Prestižní deník Wall Street Journal přinesl informaci o tom, že obvinění Toyoty z nebezpečnosti aut se zasekávajícím se plynem mohlo být velmi unáhlené.
Problémy se s Toyotou táhnou už delší dobu. Při monstrózní svolávací akci musela překontrolovat a vyměnit miliony plynových pedálů ve svých vozech. Za určitých velmi specifických okolností se údajně mohly zaseknout.
Podle předběžných výsledků vyšetřovací komise pracující pro americkou vládu, která měla celou kauzu objasnit, se zdá, že z Toyoty alespoň část viny spadne. Komise se dostala k řadě havarovaných vozů u kterých bylo podezření na zaseknutý pedál plynu. Výsledky jsou jasné, při analýze dat z palubních přístrojů se ukázalo, že ve většině havarovaných vozů byl těsně před havárií plyn na podlaze, zato brzdy se řidič ani nedotkl.
Data se dají vyčíst z vozů, u kterých bylo zachováno napájení z akumulátoru, tedy nebylo odstřiženo hasiči ani zdemolováno při nehodě.
Předběžné výsledky komise, která bude ale vyšetřovat i nadále, tedy ukazují na to, že značná část řidičů si v krizové situaci jednoduše popletla pedály. Místo brzdy držela plyn.
Zpráva přirozeně nevylučuje možnost, že se v některých vozech opravdu zasekl plyn. Navíc aféře s plynem přecházela jiná, o něco menší aféra s nevhodně navrženými koberečky, které mohly díky nedostatečnému uchycení posunout a při troše smůly zablokovat plyn na podlaze. Tento problém nepopírá ani samotná Toyota.
Ať je pravda jakákoliv, na řidiče tak jako tak padá část viny. Nikomu se totiž zatím nepodařilo napadnout to, že moderní auta jsou konstruována tak, aby při současném sešlápnutí brzdy i plynu preferovaly brzdu a u motoru omezily přívod paliva. I kdyby tento systém selhal, brzda by i tak měla mít dost síly na to, aby plný plyn "přebrzdila" a auto přinejmenším zásadně zpomalila. Fungovalo taktéž řazení, nebyl tak problém zařadit neutrál i na automatu. I za jízdy je navíc v nouzové situaci možné vypnout motor. Buď klíčkem nebo dlouhým stiskem startovacího tlačítka.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?