnice D1 byla postupně prodlužována, měla by přes Brno pokračovat na sever na Ostravu. Hotový je, jak známo, úsek Praha - Brno. Po dostavbě v roce 1980 se pokračovalo dále směrem na východ, ro roku 1992 byla dálnice hotova až do Vyškova. Zde se od D1 odděluje současné propojení do Olomouce a Ostravy, rychlostní silnice R46. Stavba dálnice D1 znovu započala po roce 2000 stavbou úseků směřujících ke Kroměříži. Zatím poslední úsek, který je nyní ve výstavbě, je úsek Kroměříž - Říkovice. Hotova je také část dálnice u Ostravy, 80 km dálnice spojuje Lipník nad Bečvou, u kterého se na D1 naváže rychlostní silnice R35 z Hradce Králové, a Bohumín. Poslední úsek dálnice do Polska je ve výstavbě.

K plnému dokončení 376 kilometrů dlouhého tahu zbývá dostavět asi čtyřicet kilometrů. Z toho 17 kilometrů je právě rozestavěno, poslední dva úseky, které obejdou Přerov a spojí Hulín s Lipníkem nad Bečvou se začnou stavět pravděpodobně za dva roky.

Zájemcům o historii stavby dálnice doporučuji publikaci, kterou vydává ŘSD. Jmenuje se Stavby, kterém doba nepřála a je volně ke stažení na stránkách ŘSD.